Americký přepravní gigant žádá po zrušení Trumpových cel „plnou refundaci“

Americký přepravce zásilek FedEx v pondělí podal žalobu požadující kompenzace za cla zavedená americkým prezidentem Donaldem Trumpem, která minulý týden zrušil Nejvyšší soud USA. Podle agentury Reuters jde o zatím jeden z nejvýznamnějších pokusů o získání náhrady za tato cla a předpokládá se, že bude následovat vlna dalších žalob.

Terčem žaloby je americký Úřad celní a hraniční ochrany, který je součástí ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. Žaloba požaduje „plnou refundaci“ zrušených cel, neuvádí však konkrétní částku.

Společnost FedEx podala žalobu u amerického Mezinárodního obchodního soudu, píše list Financial Times a připomíná, že jde o první velkou firmu, která k tomuto kroku přistoupila. FedEx patří k největším americkým dopravcům, dokonce se řadí mezi desítky největších amerických firem vůbec.

Nejvyšší soud Spojených států amerických v pátek označil za nezákonná plošná cla, která prezident Trump uvalil na základě zákona o mezinárodních mimořádných hospodářských pravomocích (IEEPA) z roku 1977.

List Financial Times upozorňuje, že Nejvyšší soud se zaměřil konkrétně na to, jak Trump implementoval IEEPA, a ostatní otázky ponechal na nižších soudech. Odborníci uvedli, že otázkou vrácení peněz se bude pravděpodobně zabývat Soud Spojených států pro mezinárodní obchod, který je zaplaven případy daňových poplatníků žádajících o vrácení peněz.

Nezávislá výzkumná iniciativa Penn-Wharton Budget Model podle agentury Reuters odhaduje, že americké ministerstvo financí na clech zavedených podle IEEPA vybralo více než 175 miliard dolarů (zhruba 3,6 bilionu korun).

Cla deset procent, časem možná patnáct

Trump poté, co Nejvyšší soud zrušil jeho předchozí cla, ohlásil zavedení nového cla na základě jiného zákona. Toto nové clo ve výši deset procent začalo platit v úterý. Americký prezident o víkendu avizoval, že ho zvýší na patnáct procent, příslušný dekret ale ještě nepodepsal.

„Bílý dům pracuje na formálním nařízení, které zvýší globální celní sazbu na patnáct procent,“ řekl agentuře Bloomberg zástupce Trumpovy administrativy. „Časový harmonogram pro zavedení vyšší sazby zatím nebyl stanoven,“ doplnil úředník.

Jaké má Trump zákonné pravomoci

Dle článku 122 obchodního zákona z roku 1974 může americký prezident zavádět nová cla ve výši až patnáct procent s maximální délkou platnosti 150 dní. Případné prodloužení musí schválit Kongres.

Podle analýzy Bloombergu činila americká průměrná efektivní celní sazba před rozhodnutím soudu 13,6 procenta. Po zrušení cel podle IEEPA a zavedení nového plošného desetiprocentního poplatku průměrná sazba klesla na 10,2 procenta. Pokud dojde k navýšení nových cel na patnáct procent, průměrná efektivní sazba bude činit 12,1 procenta. V roce 2024 činila průměrná americká celní sazba 2,3 procenta.

Trumpova vláda podle listu The Wall Street Journal zároveň zvažuje uvalení nových cel na několik odvětví odůvodněných národní bezpečností. Tato cla se mají opírat o článek 232 obchodního zákona z roku 1962 a mohla by se týkat oblastí jako jsou velká bateriová úložiště, plastová potrubí, kovové armatury, průmyslové chemikálie nebo zařízení pro elektrické a telekomunikační sítě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 14 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...