Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele

Nahrávám video

Sněmovna se nedostala k hlasování o platové novele, která počítá s růstem platů ústavních činitelů pro letošek o téměř sedm procent. Schůze, kterou nechal svolat koaliční tábor, začala opoziční kritikou. Vystoupil předseda ANO Andrej Babiš i lídr SPD Tomio Okamura. Závěrečné kolo debaty bude pokračovat v pátek, kdy by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který novelu za vládu předložil, měla sněmovna rozhodnout.

Program mimořádné schůze byl schválen asi po třech hodinách po zahájení jednání hlasy poslanců čtveřice koaličních stran a opozičních Pirátů. Poslanci ANO a SPD hlasovali proti. Právě SPD později středeční hlasování zablokovalo, protože se zvyšováním platů politiků zásadně nesouhlasí, uvedlo hnutí v tiskovém prohlášení.

„Pětileté zmrazení by poskytlo dostatečný čas na oddělení platů politiků od soudců a na vytvoření udržitelného a spravedlivého systému odměňování politiků, který by reflektoval reálný ekonomický vývoj,“ řekl Babiš. Zmrazení platů ústavních činitelů prosazuje také SPD. Diskutovat by se podle Babiše mělo také o různých příplatcích a náhradách. Šéf ANO míní, že politici by měli mít jeden plat, ze kterého by si hradili všechno sami.

Obdobně jako při minulých schůzích předseda ANO využil svého přednostního řečnického práva také ke kritice nynější vlády a premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet vinil například z odpovědnosti za vyšší inflaci a ceny elektřiny a plynu. Zmínil také očekávané další zdražení energií v případě zavedení emisních povolenek. „Pokud se vrátíme do vlády, okamžitě tohle zrušíme. A je mi úplně jedno, co říká (předsedkyně Evropské komise) Ursula von der Leyenová se svým Green Dealem,“ prohlásil Babiš.

Kritika opozice

Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová soudí, že o zvýšení platů ústavních činitelů by se mělo debatovat až potom, co se začne ekonomice dařit. „Opravdu si poslanci vlády přicházejí říct o přidání o sedm procent?“ podivovala se.

„Jde o další projev naprosté drzosti a arogance Fialovy vlády a její odtrženosti od reality,“ prohlásil k novele Okamura. Pozastavoval se nad tím, čím si politici zasloužili reálný růst svých příjmů, když většině pracujících reálné příjmy podle něho dlouhodobě klesají a životní náklady jim rostou. „SPD je zásadně proti zvyšování platů politiků,“ zdůraznil.

„Mechanismus se hledat nemusí, nalezen byl,“ komentoval volání po debatě o novém systému nastavování platů ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předloha reaguje na květnový verdikt Ústavního soudu, který zrušil základní zákonný koeficient pro výpočet platů ústavních činitelů kvůli soudcovským platům. Snížení spočívalo v trvalé změně tohoto koeficientu ze tří na 2,822. Podle Jurečky je nyní nutné vrátit zákon do stavu, aby bylo možné lednovou výplatu vyplácenou v únoru stanovit.

Jurečka nad průběhem středeční debaty vyjádřil rozpaky s tím, že chybělo nejvýše třicet minut, aby sněmovna novelu schválila. Uvedl, že určitě podpoří návrhy, které sám načetl. Jde hlavně o maximální pětiprocentní meziroční růst platů. Další návrh má podle jeho záměru snížit motivaci ke kumulaci funkcí a odměn na komunální a krajské úrovni.

Předsedkyně senátorského klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová v Událostech, komentářích kritizovala, že Ústavní soud rozhodl už v květnu „a vláda to neřešila“. To, že kabinet o platech rozhodl až v říjnu, považuje za chybu i šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj měla vláda přistoupit k řešení problému co možná nejdříve.

Piráti budou usilovat o snížení náhrad

Podle předsedy Pirátů Jakuba Michálka je jednání o platech „politické divadlo“. „Spočívá v tom, že politici, když je krize, chtějí vypadat před veřejností dobře, zmrazí si platy a pak si neví rady, co dělat s rozmrazením a skokovým nárůstem,“ uvedl.

Reálným problémem jsou podle Michálka náhrady, v nichž se skrývá část reálných příjmů politiků a stal se z nich „nepřiměřený krmelec“. „Náhrady na dopravu jsou úplně ustřelené,“ připomněl. Piráti tak na středeční diskusi navrhnou přes zamítavý postoj výborů seškrtat náhrady za cestování a omezit odměny při souběhu několika funkcí. Hájit budou také omezení růstu platů nanejvýš na pět procent ročně.

Michálek navýšení cestovného před jednáním demonstroval na náhradách pro zákonodárce jezdící z nejvzdálenějších míst, od roku 2012 narostly o 22 800 korun měsíčně na téměř 57 000 korun měsíčně. Cena benzinu je přitom obdobná jako v roce 2012.

Ohraničení budoucího růstu

Sněmovna podle stanovisek rozpočtového výboru patrně ohraničí budoucí meziroční růst platů vrcholných politiků na nejvýše pět procent, jak to navrhl ministr Jurečka. Opoziční hnutí ANO a SPD pravděpodobně neprosadí zmrazení platů politiků do konce roku 2029 na loňské úrovni a Piráti například snížení náhrad na dopravu zákonodárců až o čtvrtinu. Vládní TOP 09 možná neuspěje s návrhem na krácení platů poslanců a senátorů o pětinu při zadlužení státu nad padesát procent hrubého domácího produktu.

Potom, co předlohu sněmovna schválí, musí ji projednat Senát a podepsat prezident. Jurečka dříve řekl, že důležitý moment ve vztahu k účinnosti novely je začátek února, kdy účtárny musí zpracovat lednové výplaty.

Vystrčil věří, že se předloha v horní komoře stihne projednat do konce ledna. „Začneme, předpokládám, 28. ledna a věřím, že to zvládneme do jednoho, dvou dnů,“ řekl. Podle něj k plánovaným změnám, ať už bude přijatý kterýkoliv pozměňovací návrh, „není až tak moc co říkat, pokud se někdo nechce pořád dokola opakovat“.

Podle Mračkové Vildumetzové je potřeba především počkat, jaké pozměňovací návrhy budou přijaty ve sněmovně. „My určitě budeme nějakým způsobem argumentovat, budeme na některé skutečnosti upozorňovat,“ avizovala.  

Nahrávám video

Z výpočtu z předlohy vyplývá, že by se plat například řadového zákonodárce zvýšil letos o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně a plat prezidenta republiky by činil 365 tisíc korun, o 23 800 korun víc než loni. Rostly by také náhrady. Vlnu kritiky vyvolal především původní návrh, podle kterého by platy vrcholných politiků vzrostly skoro o čtrnáct procent.

Předloha dále zavádí paušální náhradu pro manžela nebo partnera prezidenta republiky. Prakticky ji bere z paušální náhrady hlavy státu.

Sněmovna také ve středu uctila minutou ticha v úvodu mimořádné schůze památku zesnulého poslance ANO Milana Ferance. Feranec zemřel po dlouhé nemoci minulý týden v pátek ve věku 60 let. Od pondělí je na hlavní sněmovní budově vyvěšen černý prapor. Za vstupními prostory také vzniklo pietní místo, kde se mohou poslanci, sněmovní zaměstnanci a návštěvníci dolní komory zapsat do kondolenční knihy.

Poslední rozloučení s Ferancem se má uskutečnit v pátek, což byl jeden z důvodů, kvůli němuž ministr Jurečka navrhoval, aby poslanci zvážili, zda by sněmovna neměla dokončit poslední kolo projednávání novely již při středeční schůzi. Předsedající Jan Skopeček (ODS) však přerušil mimořádnou schůzi do pátku po dohodě poslaneckých klubů po dvacetiminutové přestávce, kterou si vyžádal předseda frakce SPD Radim Fiala a jež přesáhla dobu vymezenou pro závěrečné schvalování návrhů zákonů.

Podle místopředsedy Aleše Juchelky (ANO) tak bude v pátek kvůli pohřbu část poslanců hnutí včetně něho na schůzi chybět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 8 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 9 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 10 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 11 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...