Provedení důchodové reformy podmiňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) předchozími úpravami daňového systému – zrušením superhrubé mzdy a návratem progrese. Podle ekonoma a spoluzakladatele iniciativy KoroNERV-20 Mojmíra Hampla ale ani jedno není vhodné, obává se, že důsledkem bude ještě vyšší zdanění práce. Opoziční poslankyně Olga Richterová (Piráti) se domnívá, že vzhledem k tomu, že se o daních debatuje až nyní, vláda především způsobuje chaos a nejistotu ohledně příštího roku. Shoda na politické scéně není ani ohledně jednorázového příspěvku penzistům. Proti šesti tisícům je i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Ministryně práce a sociálních věcí představila počátkem roku koncepci důchodové reformy a tvrdí, že má již připravené i její paragrafované znění. Ještě před důchody a způsobem, kterým se na ně shánějí peníze, ale chce změnit způsob, jak stát vybírá daně. Sociální demokraté podle ní podpoří paušální daň pro živnostníky, s níž přišlo ANO, pod podmínkou zrušení suberhrubé mzdy pro zaměstnance. Tu Maláčová považuje za „podvod na voličích, který zavedla pravice“.
„Výsledek se nepovedl. Superhrubá mzda je světový unikát. Rozhodně to nevedlo k zpřehlednění a už vůbec ne k transparentnosti zdanění v České republice,“ řekla Maláčová v Otázkách Václava Moravce.
V souvislosti se zrušením superhrubé mzdy se hovoří o zavedení daňové progrese, není ale dosud zcela jasné, jaká pásma vzniknou. Podle ministryně práce a sociálních věcí to ještě není v koalici dojednané. „Jakmile budeme dohodnutí, ministerstvo financí všechno zveřejní,“ slíbila.
To se ale nelíbí opozici – nejen stranám, které byly u zavedení superhrubé mzdy, ale ani Pirátům. Jejich poslankyně Olga Richterová v OVM připomněla, že do konce roku zbývají čtyři měsíce, a přitom není jasné, jaké daně bude kdo platit. „V situaci tak extrémně nejistého roku, roku plného takových překvapení a výkyvů, je překvapivé, že vláda s tím tématem vychází, aniž by byla shodnutá,“ poukázala.
Bývalý viceguvernér České národní banky a spoluzakladatel iniciativy KoroNERV-20 Mojmír Hampl potom s tím, co Maláčová prosazuje, principiálně nesouhlasí. Ačkoli ministryně hovořila o potřebě snížit zdanění práce, obává se Hampl, že dosáhne opaku. „Byl bych radši, kdybychom měli systém, ve kterém je menší progrese, než kdybychom ho znovu nahrazovali systémem s brutální progresí, kde střední třída bude hrozně krvácet tím, že se jí budou zvyšovat daně,“ uvedl v OVM. Za „brutální“ považuje zdanění s velkým počtem sazeb fungující v západoevropských zemích.
Podle Richterové by bylo možné ponechat více peněz v domácnostech i jiným způsobem než takto velkou proměnou daňového systému, a sice zvýšením daňové slevy na poplatníka. Připomněla, že její strana takový návrh ve sněmovně dokonce předložila. Maláčová to však nepovažuje za vhodný přístup k problematice.
„Potřebujeme komplexní daňovou reformu a nemůže se to dělat kousek po kousku jako u salámu,“ podotkla.
Důchody: Méně z pojištění, více z daní
Provedením reformy daní podmiňuje Jana Maláčová úspěch při proměně penzijního systému. „Nemůžeme se bavit o důchodové reformě bez daňové reformy, souvisí to se vším. Zdanění práce – ať je to sociální pojištění, nebo ať jsou to daně – je u nás velmi vysoké. Oboje jsou to svým způsobem daně,“ připustila.
Předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová považuje za klíčové změnit způsob, kterým se penze financují – v Česku jdou dnes čtyři pětiny peněz na ně z pojistného, průměr v zemích OECD je přitom jen 50procentní. „Je potřeba připustit si, že do financování důchodů je potřeba zapojovat daleko více příjmů státního rozpočtu. To znamená příjmů z obecných daní,“ poukázala Nerudová.
Maláčová se chystá právě k tomu. „To je idea nultého a prvního pilíře. Pokud by byl základní důchod financován z nultého pilíře, podle naší představy z obecných daní, tak pak to, co je v prvním pilíři, co má být kryto ze sociálního pojištění, se může přizpůsobit. Ale je to věc na roky. Věc velmi dobře promyšlené reformy,“ poznamenala.
Šest tisíc pro důchodce: Vláda na to nemá, varují ekonom i opoziční poslankyně
Bez souvislosti s důchodovou reformou ale vládní politici začali hovořit o bezprostředním zvýšení penzí. Poté, co špičky ČSSD a následně i ANO začaly hovořit o možném jednorázovém příspěvku pro důchodce nebo valorizaci nad zákonný rámec, zazněla v sobotu konkrétní čísla. Premiér Andrej Babiš (ANO) se zmínil o jednorázovém pěti až šestitisícovém příspěvku, Maláčová následně oznámila, že vládě navrhne, aby důchodci dostali jednorázově šest tisíc korun, které označila za „rouškovné“. V Otázkách Václava Moravce upřesnila, že kabinet v pondělí návrh ještě nebude schvalovat, protože jej musí probrat koalice.
„Jsem stále ještě otevřená tomu, že šest tisíc se rozpočítá do 12krát 500. Těch šest tisíc má dvě kondicionality: Jsme schopni to vyplatit, pokud to nebude mít dopad na exekuce a když to nebude mít dopad na dávky na bydlení,“ shrnula. Na druhé straně připustila, že kdyby se šest tisíc korun rozdělilo jako dodatečná valorizace do jednotlivých měsíců příštího roku, bylo by to pro stát v důsledku dražší, protože by tyto peníze již musel vyplácet i ve všech následujících letech.
Hampl není nakloněn ani jednorázovému příspěvku, ani valorizaci nad zákonný rámec. Připomněl slova premiéra Babiše přirovnávající řízení státu k řízení firmy. „Když máte stát jako firmu a té firmě se nedaří, nemá příjmy, neprodává, potřebuje si půjčovat, tak v tu chvíli vymýšlet, jak zaměstnancům firmy přidat nad rámec kolektivní smlouvy, rovná se dle mého fiskálnímu šílenství,“ varoval.
Obává se navíc, že z původních úvah, zda případně zvýšit valorizaci penzí, nebo dát důchodcům jednorázový příspěvek, nakonec bude oboje. To ale Maláčová vyloučila, není to podle ní technicky možné. „Pokud prosadíme rouškovné a zároveň budeme dělat zákonnou valorizaci, z hlediska IT to bude technicky velmi náročné,“ míní.
Podle Richterové ale vláda chystá výdaj – plus šest tisíc pro každého důchodce značí v součtu minus osmnáct miliard pro státní rozpočet – o kterém neví, kde na něj sežene peníze. „Proč vystřelovat nahodilé návrhy, když není řečeno, kde na to vzít?“ zdůraznila.
Sama by za možný zdroj peněz pro rouškovné považovala větší podporu dluhových poraden, které by pomohly lidem s exekucemi. Domnívá se, že kdyby se podařilo z exekuční pasti dostat alespoň čtvrtinu lidí, o kterých si myslí, že pracují načerno, a vrátit je do ekonomiky, státu by to potřebné miliardy přineslo.
Hampl však věří, že by za současné situace měli důchodci pochopení, kdyby dostali navíc pouze 840 korun v rámci zákonné valorizace a nic navíc. Podle něj ostatně k útlumu ekonomiky došlo i ve snaze ochránit před covidem-19 právě seniory.
„Ekonomická logika se dostává do křížku s politickou. Nemůžete mít všechno, nemůžete mít stabilní veřejné finance, nemůžete všem snížit daně a nemůžete všem slibovat, že se budou mít skvěle,“ míní.
Ministryně práce a sociálních věcí je naopak přesvědčena, že je potřeba důchodcům přidávat, protože mnoho z nich má penzi velmi nízkou. Příspěvek penzistům postavila vedle návrhu umožňujícímu firmám zpětně odepsat zisk. Maláčová jej označila za „dáreček pro nadnárodní korporace“.
„Když jde o návrh za 30 miliard a jde to firmám, zejména nadnárodním korporacím, tak nikdo nic neřekne. Ale když chceme, aby lidé, kteří celý život pracovali a stejně se mají mizerně, a chceme jim pomoci, tak se to považuje za populismus,“ tvrdí ministryně.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) později v Událostech ČT uvedla, že variantu jednorázového příspěvku šest tisíc korun důchodcům nepodpoří. „Je to na debatu, v rozpočtu 2020 předpokládáme, že prostor bude, ale musíme se bavit o částce rozpočtově odpovědné,“ nastínila.
Šest tisíc kritizují vedle Pirátů i další sněmovní opoziční strany, například podle předsedy STAN Víta Rakušana vrcholí populistické zoufalství. Naopak KSČM návrh vítá.
Antivirus měl skončit, bude pokračovat ještě několik měsíců
Kromě budoucnosti se vláda stále potýká s dopady nedávné minulosti – krizí způsobenou společenským a ekonomickým útlumem na jaře, kdy lidé směli chodit jen do práce, na nákup a na vycházku. Poslední dny by před sebou měl mít program Antivirus, je však jisté, že potrvá ještě déle. Stále totiž není připraven zákonný rámec pro kurzarbeit, který by měl stávající program natrvalo nahradit.
„Máme dohodu, že prodloužení Antiviru bude buď o dva měsíce, nebo do konce roku, a kurzarbeit bude nejpozději 1. ledna,“ upřesnila Jana Maláčová.
Olga Richterová považuje situaci, kdy má program Antivirus skončit, formálně dosud nebyl prodloužen a pravidla pro kurzarbeit, která jej mají nahradit, nejsou hotová, za důkaz svých slov o tom, že vláda postupuje chaoticky.
„Vláda nesnižuje míru nejistoty ve společnosti, v podnikatelském prostředí, ale zvyšuje – tím, že věci jsou na poslední chvíli. Polovina ekonomického propadu je z nejistoty,“ míní.
Podle Mojmíra Hampla je ale potřeba, aby program Antivirus co nejdříve skončil. Ten totiž podle něj nezavádí kurzarbeit, nýbrž „keine Arbeit“ (tedy žádnou práci). „Je to speciální program, kde 700 tisícům lidí fakticky platíme za to, že nic nedělají, a děláme z nich dodatečné státní zaměstnance,“ zhodnotil Hampl program Antivirus, respektive verzi Antivirus B.
Schillerová se vyjádřila, že podpoří prodloužení programu Antivirus jen na nezbytně krátkou dobu, určitě je přitom proti prodloužení Antiviru C, ten představuje odpuštění sociálních odvodů na tři měsíce za určitých podmínek firmám s počtem zaměstnanců do 50.
„Program byl důležitý, sehrál svou roli, ale my dnes nemůžeme podporovat to, že jsou lidé na překážkách, a kompenzovat mzdy. Musíme naopak podporovat to, že jsou zaměstnáváni, že vytvářejí hodnoty, a tak pomoc firmám, a to je jednoznačně kurzarbeit,“ prohlásila ministryně financí.
