Česká bankovní asociace i Evropská komise snížily odhad růstu české ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká na základě odhadů ekonomů českých bank růst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,6 procenta a příští rok o 3,9 procenta. I prognóza Evropské komise snížila očekávání růstu tuzemského HDP, půjde podle ní nahoru o tři procenta. V předchozí letní předpovědi přitom komise počítala s růstem 3,9 procenta. Loni ekonomika klesla o 5,8 procenta.

V srpnové prognóze letos bankovní asociace počítala s růstem HDP o 3,4 procenta a příští rok s růstem o 4,5 procenta. Uvedla, že tempo oživení tuzemské ekonomiky v druhé polovině letošního roku bude citelně za odhady minulé prognózy.

„Nejenže růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí mírně zklamal, ale ani v závěru letošního roku nelze vzhledem k přetrvávajícím problémům v subdodavatelských vztazích a zrychlení inflace očekávat příliš optimistické hodnoty,“ sdělila asociace.

Průměrnou míru inflace ekonomové českých bank očekávají letos nově na 3,8 procenta a pro příští rok odhad výrazně zvýšili na 5,1 procenta, tedy nejvyšší od roku 2008. V srpnu ekonomové bank odhadovali letošní inflaci na tři procenta a v příštím roce na 2,6 procenta.

Odhady růstu ekonomiky podle bankovní asociace
Zdroj: ČBA

Plošné zdražování

Podle odhadů zdražení v příštím roce bude poměrně plošné kvůli vlivu vysokých cen energií. Inflace by měla dosáhnout vrcholu v prvním čtvrtletí příštího roku. Zároveň ale ekonomové upozornili, že odhady jsou zatíženy výraznou nejistotou, protože není jasné, zda přetrvá snížení DPH na energie, případně v jaké podobě.

Rychlejší růst cen také ovlivňuje měnovou politiku České národní banky a podle odhadů ekonomů bude centrální banka ještě ve zvyšování úrokových sazeb pokračovat. Na konci letoška by tak měla základní úroková sazba stoupnout na 3,25 procenta. Nyní je přitom 2,75 procenta a bankovní rada ČNB má do konce roku naplánováno již jen jedno standardní měnové zasedání.

„Podle panelu ČBA však v příštím roce již zvyšování sazeb bude podstatně mírnější a mediánový odhad předpokládá koncem příštího roku sazby v rozmezí 3,25 a 3,5 procenta. Někteří členové panelu navíc očekávají, že ČNB začne v druhé polovině příštího roku již sazby opět snižovat s vidinou zpomalující inflace za horizontem roku 2022,“ konstatuje asociace.

Evropský pohled

Evropská komise nesnížila odhad růstu českého HDP tak výrazně. Místo původních 4,5 procenta nyní očekává růst o desetinu bodu slabší. Vliv na zhoršení odhadu může mít podle Komise zejména pokračující nedostatek některých surovin a důležitých materiálů. Ten se může projevit na produkci a exportu automobilového průmyslu, který má pro české hospodářství klíčový význam.

Růst české ekonomiky potáhne především spotřeba domácností, která zůstane vysoká i díky pokračující stabilní situaci na trhu práce, očekává EK. Nezaměstnanost v Česku podle její prognózy letos zůstane s hodnotou 2,7 procenta jednou z nejnižších v celé EU.

Naproti tomu inflace převýší unijní průměr a podle Komise letos dosáhne 3,3 procenta. Zejména kvůli očekávanému dalšímu růstu cen energií na začátku příštího roku EK očekává, že inflace v Česku mírně vzroste i příští rok, kdy dosáhne 3,4 procenta. Pak by ceny měly začít klesat.

Růst celé ekonomiky Evropské unie pak má být letos hlavně díky úspěšnému zotavení z koronavirové krize rychlejší, než se původně čekalo. Komise zlepšila odhad růstu HDP unijních zemí na pět procent. V létě očekávala růst o 4,8 procenta.

V příštím roce pak i kvůli zmiňovaným cenám energií a nedostatku surovin očekává hospodářský růst o 4,3 procenta, což je o dvě desetiny bodu méně, než předpokládala v předchozí prognóze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 15 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 16 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 21 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 22 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...