Úpravy v zákonech o státní i zahraniční službě podpořila na středečním zasedání vláda. Ministři kývli i na zřízení dětského ombudsmana, zabývat se měli i návrhem ministerstva financí na prodej státního majetku za 40,9 milionu korun. Projednali také další normy.
Návrh novely zákona o veřejném ochránci práv předložený vládě počítal i s tím, že ombudsman bude nově vykonávat také úkoly národní lidskoprávní instituce (NHRI). Ke zřízení dětského ochránce práv Česko dlouhodobě nabádá Výbor pro práva dětí OSN na základě Úmluvy o právech dítěte, která začala platit v Československu v únoru 1991. Předpis by mohl být účinný od příštího roku, záležet bude na rychlosti projednávání ve sněmovně.
Česko patří spolu s Německem, Rakouskem a Portugalskem mezi čtveřici zemí Evropské unie, které dětského ombudsmana dosud nemají. „Napravujeme tak nedostatky, které vůči dětem a respektu i dodržování jejich práv jako Česko máme. Navazujeme tím také na dobrou praxi v zemích kolem nás, kde už dětský ombudsman funguje dávno,“ uvedl ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty), který návrh předkládal.
Novela počítá s modelem dvou samostatně působících ombudsmanů, dětský by tak fungoval vedle stávajícího veřejného ochránce práv v rámci nynější kanceláře. Dětským ombudsmanem by se mohl stát člověk starší 35 let s právnickým vzděláním, který se v předchozích deseti letech nejméně polovinu času věnoval ochraně či prosazování práv dětí. Novela umožňuje ucházet se o funkci také soudcům a soudkyním, zejména těm, kteří projednávají opatrovnické spory.
Činnost dětského ombudsmana se zaměří na ochranu dětí především podle Úmluvy o právech dítěte. Dětský ombudsman má ve striktně vymezených případech dostat možnost v pozici vedlejšího účastníka vstupovat do některých řízení týkajících se ochrany práv dětí. Mezi jeho další pravomoci by měla patřit vzdělávací a osvětová činnost o právech dítěte a kontrola dodržování práv dětí.
Činnost NHRI nyní ombudsman částečně obstarává, ale nenaplňuje beze zbytku, stojí v návrhu. „Zákon veřejnému ochránci práv totiž doposud neukládá, aby systematicky sledoval a hodnotil naplňování základních práv v oblasti státní správy, byť se fakticky ochraně mnohých základních práv a svobod věnuje ve svých zjištěních především na podané podněty,“ píše se v novele.
Státní a zahraniční služba
Novela zákona o státní službě počítá s tím, že koordinaci státní služby by nově měl na starosti místo ministerstva vnitra úřad vlády. Státní tajemníky by nově místo vlády měl jmenovat i odvolávat nejvyšší státní tajemník. U zaměstnanců ve služebním poměru by nemělo být nutné provádět pravidelné služební hodnocení.
Cílem novely je profesionalizace, zefektivnění a modernizace státní služby, řekl na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Novelu nyní projedná parlament. Rakušan chce usilovat o to, aby byl zákon účinný co nejdříve, ideálně na začátku roku 2025.
„Zásadní ambicí je moderní, efektivně fungující státní instituce více otevřená lidem,“ sdělil Rakušan. Novela podle něj předpoklady splňuje. „Přinášíme profesionalizaci, stabilitu a také celkové zkvalitnění státní služby,“ dodal.
Podle novely bude na služební místo možné přijmout člověka s nižším vzděláním, než stanovuje zákon, minimum bude maturitní zkouška. „Rozhodli jsme se, že v některých případech, například u IT profesí, mohou být zkušenosti a prokazatelná praxe více než diplom,“ podotkl Rakušan. Cílem je podle něj snazší nábor a zatraktivnění státní služby. Novela také umožní uznání vysokoškolského vzdělání absolventům z EU, Švýcarska nebo Velké Británie.
Předloha o zahraniční službě cílí mimo jiné na zefektivnění výběrových řízení na ministerstvu zahraničí a obsazování uvolněných míst, které odráží potřebu zvýšené rotace pracovníků zahraniční služby. Návrh také obsahuje úpravu posuzování zdravotní způsobilosti diplomatických, administrativních a technických pracovníků k výkonu služby či práce v zahraničí.
Novelou se také zvyšují sazby za některé konzulární poplatky. Zdvojnásobit by se měl třeba poplatek za uzavření manželství před českým zastupitelským úřadem (ZÚ) z pěti na deset tisíc korun nebo přijetí žádosti u ZÚ ze 750 na 1500 korun. Vydání cestovního pasu by u lidí nad 15 let mělo nově stát 2400 korun namísto 1200.
Ministerstvo očekává, že zvýšení konzulárních poplatků přinese do státního rozpočtu zhruba 50 milionů korun ročně navíc.
Další normy
Vláda se ve středu postavila neutrálně k návrhu dvou poslanců ODS na zrušení zákazu maloobchodního prodeje ve vybraných státních svátcích. Na síti X o tom vpodvečer informoval vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Postoje stran k návrhu se před jednáním rozcházely, když lidovečtí ministři se zrušením zákazu nesouhlasili, naopak členové vlády za TOP 09 a ODS ho podporovali. Zákon nyní dostane k posouzení sněmovna.
„Navzdory mému návrhu na souhlasné stanovisko bylo schváleno pouze stanovisko neutrální,“ upřesnil Válek, který se pro vládní podporu návrhu vyslovil i před jednáním kabinetu. TOP 09 podle něj bude o zrušení zákazu prodeje o některých svátcích usilovat i v parlamentu.
Lidovečtí ministři naopak přicházeli na jednání vlády s návrhem přijmout k zákonu odmítavé stanovisko. Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) před schůzí vlády upozornil, že pokud se dolní komora začne normou zabývat, lidovci předloží pozměňovací návrh, který by zákaz prodeje naopak rozšířil na všechny státní svátky.
Vláda rovněž schválila plán autonomní mobility, který řeší využití samořiditelných prostředků v dopravě. Na síti X to uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Plán se zabývá zaváděním těchto dopravních prostředků do provozu v nadcházejících letech. Podle Kupky autonomní dopravní prostředky zvýší efektivitu dopravy a mohou být i příležitost pro zvýšení konkurenceschopnosti českých automobilek.
Představovaný plán je nastavený do roku 2025 s výhledem do roku 2030. Týká se vývoje samořiditelných osobních a nákladních automobilů a jejich řidičů. Drony ani další dopravní prostředky v něm podle ministerstva dopravy zahrnuty nejsou.
Vláda na schůzi schválila také prodej státního majetku za 40,9 milionu korun. Vyplývá to ze závěrů jednání kabinetu. Návrh na privatizaci předložilo ministerstvo financí, prodeje se týkají převážně nemovitostí. Vláda odsouhlasila všech 40 navržených transakcí.
