Boeing dodal první letadlo 737 MAX od zrušení zákazu

Americký výrobce Boeing v úterý dodal první stroj 737 MAX od listopadového zrušení zákazu tato letadla provozovat. Podle médií ho převzala společnost United Airlines. Potížím firma čelí i nadále, jiné aerolinky totiž dřívější objednávky dál ruší. Boeingy 737 MAX nemohly do vzduchu od loňského jara, kdy je úřady po celém světě nařídily po dvou tragických nehodách odstavit.

Boeing oznámil, že v listopadu zákazníci zrušili objednávky na dalších 88 letadel 737 MAX, což celkový počet zrušených objednávek v letošním roce posunulo na 536. Firma uvádí 27 zakázek na toto letadlo, ale 25 z nich je nová zakázka od společnosti Virgin Australia, která nahradila dřívější, mnohem větší zakázku. Ta byla na 48 letadel, avšak letecká společnost ji zrušila. Stála tak za většinou zrušených zakázek za listopad.

Ve středu také proběhl první komerční let stroje 737 MAX s pasažéry, a to s brazilskou leteckou společností Gol, která tak byla v tomto ohledu první na světě. Dosud v letadle 737 MAX od listopadového zrušení zákazu létali hlavně zkušební piloti a novináři. Let ze Sao Paula do Porto Alegre trval asi hodinu a půl a obešel se bez jakýchkoli problémů.

Listopadová čísla o vývoji zakázek na letadla Boeing 737 MAX neodrážejí oznámení irských nízkonákladových aerolinek Ryanair z minulého týdne. Firma informovala, že si objedná dalších 75 letadel tohoto typu, uvedla agentura AP.

Boeing za listopad dodal celkem sedm komerčních letadel, většinou nákladních pro firmy UPS, FedEx, DHL a další. Celkový počet letadel dodaných v letošním roce se tím zvýšil na 118. Evropský rival Airbus pak v listopadu dodal 64 letadel, od začátku roku 477.

Boeing byl nucen přerušit provoz svých nejprodávanějších letadel 737 MAX loni v březnu po nehodách v Indonésii a v Etiopii, při kterých zahynulo celkem 346 lidí. Jako problém se ukázal software řízení letu, který musel výrobce upravit. Odstavení těchto strojů bylo nejdelší takovou pauzou v dějinách komerčního letectví a náklady s tím spojené Boeing přišly asi na 20 miliard dolarů (zhruba 433 miliard korun).

Zákaz provozovat letadla Boeing 737 MAX v listopadu pak zrušil americký Federální úřad pro letectví (FAA). Ke stejnému kroku se chystá Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), která už za tímto účelem vydala návrh směrnice o letové způsobilosti. Ta by měla umožnit, že letadla by po téměř dvou letech mohla v lednu získat v Evropě povolení k obnově provozu.

Obnovení provozu je rovněž podmíněno úpravami letadel a novým školením pilotů. Evropská směrnice požaduje stejné změny jako ta od FAA, takže u letadel provozovaných americkými a evropskými přepravci nebudou softwarové ani technické rozdíly.

Letadla Boeing 737 MAX provozuje i česká společnost Smartwings. Vlastní celkem sedm těchto strojů, konkrétně typ 737 MAX 8, dalších 21 strojů se chystala převzít ještě loni. Firma v závěru loňského roku vyčíslila ztráty kvůli nutnosti letadla 737 MAX odstavit na více než 1,5 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
Právě teď

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 1 hhodinou

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...