Lidé půjdou do důchodu nejpozději v 67 letech, řekl Jurečka

Nahrávám video

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Sněmovna projednávala návrh širších změn v důchodech do desáté večer. Na přerušení po třinácti hodinách od zahájení schůze se dohodly poslanecké kluby, oznámil místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) jako předsedající schůze. Do debaty byly v době přerušení stále přihlášeny tři desítky poslanců, pokračovat bude ve čtvrtek.

„Strop 65 let je udržitelný,“ řekla poslankyně ANO Andrea Babišová. Její kolegyně z hnutí Jana Hanzlíková podotkla, že lidé starší 60 let mají více zdravotních potíží a délka života ve zdraví neroste. „Je to útok na poslední zodpovědnou generaci,“ řekla zase poslankyně ANO Lenka Dražilová. Podle Marka Nováka (ANO) nesmí mít penze parametry sociální dávky.

Renata Oulehlová (ANO) si stěžovala mimo jiné na to, že se i mezi mladými zvyšuje počet lidí, kteří nepracují, a tím pádem nepřispívají do důchodového systému. Igor Hendrych (ANO) poukazoval na to, že u lidí v předdůchodovém věku po dosažení šedesáti let v průměru prudce klesá jejich výkonnost a vyplatí se jim jít do předčasného důchodu.

Předseda nyní již opozičních pirátských poslanců Jakub Michálek naznačil, že některé z chystaných změn vládní důchodové reformy by mohly být důvodem ji nepodpořit. Mimo jiné uvedl, že koalice chystá výrazné omezení okruhu lidí, kteří by mohli kvůli náročnosti profesí odcházet do starobní penze předčasně bez jejího krácení.

Hranice 67 let

„Ve druhém čtení bude načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tom tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ oznámil po schválení programu Jurečka ve sněmovně. Úprava vložená do vládního návrhu má podle ministra utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu. Rovněž odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Podle něj reforma počítá s jejich zvyšováním v návaznosti na inflaci a o třetinu růstu průměrných mezd. Během dne pak potvrdili novou dohodu vládních stran i další koaliční lídři.

Nahrávám video

„Každý rozumný člověk uzná, že důchodovou reformu tato země potřebuje,“ uvedl dále Jurečka. I když je nepopulární, beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých třicet let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu tři sta miliard korun.

Schválení vládní reformy penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných dvou měsíců, doporučil začátkem září hlasy vládní většiny sněmovní sociální výbor.

„Toto pravidlo však neobsahuje žádný věkový strop důchodového věku. Pokračování ve zvyšování důchodového věku i po roce 2030 se proto navrhuje omezit pevnou věkovou hranicí, a to hranicí 67 let,“ stojí v pozměňovacím návrhu skupiny koaličních poslanců v čele s Jiřím Navrátilem (KDU-ČSL). Poprvé se tato hranice uplatní podle zdůvodnění v roce 2056 pro generaci narozenou v roce 1989. „Lze předpokládat, že v návaznosti na budoucí demografický vývoj bude navrhovaná věková hranice jako strop důchodového věku průběžně přezkoumávána a případně upravována,“ napsali předkladatelé.

Jen gesto, hodnotí úpravu analytici

Zafixování věku odchodu do penze je podle analytiků spíše gestem, které reálně nemění chystané změny v penzijním systému. Může to ale umožnit po dlouhou dobu dosahovat cílů penzijní reformy, míní. „Reálně to nic nemění, protože tohoto stropu bychom dosáhli i podle dosavadního znění novely až za mnoho let,“ řekl analytik Natlandu Petr Bartoň. Cílem je podle něj snížit pravděpodobnost, že příští vláda celou současnou novelu zruší.

„Zafixování věku odchodu do penze na 67 let je řešení, které není úplně čisté z hlediska demografických projekcí, umožní ale po dlouhou dobu dosahovat kýžených cílů penzijní reformy,“ prohlásil zase analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Při každoročním prodlužování věku odchodu do penze o jeden měsíc podle něj navržená úprava znamená stabilizaci podmínek na dobu 24 let. Politici se tedy budou muset vrátit k otázce důchodového věku za dvacet či více let, což přináší výrazné zmírnění dnešní nejistoty, řekl Sobíšek.

Obstrukce opozice

Schválit program schůze se podařilo zhruba až po šesti a půl hodinách, na plénu předtím dlouho mluvili opoziční poslanci. Koalice prosadila možnost nočního jednání dolní parlamentní komory. Podle kuloárových informací by měl jednací den skončit před půlnocí.

„Obstruuju proto, aby neokradli naše důchodce,“ prohlásil šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se pustil i do obecné kritiky nynějšího kabinetu. „Nikdy v dějinách Česka tu nebyla tak neschopná, arogantní a asociální vláda. Její neschopnost je nekonečná jako vesmír,“ nebral si opoziční lídr servítky.

Šéf opozičního hnutí kritizoval rovněž Českou televizi a Český rozhlas, jimž chce vláda navýšit příjmy z poplatků a návrh projednat na nynější schůzi. Označil to za novou daň. Za absurdní a nespravedlivé označil rozšíření povinnosti uhradit poplatek za všechna zařízení schopná přenášet televizní a rozhlasový signál. Zopakoval, že ANO navrhne financování veřejnoprávní televize a rozhlasu ze státního rozpočtu, ve sněmovním mediálním výboru to ale poslanci hnutí při projednávání příslušné novely nepožadovali.

Předseda SPD Tomio Okamura zase během svého vystoupení před schválením programu opětovně navrhl zamítnutí reformy. Koaliční kabinet je podle něj vládou „nehorázných podvodů a lží“, která chce prosadit neomezený věk odchodu do důchodu. Pokud by sněmovna zamítnutí vládního návrhu, o němž bude rozhodovat až v závěrečném kole schvalování, podle očekávání znovu neakceptovala, bude SPD podle Okamury prosazovat zachování věku odchodu do penze v 65 letech.

Penzijní věk roste už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se věková hranice dostane v příštím desetiletí. Novela předpokládá také například snižování výpočtu nových penzí. Její projednávání v úvodním kole zabralo poslancům 32 hodin čistého času.

Zvýšení poplatků

Novela zákonů o veřejnoprávní televizi a rozhlasu zvyšuje od ledna příštího roku poplatek pro ČT o 15 korun na 150 korun měsíčně a poplatek ČRo o deset korun na 55 korun za měsíc. Navíc poplatky valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Předloha také rozšiřuje okruh poplatníků.

Domácnosti mají nově platit za zařízení schopné přijímat vysílání jakýmkoli způsobem, tedy i prostřednictvím internetu, nejen s televizním či rozhlasovým přijímačem jako dosud. Úhrada se tedy má týkat i domácností, které používají takzvaný chytrý telefon, tablet či počítač.

Sněmovní mediální výbor podpořil jen zpřesnění podmínek obchodních sdělení a úpravu limitů sponzorských vztahů. Úvodní projednávání novely trvalo kvůli odporu opozice asi 18 hodin.

Pokud opoziční zástupci dokážou probírat změny v penzích až do pátečního odpoledne, je možné, že novelu o televizních a rozhlasových poplatcích už sněmovna na této schůzi ve druhém čtení neprojedná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 11 mminutami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 1 hhodinou

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 6 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 8 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 16 hhodinami
Načítání...