Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.

Wero je první digitální peněženkou s platebním systémem person-to-person (P2P) „vyrobenou v Evropě“. Využívá okamžité bankovní převody, které eliminují zprostředkovatele jako Visa nebo Mastercard, uchovává data v Evropě a potenciálně může snížit poplatky za platební transakce, uvedl server Euronews.

V praxi Wero umožňuje uživatelům posílat peníze pomocí telefonního čísla nebo e-mailu a vše se odehrává uvnitř bankovní aplikace nebo digitální peněženky.

Wero svůj provoz zahájilo v roce 2024 v Německu a později se rozšířilo do Belgie a Francie. V roce 2026 se k systému má přidat Lucembursko a Nizozemsko. V současnosti není peněženka dostupná pro uživatele v Česku. V březnu 2026 ji používalo přes padesát milionů lidí, uvedli zástupci společnosti pro Českou televizi. 

Stojí za ním Evropská platební iniciativa (EPI), která sdružuje šestnáct evropských soukromých bank a platebních společností. EPI plánuje, že se Wero do roku 2027 stane plnohodnotnou alternativou k americkým platebním systémům.

„Cílem Wero je doplnit evropskou platební architekturu o škálovatelnou evropskou alternativu,“ uvedl strategický ředitel EPI Ludovic Francesconi. V únoru společnost spolu s členy aliance EuroPA podepsala memorandum, ve kterém deklarovali společný cíl poskytnout plynulé přeshraniční platby v celé Evropě do roku 2027. „Řešení nyní přejdou do fáze implementace projektu,“ dodala Carla Portier za společnost Wero.

Zachování evropské platební suverenity

Instituce Evropské unie zatím Wero oficiálně nepodpořily, ale Evropská komise i Evropský parlament přivítaly jeho vznik. Jedná se totiž o jediný celoevropský pokus soukromého sektoru o posílení evropské platební suverenity.

Většina plateb kartou v Evropě prochází přes platební systémy amerických společností Visa nebo Mastercard. Během roku 2023 tyto korporace v Unii zpracovaly platby o objemu přibližně 4,7 bilionu dolarů (99,72 bilionu korun). Transakce ve 13 z 21 členských států eurozóny stále probíhají výhradně prostřednictvím mezinárodních karetních systémů. Americké karetní značky zpracovávají 61 procent karetních transakcí v eurozóně.

Navíc pokaždé, když Evropan použije platební kartu nebo zaplatí on-line, tak odešle i data – co, kde, kdy a za kolik koupil – mimo evropskou jurisdikci. „Je pro nás důležité mít digitální platby pod kontrolou,“ míní šéfka ECB Christine Lagardeová. „Ať už používáte kartu, nebo telefon, transakce obvykle prochází přes Visa, Mastercard, PayPal, Alipay. Odkud všechny tyto společnosti pocházejí? No, buď z USA, nebo z Číny,“ dodala.

Evropská centrální banka varovala, že závislost na zahraničních platebních systémech vystavuje Evropu politickému tlaku nebo náhlým narušením. „Pokud ztratíme kontrolu nad svými penězi, ztratíme kontrolu nad svým ekonomickým osudem. A vzdáme se klíčového atributu suverenity,“ uvedla ECB.

Stojí za připomenutí, že poté, co Moskva v roce 2022 otevřeně napadla Ukrajinu, Visa a Mastercard odřízly Rusko a téměř okamžitě mu zablokovaly přístup ke globálnímu platebnímu systému.

Americko-evropské vztahy zase v poslední době narušily ambice amerického prezident Donalda Trump dostat Grónsko do americké sféry vlivu, i když se jedná o autonomní území Dánského království. Ještě předtím je poznamenala Trumpova snaha uvalit na EU dovozní cla, ty ale shodil Nejvyšší soud USA. Následně Trump oznámil jiná globální cla.

Tyto události kromě EU reflektují i některé země. Například švédská centrální banka Sveriges Riksbank uvedla, že „současná mezinárodní situace a vysoký stupeň digitalizace ve Švédsku mohou vést k ohrožení platebního systému“. Proto Riksbank doporučila tamním občanům, aby měli doma uloženou hotovost v minimální hodnotě tisíce švédských korun (2269 českých korun), které mohou pokrýt základní výdaje.

Výpadku nebo vypnutí amerických platebních společností by mohlo právě Wero předejít.

Slibný projekt, říká analytička

Je to slibný projekt, ale jeho úspěch není zaručený, míní vedoucí výzkumná pracovnice Centra pro evropská politická studia a Elcano Royal Institute Judith Arnalová o Wero pro server Euronews.

„Aby mohlo konkurovat Visa a Mastercard, musí splňovat klíčové podmínky. Musí být ekonomicky výhodné pro obchodníky, pohodlné pro spotřebitele, zabezpečené proti podvodům a musí nabízet vhodné systémy pro řešení sporů,“ podotkla Arnalová. Maloobchodníci uvádějí, že poplatky za používání karet v posledních letech prudce vzrostly. Platby P2P by mohly zvýšit konkurenci a pomoci podnikům i spotřebitelům ušetřit peníze.

Expertka zároveň varovala před protiamerickou rétorikou. „Místo toho, aby EU eliminovala Visa nebo Mastercard, měla by vybudovat vlastní alternativy vedle amerických systémů,“ dodala.

Kromě Wero i digitální euro

Další iniciativou, která má za cíl posílit evropskou platební suverenitu, je digitální euro. Jeho koncept pracuje s myšlenkou digitální měny pro každodenní elektronické platby. Na rozdíl od kryptoměn, které fungují na decentralizovaných blockchainových sítích, by digitální euro spravovala ECB, připomněl server Euronews.

Podle představ evropských bankéřů nebude digitální euro kolísat jako bitcoin, nebude zpracováváno přes USA jako platby přes debetní karty a na rozdíl od stablecoinů bude mít status zákonného platidla.

EPI má zájem najít cestu, jak digitální euro zahrnout do peněženky Wero, sdělil Francesconi. „Přístup založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru je rozhodně cestou, jak zvážit znovuzískání suverenity a konečně tuto ambici proměnit v realitu,“ doplnil.

„Evropa bude nejsilnější, pokud budou veřejné a soukromé iniciativy navrženy tak, aby se vzájemně posilovaly, ne aby fungovaly paralelně nebo se překrývaly,“ míní Francesconi.

Eurosystém – ECB a národní centrální banky zemí, které zavedly euro – nabídne během roku 2026 evropským poskytovatelům platebních služeb vstup do dvanáctiměsíčního pilotním projektu digitálního eura.

Legislativa leží na stole ve výboru europarlamentu

Se zavedením digitálního eura se však pojí zdlouhavý legislativní proces. První zmínka o projektu přišla v roce 2020 a pak v červnu 2023 předložila Evropská komise legislativní návrh k jeho zavedení, ale téměř o tři roky později Evropský parlament stále nepřijal vyjednávací pozici.

Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti opakovaně zablokoval klíčové pozměňovací návrhy, včetně plného fungování on-line i off-line. Pokud výbor zůstane v patové situaci, tak europoslanci zvažují, že v květnu výbor obejdou a přikročí přímo k hlasování.

Bez stanoviska europarlamentu totiž nemohou proběhnout trojstranná jednání mezi EP, Komisí a Evropskou radou. Bez nich by legislativa nemohla vstoupit v platnost a ECB by nemohla novou měnu vydat.

I přes legislativní průtahy má snaha o přijetí digitálního eura svůj přínos, protože to byla právě ona, která pobídla soukromý sektor k tomu, aby podnikl vlastní kroky, což vedlo až k založení Wero.

„Nejsem si jistá, zda by bankovní sektor postupoval tak rychle v těchto dohodách o vzájemné spolupráci, kdyby digitální euro nebylo na stole,“ míní Arnalová. „Politický impuls pro digitální euro také přiměl bankovní sektor k přísnějšímu postupu při prosazování toho, co bylo dříve technicky obtížnější,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 4 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 10 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 21 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...