Obyvatelé se patrně budou moci od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválil Senát. Řešil také pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce mít podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním, kterou sněmovna zrušila. Horní komora rovněž kývla na novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle něhož si budou uprchlíci z Ukrajiny moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.
Digitální opisy dokladů budou podle předlohy dobrovolné, standardní plastové karty nenahradí. Nebude je možné použít ani pro dálkové prokazování totožnosti. Předlohu teď dostane k podpisu prezident.
K prokazování digitálním dokladem bude podle novely nutná aplikace v mobilním telefonu, kterou vyvíjí Digitální informační agentura. „Náběh bude poměrně dobře koordinovaný,“ řekl senátorům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Zdůraznil také, že při elektronickém prokazování budou lidé poskytovat jen skutečně nezbytné, nikoli všechny údaje. Pokud někdo přijde o mobilní telefon s digitálním dokladem, přes Portál občana bude moci tento průkaz okamžitě zneplatnit, dodal.
Zamítnutí předlohy žádal senátor Michael Canov (SLK), o jeho návrhu už ale zákonodárci nehlasovali. Canov poukazoval na protizákonnost účinností zákona a na to, že do dvou let vznikne celoevropské řešení. Je tak podle něj otázkou, zda český eDoklad nebude znamenat jen vyhozené peníze.
O to, zda stát nakonec nebude platit systém s ohledem na budoucí evropský standard dvakrát, se zajímal také Pavel Fischer (nezávislý). Bartoš ujistil, že aplikace za nižší desítky milionů korun je úložiště dokladů, s evropským řešením se změní podle něj ekosystém. Peníze se podle něho nevyhodí, přechod na evropskou digitální peněženku bude významně snazší.
Horní komora ve středu jednala také o pravidlech pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce obnovit podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním. Podmínku původně navrhovala vláda, sněmovna ji ale zrušila. Poslanci tak budou muset o zákonu rozhodovat znovu.
Senátorka Hana Žáková (za STAN) podmínku parlamentního souhlasu zdůvodnila tím, že by pomohla obnovení důvěry v kroky vlády ohledně stavby úložiště. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se k podmínce postavil neutrálně, byť sám preferoval přijetí zákona beze změn. Poukazoval na to, že pro sněmovní verzi v polovině listopadu hlasovalo 167 ze 177 přítomných poslanců.
Senát rovněž doporučil, aby vláda neměla možnost, ale povinnost stanovit kompenzace nad rámec atomového zákona pro obce, na jejichž území se úložiště vybuduje. Právo veta pro obce horní komora odmítla.
Energetické komunity
Horní komora také schválila novelu energetického zákona přezdívanou Lex OZE II. Ta počítá s možností vzniku energetických komunit, které budou moci mezi sebou sdílet místně vyrobenou elektřinu z obnovitelných zdrojů prostřednictvím distribuční sítě. Novinka má také omezit závislost na fosilních palivech.
Podle Síkely to posílí energetickou nezávislost každého občana i celé společnosti, umožní snížit výdaje za energie a pomůže i životnímu prostředí.
Schválená novela zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, která se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrována na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky.
Hlasovací práva členů komunit budou omezena. Každý z nich bude mít maximálně desetinový podíl. Členy komunity budou moci být i takové obecní nebo krajské příspěvkové organizace, které jsou podnikem. Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na tisíc odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026.
Prodloužení dočasné ochrany uprchlíků
Novela takzvaného lex Ukrajina, na kterou ve středu kývl Senát, má ukrajinským uprchlíkům před ruskou agresí umožnit, aby požádali o prodloužení dočasné ochrany v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Postup prodloužení novela nemění, omezuje ale na 150 dnů délku pobytu běženců v bezplatném nouzovém ubytování.
Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, ke vzdělání nebo na pracovní trh. Pro její další prodloužení se podle předlohy budou muset Ukrajinci od ledna do 15. března příštího roku nejprve elektronicky registrovat. Zároveň si zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště ministerstva vnitra.
Obdrží tam vízový štítek, kterým pak budou dočasnou ochranu prokazovat. K vyznačení štítku se budou muset lidé dostavit podle předlohy do konce září 2024. Potvrzení o ubytování budou muset běženci předkládat nově s úředně ověřeným podpisem vlastníka nemovitosti nebo pronajímatele.
Do Česka přicházejí podle informací z úterního jednání garančního senátního výboru až dva tisíce Ukrajinců týdně. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) senátorům řekl, že podle nových dat až 180 tisíc Ukrajinců předběžně oznámilo, že by chtěli zůstat už nastálo v Česku.
Dočasnou ochranu v Česku už nebudou moci podle novely využívat ti ukrajinští uprchlíci, kteří by byli odsouzeni k vyhoštění. Podle nynějšího znění zákona se výkon trestu vyhoštění odkládá do doby, než dočasná ochrana v Česku odsouzenému skončí.
Novela o léčivech
Senát rovněž kývl na vládní novelu, která má přispět k omezení výpadku dostupnosti léků na českém trhu. Výrobci budou muset podle předlohy zhruba od poloviny příštího roku poskytovat léčivý přípravek ještě až dva měsíce po přerušení nebo ukončení dodávek. U léků, které ministerstvo zdravotnictví zařadí na zvláštní seznam, budou udržovat měsíční zásobu i distributoři léčiv.
Zákon upravuje po sněmovních úpravách také dovoz cizojazyčných šarží léků. Přímo ze zákona by například mohly dostat povolení v Česku i cizojazyčné šarže těch léků, které jsou volně prodejné.
V případě léků s omezenou dostupností bude mít podle novely předepisující lékař prostřednictvím systému eRecept informaci o tom, v jakých lékárnách je k dispozici. Mohl by tak vydat recept na náhradní lék, pokud by to bylo nutné. Údaje o dostupnosti léku v konkrétních lékárnách by mohl získat webovou nebo mobilní aplikací také pacient.
