Žloutenky typu A přibývá dramaticky, říká Prymula

Nahrávám video

Nárůst případů onemocnění žloutenku typu A je v Česku dramatický, říká epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Podle dat Státního zdravotního ústavu bylo letos k 21. červenci nahlášeno už 928 případů a deset úmrtí. Ve srovnání s celým loňským rokem je dosavadní počet nemocných zhruba o polovinu vyšší. Loni zemřeli dva lidé. Prevencí je zvýšení osobní hygieny a očkování.

Nárůst nakažených je podle Prymuly dramatický. „Je třeba si říci, že už při výskytu 20 (případů) na sto tisíc (obyvatel) se plošně očkuje a my od tohoto čísla nejsme daleko,“ řekl v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem. „To, co nás samozřejmě nejvíce trápí, jsou úmrtí. (...) V posledních letech nepamatuji takto vysoké číslo úmrtí po virové hepatitidě A,“ dodává.

Infektolog Milan Trojánek vysvětlil, že virus vylučuje nakažená osoba stolicí. „Je relativně hodně infekční, stačí poměrně nízká infekční dávka. Pokud si osoba neumyje ruce a například kontaminuje nějaké předměty, tak se pak může nakazit někdo další nepřímým kontaktem,“ říká.

Riziko nákazy stoupá u jakékoliv skupiny osob, která má společné toalety, jde tedy i o dětské tábory. „Pokud tam je onemocnění zavlečeno, může samozřejmě dojít k protahovanému šíření a může se nakazit podstatně více osob,“ říká Prymula.

Virus je poměrně odolný, za běžných teplot může vydržet na površích až několik týdnů. „Co se týče plochy, která je osluněna, tak je to podstatně méně, protože ultrafialové záření ho ničí. Ale pokud je třeba ve zmrazeném stavu, tak to mohou být i léta,“ popisuje Prymula. Připomíná epidemii v roce 1979 s 34 tisíci nakaženými. „Bylo to v souvislosti s polskými mraženými jahodami,“ podotýká.

Začíná to jako chřipka

U dětí je průběh onemocnění obvykle velmi mírný. Léčba je podle Trojánka čistě podpůrná a symptomatická, pacient případně dostává infuzní léčbu. „Spíše monitorujeme, zda nedochází ke zhoršení stavu,“ říká Trojánek. „Zrádnou věcí je, že třeba děti mohou být zcela asymptomatické, nemusí se to vědět a pak se infekce může přenést i v domácnosti,“ upozorňuje.

Nejhorší prognózu mají osoby ve špatném zdravotním stavu, které mají chronické onemocnění jater, případně nenavštěvují lékaře, například lidé bez domova. Zásadní je mytí rukou.

Situaci je třeba řešit při zežloutnutí kůže a bělma. „Začíná to chřipkovými příznaky, ale když pak dojde k typickému zežloutnutí, tak bych chtěl apelovat, že je zásadní rychlé vyšetření, protože to nemusí být jenom žloutenka. Může to být například postižení žlučovodu a celá řada dalších širších diagnóz. Je potřeba toto vyloučit,“ sděluje Trojánek.

Dříve docházelo k izolacím na infekčních odděleních nemocnic, dnes jsou již opatření benevolentnější, takže je podle Prymuly možná izolace doma. Je ale nutné dezinfikovat povrchy.

„Když se podíváme třeba do škol, tak je nutné dezinfikovat kliky na toaletách, protože tam je největší riziko, že dojde k nákaze. Tato opatření jsou vesměs poměrně účinná,“ sděluje Prymula. Zároveň připomíná, že inkubační doba, která se může pohybovat i kolem třiceti dnů, je poměrně dlouhá, což prodlužuje i ona opatření.

Očkování lze aplikovat i bezprostředně po nákaze

Právě kvůli dlouhé inkubační době lze očkování aplikovat i postexpozičně. „Jsme schopni onemocnění zabránit, když podáme vakcínu bezprostředně poté, co se člověk nakazí,“ vysvětluje Prymula. Jde tak třeba o situace, kdy člověk ví, že se nakazil někdo v rodině. Když už ale nemoc propukne, očkování nepomůže.

Vakcína podle Prymuly patří mezi to „nejlepší, co máme“ a její účinnost je „prakticky celoživotní“. V Česku není toto očkování povinné, jen doporučené. Vhodné je pro cestovatele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 10 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 16 hhodinami
Načítání...