Den samizdatu má připadat na 12. října, rozhodla sněmovna. Odmítla úpravy Senátu, který chtěl připomínat vydávání nezávislých tiskovin v totalitních režimech vlastním nákladem 27. dubna. Sněmovna neschválila ani opětovnou senátní snahu zařadit mezi významné dny také 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Novelu o státních svátcích, podobně jako jiné ve středu schválené, nyní dostane k podpisu prezident.
Přijatá verze novely má podle skupiny poslanců v čele s poslancem STAN Josefem Bernardem připomínat 12. říjen 1988, kdy skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise Gustávu Husákovi protestovala proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem.
Podle kritiků v čele s někdejší disidentkou, senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou z klubu ODS a TOP 09, ale Polanský vydal sborníky textů, jejichž autoři podle nich adorovali prezidenta klerofašistického Slovenského státu Jozefa Tisa.
Zastánci sněmovní verze včetně někdejšího disidenta a předsedy poslanců ODS Marka Bendy zase poukazovali na to, že nový významný den má připomenout statečnost vydavatelů samizdatu, kteří se zastali svého kolegy navzdory hrozbě uvěznění. Bernard poukazoval na to, že Polanský byl souzen za vydání sedmi samizdatů a že historické zápisníky byly v jeho činnosti marginální. Podotkl, že termín 12. října byl uzákoněn i na Slovensku.
Spor mezi bývalými disidenty
Spor o termín odhalil i střet mezi bývalými disidenty. „Paní senátorka se mýlí, jako se v posledních letech mýlí téměř vždycky,“ uvedl Benda k argumentaci Kordové Marvanové. Senátorka pak uvedla, že podle jejího názoru se Benda za poslední roky mýlil skoro ve všem, co dělal.
Senát chtěl zvolit za Den samizdatu raději 27. duben, který by připadal mimo jiné na výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v roce 1978, tedy v éře komunismu. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa. Vydávání samizdatů se ale komunistickému režimu vymýtit nepodařilo. Senátní verze podpořilo pouze 20 poslanců, výslovně v debatě jen Helena Válková (ANO).
Podobně sněmovna odmítla senátní úpravu novely proti praní špinavých peněz. Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než 15 tisíc eur (asi 370 tisíc korun) přes hranice. Senát chtěl v novele ponechat dosavadní vymezení politicky exponovaných osob ve vztahu k orgánům firem ovládaných státem. Sněmovna tak vyhověla doporučení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle něhož je třeba kvůli požadavkům EU nové vymezení, které ale věcně nic nemění.
Sněmovna naopak přistoupila na pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o základních registrech. Základní registr obyvatel a základní registr osob, tedy podnikatelů, institucí a firem, zřejmě bude mít na starosti Digitální a informační agentura nikoli od letošního října, ale od listopadu. Zatím tyto registry spravují ministerstvo vnitra a Český statistický úřad.
Poslanci také poslali do závěrečného kola schvalování vládní novelu služebního zákona. Ta má podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vést k profesionalizaci, zefektivnění a modernizaci státní služby. Umožnit by měla například přijmout na služební místo člověka s nižším vzděláním, než jaké stanovuje zákon. Opoziční hnutí ANO chce novelou výslovně omezit počet politických náměstků, který nyní není nijak ohraničen.
Podezřelé nákupy střeliva
Ve finálním kole schvalování se rovněž objeví novela zbraňového zákona. Ta počítá s tím, že prodejci zbraní a střeliva zřejmě dostanou do konce roku zákonnou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy. Vláda původně počítala s tím, že povinnost bude uzákoněna už od letošního července, opoziční ANO a SPD ale ve sněmovně zablokovaly schválení novely ve zrychleném režimu.
Novelu připravila vláda v reakci na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podezřelé jednání nelze podle ministerstva vnitra z principu přesně definovat. Může ale například jít o případy, kdy se zákazník pokusí zakoupit zbraň, k jejímuž držení není oprávněn, nebo vykazuje „abnormální zmatenost, apatii nebo výrazné známky tíživého stresu“.
Podobně se do závěrečného kola hlasování posunula novela o nemocenském pojištění, podle níž by ošetřovné od příštího roku mohli pobírat i živnostníci a pracovníci na dohodu s nemocenským pojištěním. Vedle nemocenské by se elektronicky měly dát pak vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné.
