Bitcoin má další rekord. Překonal hranici sto tisíc dolarů

Nahrávám video

Cena digitální měny bitcoin se poprvé dostala nad hodnotu sto tisíc dolarů (v přepočtu 2,39 milionu korun), oznámily světové agentury. Podle Reuters růst hodnoty bitcoinu podpořila očekávání, že budoucí americký prezident Donald Trump vytvoří ve Spojených státech příznivé regulační prostředí pro digitální měny.

Bitcoin dosáhl rekordní hodnoty jen několik hodin poté, co nově zvolený americký prezident Donald Trump oznámil, že do čela americké Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) chce jmenovat Paula Atkinse, který je podle agentur považován za zastánce kryptoměn.

Celková hodnota trhu s krypoměnami se podle analytické společnosti CoinGecko za rok téměř zdvojnásobila a dosáhla rekordní hodnoty těsně pod hranicí 3,8 bilionu dolarů. Pro srovnání – tržní hodnota americké společnosti Apple činí zhruba 3,7 bilionu dolarů.

„Téměř šestnáct let od vytěžení prvního bloku v roce 2009 dosáhl bitcoin mezníku sto tisíc dolarů za minci a jeho celková tržní kapitalizace nyní činí 2,1 bilionu dolarů. Tato skutečnost bitcoin zároveň řadí na velmi krátký seznam pouhých sedmi aktiv nebo společností, které dosáhly tržní kapitalizace vyšší než dva biliony dolarů, přičemž ostatních šest tvoří zlato a technologičtí giganti Nvidia, Apple, Microsoft, Alphabet (Google) a Amazon,“ uvedl manažer společnosti Binance Ondřej Pilný.

Digitální měna na vzestupu

Když bitcoin brzy ráno v Asii překonal hranici sto tisíc amerických dolarů, pokračoval v růstu až nad 103 tisíc dolarů. Později část zisků smazal. Jeho hodnota se letos více než zdvojnásobila a za čtyři týdny od Trumpova vítězství ve volbách a zvolení řady zákonodárců podporujících kryptoměny do Kongresu cena bitcoinu stoupla o více než padesát procent.

Trump v předvolební kampani slíbil, že vytvoří strategické zásoby bitcoinů a podpoří jeho domácí těžbu tak, aby se Spojené státy staly celoplanetárním centrem této technologie. Bitcoin i další kryptoměny na Trumpovo vítězství v listopadových prezidentských volbách reagovaly silným růstem.

„Údaj, který ještě před nedlouhou dobou byl odmítán jako nereálná představa, se stal skutečností,“ uvedl analytik Justin D'Anethan. „Jsme svědky změny paradigmatu. Po čtyřech letech politického očistce jsou bitcoin a další digitální měny na prahu vstupu do mainstreamového finančního světa,“ řekl agentuře Reuters šéf firmy Galaxy Digital Mike Novogratz, který v tomto odvětví podniká.

Nahrávám video

V roce 2022 se bitcoin v reakci na kolaps burzy FTX propadl pod šestnáct tisíc dolarů, od té doby jeho cena roste. Analytici tvrdí, že hnací silou rekordního růstu byl fakt, že měnu letos přijali velcí investoři. V lednu byly v USA schváleny burzovně obchodované bitcoinové fondy, které se staly prostředkem pro rozsáhlé nákupy. Analytik digitálních aktiv z firmy Standard Chartered Geoff Kendrick upozornil, že zhruba tři procenta celkové nabídky bitcoinů, která kdy bude existovat, letos nakoupili institucionální investoři.

Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je nejznámější a nejvíce využívaná virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci.

Místo banky tak ověřují pravost transakce sami uživatelé. „Není žádný centrální správce té databáze. Všichni po světě si můžou tu databázi stáhnout, provozovat si ji a nemusí se na nikoho odkazovat, pokud si třeba chtějí zjistit, zda jejich transakce proběhla, nebo ne,“ vysvětluje ekonom Trezor Academy Josef Tětek. Klíčoví jsou takzvaní těžaři, kteří za udržování bezpečnosti sítě dostávají odměny v podobě dalších bitcoinů. Jenže k tomu je potřeba velký výpočetní výkon, a tedy i velké množství elektřiny.

Právě na ekologický dopad bitcoinu upozorňují kritici i odborníci. Za rok je na správu pouze bitcoinové sítě potřeba přes 176 terawatthodin elektřiny. Pro představu jde o více než trojnásobek roční spotřeby v České republice.

Obezřetní by lidé měli být i v případě, že se rozhodnou do kryptoměn vložit peníze – jejich cena totiž výrazně kolísá. A běžně může v řádech týdnů klesnout o desítky procent. „Je určitě dobré vědět, co člověk dělá, pokud si chce spořit do bitcoinů. Je dobré spravovat vlastní klíče, nedržet to na burzách, nedržet to u žádných správců, protože ti můžou zkrachovat,“ podotýká také Tětek.

Problémem zůstává i kryptoměnová kriminalita, základní technologie také zatím nepřinesla zásadní revoluci ve způsobu pohybu peněz po světě. Dlouhověkost bitcoinu ale podle analytiků možná svědčí také o určité odolnosti.

Nahrávám video

Sedláček: Je to bungee jumping

„Jsou to nové globální peníze, které překonaly národní stát. Pro digitální dobu budoucí se na to filozoficky dívám s velkým nadšením, protože se to jistě jednou bude hodit. Ale v současnosti je to asi tak, jako bychom se pokoušeli zavádět papírové peníze v raném středověku, je to ještě bungee jumping,“ uvedl v pořadu 90'ČT24 ekonom, filozof a vysokoškolský pedagog Tomáš Sedláček. Dodal, že ačkoliv bitcoin zpočátku neměl být politický, nyní je vidět, že záleží na Trumpově náladě. „Je to čistá víra. Kdo chce tuto hru hrát, musí si být vědom, že když se Trump rozhodne a řekne, že to zas tak dobrý nápad nebyl, tak se s tím neudělá vůbec nic,“ dodal Sedláček. 

Zakladatel Bit.plus Martin Stránský zmínil, že ale málokdo ví, kolik neuvěřitelných projektů v kryptosvětě vzniká. „Například Pražská burza provozuje centrální depozitář cenných papírů – to je ze standardního světa. Málokdo ví, že tato instituce získala jako první na světě licenci od ČNB, aby jakékoli aktivum dokázala převést do digitálního světa,“ podotkl a dodal, že již deset let pozoruje, jak mu všichni říkají, že jde o nesmysl. „My deset let obchodujeme s něčím, čemu moc lidí úplně nerozumí. Nevíme, kdo to vytvořil, můžu s tím obchodovat po celém světě, což je fascinující,“ dodal.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 12 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 17 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 18 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
23. 5. 2026

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026
Načítání...