Chci-li dávat seriózní návrhy rozpočtu, nemohu rezignovat na predikování příjmů, vyčítá Nerudová resortu financí

Nahrávám video

Konkrétní číslo růstu ekonomiky není teď zase až tak důležité, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom a člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. Od vlády by ale nyní čekal velkou fiskální expanzi a totéž pro příští rok. Za skandální pak považuje druhý host pořadu, ekonomka, předsedkyně důchodové komise a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová, to, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden. „V nejistotě je o to více třeba dělat prognózy, stejně jako fiskální výhled,“ zdůraznila.

Poslední odhady ekonomů ukazují, že kvůli novým opatřením vlády by se česká ekonomika mohla propadnout zhruba o 8,5 procenta. Před druhou vlnou pandemie očekávali přitom propad kolem 6,5 až sedmi procent. A na jaře, za prvního lockdownu, zažila česká ekonomika pokles až o jedenáct procent.

Podle Nerudové čeká Česko nyní další propad, protože poslední kvartál roku bude opět slabší. „Ale v tuto chvíli nejsou taková opatření jako na jaře, dá se očekávat že propad nebude tak velký,“ říká. Dodává však, že záleží, zda přijdou nějaká další zpřísněná opatření.

Prognózy HDP
Zdroj: ČT24

Podle Michla na druhou stranu ale čísla za třetí čtvrtletí roku, která budou zveřejněná příští pátek, zaznamenají největší mezičtvrletní růst v historii Česka. „Pokud se naučíme s koronavirem žít a pokud podniky budou otevřené, tedy bude fungovat export, tak se z toho vyexportujeme… A myslím si, příští rok zase porosteme,“ míní. „Vždy, když se země v době po epidemii soustředily na export, tak se z toho dostaly,“ dodal.

Podle něho je si také třeba uvědomit současnou situaci, tedy to, že už dvakrát za sebou byla omezená ekonomika, ale hlavním cílem zůstává zdraví lidí. Pokud se však podaří zmírnit epidemii, pak i očekávání lidí se zlepší, a to považuje za důležitější pro další ekonomický vývoj než jednotlivá čísla růstu HDP.

Od ČNB lze tak podle něho pro následující období očekávat především levné peníze, stabilitu a nízké úrokové sazby. „A od vlády bych čekal velkou fiskální expanzi a závazek, že tu samou expanzi udělá i příští rok. Bude to něco stát, vzroste dluh, ale nebude větší vzhledem k HDP než v roce 2012,“ uvedl.

A také je podle něho potřeba, aby se byznys modely podnikatelů a firem přizpůsobily viru. „Stejně tak jako chování lidí,“ dodal s tím, že když například v Hongkongu rostou počty nemocných, sami lidé i podnikatelé omezí kontakty nezávisle na tom, co řekne stát.

ČNB chce přinést stabilitu a zabránit finanční krizi, zdůraznil Michl

Ministerstvo financí však v tomto nejistém období přesunulo svou makroekonomickou predikci z listopadu na leden příštího roku, což je podle mnohých nezodpovědné, jak například uvedl v nedělním pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci ale dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.

Podle Michla však Česká národní banka svou predikci ekonomického vývoje představí. A dodal, že zatímco záměrem vlády je ochránit zdraví lidí, záměrem ČNB je přinést stabilitu, ručit za nabídku peněz a zabránit finanční krizi. „Na to soustředíme síly. A je mi jedno, zda přesné číslo bude takové či makové,“ zopakoval.

Ekonomka Nerudová ale považuje přístup ministerstva financí za skandální. „Jsme uprostřed krize a každá firma v krizi je má, i když prostředí je velmi nejisté, vždy se je snaží zpřesňovat. A my jsme v době tvorby rozpočtu a nepredikujeme, jaká bude příjmová stránka? Takže si myslím, že celý rozpočet je na vodě, je to cár papíru, neboť nevíme, jaké budou příjmy, a jediné, co si do něho dáváme, jsou očekávané výdaje. V nejistotě je o to více třeba dělat prognózy, stejně jako fiskální výhled,“ zdůraznila.

Růst čínské ekonomiky může pomoci české, ale má to háček

Souhlasí ale s tím, že růst čínské ekonomiky může té české pomoci zmírnit šok z druhé vlny, protože i sousední Německo a důležitý obchodní partner Česka je s touto zemí silně ekonomicky spjat. Přesto však úplně optimistická v tomto ohledu není. Jsou tři věci, které je podle ní třeba vzít v potaz, pokud se díváme na další vývoj v Česku.

„Kromě Tchaj-wanu a Koreje jsou to totalitní režimy, které to zvládly, to znamená, že dodržování opatření probíhá jinak než u nás. Za druhé, Číňané jsou vemi pracovití, více než Evropané. A za třetí, míra digitalizace, sledování lidí v Číně, to jsou všechno atributy, které v Evropě neznáme,“ podotýká. A právě proto se obává, zda se Česku podaří epidemii zvládnout tak rychle jako v Číně, a že taky tak rychle ekonomika země poroste.

„Osobně si myslím, že naše rozvinuté západní společnosti si musí položit základní otázku, co je víc: demokratický princip, nebo hospodářský růst? Já myslím, že v naší západní společnosti je to demokratický princip,“ uvedla.

Dodává však, že i to je důvod, proč se hledá nový ekonomický model fungování, protože vir nezmizí a všichni s nim budeme žít dále. Ale právě o to více je podle ní důležité také znát strategický plán vlády. „Tedy kam směřujeme. Zda je to o čekání na vakcínu, nebo zda je to částečné promoření populace, či zda je to izolace těch nejohroženějších,“ doplnila.

Souhlasí však s tím, že by se Česko už nemělo dále fixovat pouze na jediný ukazatel, a to HPD. „Protože nám v zdravotní krizi tolik toho neukáže, když musíme brát v potaz například kapacitu zdravotního systému. I v Číně se tak na to koncentrovali, že mají tak znečištěné životní prostředí, že jim kvůli tomu neroste střední délka života,“ vysvětluje, proč je potřeba začít sledovat více ukazatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 19 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 20 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...