Rozhlas

Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého díla Zdeňka Svěráka. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Výroky z jeho dílny se staly národními pořekadly, stejně jako zlidověly texty mnoha jeho písní. Pořád hraje ve vyprodaném divadle. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslaví speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku pak budou moci Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.

Své devadesáté narozeniny, které připadají na 28. března, oslaví Zdeněk Svěrák v sobotu v Divadle Járy Cimrmana. Večer, odkazující mimo jiné k improvizacím z počátků Svěrákovy tvorby, bude přenášet Radiožurnál a také 180 kin. Podrobnosti prozradili v pátečním Studiu 6 oslavencův syn, režisér Jan Svěrák, a moderátor Vladimír Kroc. Česká televize scenáristu, dramatika, ale i autora písňových textů v den jeho narozenin připomene například pořadem z cyklu Úsměvy nebo oscarovým snímkem Kolja.

Návrh na výjimky u rozhlasových a televizních poplatků pro lidi nad 75 let či firmy ještě není hotový, koaliční poslanci ho v úterý nepředloží, řekl před jednáním dolní komory její místopředseda Patrik Nacher (ANO). Autoři chystané novely podle něj vyčíslují dopady různých variant tak, aby výpadek příjmů České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) nebyl vyšší, než kolik jim přidala poslední novela. O plánu na částečné zrušení poplatků chce opozice v úterý jednat na plénu. ČT a ČRo uvedly, že by zrušením části poplatků přišly zhruba o třetinu příjmů.

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.

Senát se ve středu postavil proti rušení rozhlasových a televizních poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby upustila od „destrukce“ systému poplatků, který podle něj spolehlivě funguje už víc než třicet let. Senátoři míní, že zrušení systému poplatků a převod na financování ze státního rozpočtu vystavuje média veřejné služby nebezpečí subjektivního rozhodování a politické zvůle. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.

Krátce po 17. listopadu 1989 se do oficiálního rozhlasového vysílání zase začala dostávat hudba, kterou se komunistický režim snažil umlčet. Slyšet tak byly opět hlasy Vladimíra Mišíka, Karla Kryla nebo Marty Kubišové, k jejichž písním si ale posluchači už před revolucí dokázali také najít cestu.

Kuriózní spor o blahopřání k narozeninám vedou v Jistebnici na Táborsku. Jeden z jubilantů, kterému radnice gratulovala v tamním zpravodaji, si stěžoval Úřadu pro ochranu osobních údajů, že zveřejnění jména ani věku nepovolil. Podle úřadu radnice smějí využít údaje obyvatel jen k blahopřání adresovanému konkrétnímu oslavenci, například formou pohlednice. Ke zveřejnění osobních údajů jubilantů bez jejich souhlasu by však nemělo dojít v místním tisku, prostřednictvím obecního rozhlasu nebo na obecních internetových stránkách. Podobné problémy řeší i další obce, a tak teď stojí před otázkou, jak zachovat tradici veřejných gratulací a zároveň ochránit soukromí svých občanů.

Zaměstnanci americké rozhlasové stanice Hlas Ameriky (Voice of America) v pátek u soudu v New Yorku zažalovali administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Zaměstnanci tvrdí, že omezení médií financovaných agenturami Spojených států porušuje jejich právo na novinářskou svobodu podle prvního dodatku ústavy. Ten garantuje svobodu projevu.

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které má sídlo v Praze, je jednou z nejkomplexnějších mediálních organizací na světě. Týdně dosáhne skrze rozhlas a internet na více než 47 milionů posluchačů v zemích, kde je svobodný tisk buď zakázán autoritářskými vládami, nebo není plně zaveden. Po sobotním oznámení americké vlády o ukončení financování mu však reálně hrozí zánik.

Sněmovna se v pátek nedostala k rozhodnutí o zvýšení rozhlasového a televizního poplatku. Důvodem byly obstrukční projevy předsedů opozičních hnutí Andreje Babiše (ANO), a především Tomia Okamury (SPD). Babiš obsadil řečniště na zhruba půldruhé hodiny, Okamura na zhruba tři a půl hodiny až do konce jednacího dne. Další pokus o schválení novely čeká sněmovnu příští týden ve středu, kdy chce předseda SPD v projevu pokračovat.

Vládní novela k růstu televizního a rozhlasového poplatku a k rozšíření okruhu plátců je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci opozice, ale i koalice k ní podali v středečním druhém čtením čtyři desítky úprav. Debata se protáhla na dva jednací dny. Poslanci se tématu věnovali celkem skoro šestnáct hodin z toho téměř 4,5 hodiny ve středu. O podobě předlohy budou hlasovat patrně nejdříve ve druhé polovině ledna, byť podle původních představ vládního tábora měla být účinná už od začátku příštího roku.

O roli veřejnoprávních médií a například také o tom, co v debatě o nich chybí, mluvili ve středečních Událostech, komentářích novinář a výkonný ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš, mediální odbornice Marína Urbániková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a předseda Asociace online vydavatelů Libor Matoušek. Diskuse probíhala v návaznosti na mediální novelu, která zahrnuje navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření okruhu poplatníků. Tu ve středu ve druhém čtení podpořila Poslanecká sněmovna.

Poslanci se v úterý sešli k dalšímu projednávání vládní novely o zvýšení televizního a rozhlasového poplatku a rozšíření okruhu poplatníků. Předloha je ve druhém čtení. Už nyní je jisté, že bude účinná později než od ledna, jak vláda původně předpokládala. Program schůze se povedlo schválit až po téměř pěti hodinách. Večer pak sněmovna omezila řečnickou dobu pro debatu, což prosadil zhruba 8,5 hodiny po zahájení jednání koaliční tábor, jehož zástupci mluvili o opozičních obstrukcích.

Kolem stovky lidí si v Pohodlí u Litomyšle připomnělo historii někdejší rušičky zahraničních rozhlasových stanic z dob minulého režimu. O této málo známé historické kapitole přednášeli historici i pamětníci. Spolek Paměť národa tam hodlá umístit desku s vysvětlujícím textem. Rušení skončilo v roce 1988, budovu nyní nikdo neužívá a je značně zchátralá.

Vládní reforma penzí je ve sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla ve druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.

Sněmovna v úterý pokračovala v projednávání reformy důchodů. Při její obhajobě ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že součástí reformy bude poslanecká úprava, která zaručí horní hranici pro odchod do důchodu na 67 let věku. Zákonodárci se nakonec nezabývali úpravou televizních a rozhlasových poplatků. ANO a SPD mají k oběma návrhům výhrady. Kriticky se ke změnám staví také Piráti, kteří z kabinetu odešli.

Úvodní sněmovní debatu o sporném růstu poplatku za televizi a rozhlas poslanci v první jednací den nedokončili. Čtvrteční diskuse trvala zatím patnáct hodin a provázela ji zejména opoziční kritika vládní předlohy. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš označil poplatky mimo jiné za plošnou nepřímou daň, koalice podle něho chce dvojici veřejnoprávních médií korumpovat. Předseda hnutí SPD Tomio Okamura navrhované zvýšení poplatků a rozšíření okruhu poplatníků považuje za skandální a nemravné. Vládní návrh na zvýšení poplatku s rozšířením okruhu poplatníků je podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) únosný a vyvážený, není podle něho revoluční. Projednávání vládní novely bude pokračovat v pátek po ukončení jiné, řádné schůze.

Na Slovensku začal platit zákon o zrušení veřejnoprávní stanice Rozhlas a televize Slovenska (RTVS). Místo ní je nově zřízena Slovenská televízia a rozhlas (STVR). Předčasně tak končí dosavadní generální ředitel RTVS Ľuboš Machaj. Změny od začátku kritizuje slovenská opozice i část zaměstnanců stanice. Zákon označují za prostředek, kterým chce vládní koalice ovládnout veřejnoprávní médium. Vláda i prezident to odmítají.

Vláda schválila takzvanou velkou mediální novelu, která počítá také s rozšířením okruhu poplatníků koncesionářských poplatků. Místopředseda poslanců ANO Patrik Nacher v Událostech, komentářích připomněl, že opoziční hnutí ji od počátku kritizuje. Nevadí mu ani tak samotné zvýšení částky, ale právě rozšíření okruhu poplatníků. Předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob řekl, že finanční nezávislost médií je velmi důležitá a je přesvědčený, že vzhledem k rozvoji technologií za posledních třicet let je rozšíření správné.

Zástupci slovenských veřejnoprávních médií vyzvali parlament, aby nepřijímal zákon o změnách v RTVS. Poslancům odevzdali otevřený dopis. Už ve čtvrtek se několik tisíc lidí v Bratislavě účastnilo demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana Progresívne Slovensko.

Blízký spolupracovník slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové Lukáš Machala dal najevo pochybnosti o tom, že je vědecky podložené, že je Země kulatá. O Machalovi se mluvilo jako o možném příštím řediteli Slovenské televize a rozhlasu (STVR), on však odmítl, že by jím chtěl být.

Slovenské ministerstvo kultury chce posílit vliv státu na veřejnoprávní Rozhlas a televizi Slovenska (RTVS) a vyměnit ředitele. Opozice návrh zákona kritizovala a označila jej za snahu RTVS ovládnout. Dvě opoziční strany oznámily pokračování protivládních protestů, které byly dříve zaměřené proti změnám v trestním právu. Situaci slovenských médií pozorně sleduje Evropská komise (EK), upozornila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Proti návrhu se ozval také Český rozhlas. Prostřednictvím generálního ředitele Reného Zavorala uvedl, že jde o „de facto likvidaci stávajícího nezávislého média veřejné služby“.