Ceny nemovitostí loni vzrostly průměrně o dvanáct procent

Nahrávám video

Ceny nemovitostí stouply loni v Česku v celorepublikovém průměru meziročně o dvanáct procent, nájemní bydlení v některých regionech až o deset procent. Aktivitu na realitním trhu táhne Praha, u starší zástavby i Ústecký kraj. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace a společnosti Flat Zone.

Tempo růstu bylo loni nejvýraznější u starších, zejména panelových bytů, nejpomalejší pak u novostaveb, sdělil jednatel Flat Zone Milan Roček.

„Hlavním faktorem (zdražování) je nedostatečná výstavba. My jsme v minulých letech zaspali z pohledu povolovacích procesů, respektive z pohledu zrychlení stavebního řízení. A poslední rok se ten povolovací proces prakticky zastavil,“ upozornil analytik společnosti Bidli Daniel Horňák.

Druhým zásadním důvodem podle Horňáka je, že lidé stále vnímají investici do nemovitosti jako „velmi bezpečný přístav“. „Proto i ta nemovitost na stáří znamená velmi zajímavý bod do plánování zajištění a proto je zájem o nemovitosti stále velmi vysoký,“ podotkl Horňák.

Nahrávám video

Ceny nemovitostí v posledních letech v tuzemsku výrazně vzrostly a dostupnost bydlení se pro mnohé obyvatele dlouhodobě snížila. Podle analýz poradenských, realitních či developerských společností jsou nejdražší nemovitosti v Praze, kde převyšují průměr České republiky.

Například starší byty v Praze a Brně jsou přibližně dvakrát dražší než v ostatních větších městech. Malá města s méně než deseti tisíci obyvateli Praha a Brno cenově převyšuje v průměru třikrát. Naopak mezi nejlevnější kraje patří například Ústecký, Karlovarský či Moravskoslezský kraj.

„Dobrá zpráva to není pro nikoho, developeři sami nemají radost z toho, kam trh leze. Je to způsobeno nedostatkem bytů a sami developeři by byli rádi, kdyby se stavělo snáze, a tedy i více,“ konstatoval generální sekretář Asociace developerů Zdeněk Soudný.

Nahrávám video

Staví se málo

Podle Ročka by sice rychlejší výstavba mohla zvýšit dostupnost bydlení, musí být ale koncentrována v místech, kde je vysoká poptávka. „Také v roce 2025 byla základním problémem českého bytového trhu skutečnost, že se staví málo v místech, kam dlouhodobě směřuje velká poptávka. Tedy v Praze, Brně a okolí těchto dvou metropolí a v krajských městech,“ uvedl Roček.

Realitní trh v Česku si v loňském roce udržel růstové tempo a meziročně prodeje vzrostly o jedenáct procent. I přes růst cen nemovitostí se v Česku poměrně daří prodejům bytů. „Trh byl aktivní. Neustále nám rostou počty prodaných bytů a rodinných domů někdy od začátku roku 2023. A loňský rok byla ta dynamika skoro stejná jako v předcházejících dvou letech,“ komentoval vývoj Roček.

V tuzemsku se loni prodalo o 6500 více bytů a domů než v roce 2024. Nejvíce starších bytů se prodávalo v Praze a Ústeckém kraji. O nové byty byl největší zájem v hlavním městě a v Jihomoravském a Středočeském kraji. Starší byty loni zdražily nejvýrazněji ze všech typů vlastnického bydlení, a to o 18 procent.

O stejnou hodnotu zdražoval tento typ nemovitostí v Praze, o procentní bod nižší byl nárůst v regionech. Ceny novostaveb vzrostly u prvoprodejů o devět procent a u následných prodejů zánovních novostaveb o 13 procent. O stejná procenta rostly ceny nových bytů i v Praze. Rodinné domy v průměru zdražily o 14 procent.

Podle dat Flat Zone byly loni v Česku v osobním vlastnictví téměř dva miliony bytů a přes 2,1 milionu rodinných domů. Přes 614 tisíc bytů bylo v cihlových domech, kterých bylo zhruba 133 tisíc. Více než milion bytů v osobním vlastnictví bylo ve zhruba 70 tisících panelových domech, které se nachází především ve velkých městech.

Nahrávám video

Podražily i nájmy

V regionech vyjma Prahy bylo loni k dlouhodobému pronájmu nabízeno přes 18 500 bytů. Bylo to o téměř sedm tisíc více než v roce 2024. V hlavním městě se k dlouhodobému pronájmu nabízelo pět tisíc bytů, což je zhruba o pět set méně než v roce 2024.

Nájemní bydlení v tuzemsku zdražovalo vloni meziročně nejčastěji o čtyři až šest procent, v některých regionech to ale bylo i až o desetinu. Nejrychleji zdražovalo nájemné v Moravskoslezském kraji. V Praze nájmy rostly oproti roku 2024 o čtyři až dvanáct procent podle lokality.

Hypotéky jsou v kurzu

Zájem o hypotéky loni rostl. Podle statistik České bankovní asociace Hypomonitor poskytly banky a stavební spořitelny loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což byl meziroční nárůst o 48 procent. Jednalo se o druhý největší objem za třicet let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021.

Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Podle posledních dat pak banky a stavební spořitelny poskytly v letošním lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než v prosinci, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem.

„Tak, jak nám rostou ceny nemovitostí, tak nám rostou i hypotéky. Když se na to podíváme z pohledu meziročního srovnání na panelovém bytě v Brně, tak splátka na hypotéku nám vzrostla zhruba o 5500 korun na průměrný třeba 75metrový starší byt v paneláku, ačkoli klesly úrokové sazby,“ uvedl Roček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Dluh USA překonal 40 bilionů dolarů. Zdvojnásobil se za dekádu

Celkový veřejný dluh federální vlády Spojených států poprvé překonal hranici 40 bilionů dolarů (828 bilionů Kč). Oznámilo to ve středu večer americké ministerstvo financí. Prudce rostoucí náklady na obranu, sociální programy i splátky úroků daleko převyšují příjmy federálního rozpočtu, které navíc brzdí daňové úlevy, upozornila agentura Reuters s tím, že podle některých pozorovatelů se schyluje k rozpočtové krizi.
před 23 mminutami

Na rok 2027 máme peníze pro sociální služby, řekl Juchelka po jednání o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve čtvrtek třetím dnem jedná se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na rok 2027. Na začátku dne se setkala s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO), který po jednání sdělil, že je zajištěné financování sociálních služeb pro rok 2027, konkrétní částky nekomentoval. Celkovou podobu rozpočtu ani předpokládanou výši schodku vláda dosud nezveřejnila.
05:02Aktualizovánopřed 23 mminutami

Konec obecných a zavádějících tvrzení. Blíží se nová pravidla proti „greenwashingu“

Na konci září by měla v EU začít platit nová pravidla, jejichž cílem je přinést transparentní informace o udržitelnosti výrobků a služeb. Směrnice by měla omezit takzvaný greenwashing („lakování nazeleno“), tedy zavádějící označování výrobků za ekologické. Firmy nebudou moci propagovat své výrobky či služby pouze obecnými označeními jako „ekologické“ či „zelené“, aniž by toto tvrzení náležitě doložily. Do českého právního řádu novinky zavede novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku, která je aktuálně v Poslanecké sněmovně.
před 4 hhodinami

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump pozastavil na tři dny zavedení 50procentních cel na kanadské zboží

Americký prezident Donald Trump v noci na středu pozastavil plán na uvalení padesátiprocentního cla na širokou škálu kanadských produktů. Dočasné odložení cel potrvá tři dny, oznámil prezident na síti Truth Social. Rozhodl se tak po úterním telefonickém jednání s kanadským premiérem Markem Carneym. Informovaly o tom světové agentury. Nová cla měla vejít v platnost ve středu. Carney později řekl, že v jednáních mezi oběma zeměmi zbývá vykonat ještě mnoho práce.
včeraAktualizovánovčera v 08:54

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:06

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
včera v 07:30

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánovčera v 07:25

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.