Senátoři souhlasili se jmenováním Přibáně a Langáška ústavními soudci

Nahrávám video

Senát ve středu souhlasil se jmenováním právníka a sociologa Jiřího Přibáně a Tomáše Langáška z Nejvyššího správního soudu ústavními soudci. Přimluvit se za ně přišel tradičně prezident Petr Pavel. Nominací Langáška se podle vlastních slov snažil Pavel vyjít vstříc poptávce části Senátu po konzervativním kandidátovi. Přibáň může podle hlavy státu do Ústavního soudu (ÚS) přinést velmi odlišnou, ale mimořádně prospěšnou kompetenci, ocenil také jeho nestrannost a mimořádný mezinárodní profil. Langášek v tajné volbě získal podporu 61 z 66 hlasujících senátorů, Přibáň obdržel padesát hlasů.

Předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Langášek u Ústavního soudu působil od roku 2003, nejdříve jako asistent předsedy, později se stal vedoucím analytického odboru a následně generálním sekretářem. Padesátiletý Langášek by tak mohl podle svých slov nabídnout kontinuitu a institucionální paměť. Ve vystoupení před senátory ji označil za důležitou pro předvídatelnost rozhodování soudu a právní jistotu.

Přibáň senátorům řekl, že by mohl přispět k pestrosti složení Ústavního soudu „obecným přehledem právního filozofa a teoretika“, zkušenostmi z angloamerické právní tradice, mezinárodními kontakty a hodnotami, které zastává. Šestapadesátiletý Přibáň je profesorem práva na univerzitě ve velšském Cardiffu, kde vede právně-sociologické Centrum pro právo a společnost.

Nahrávám video

Kandidáty přišel podpořit i prezident Pavel

Zástupci senátních klubů STAN, ANO a SOCDEM a KDU-ČSL řekli, že by právník a sociolog Přibáň i Langášek z NSS byli přínosem pro Ústavní soud (ÚS). Oba kandidáty považují za vysoce kvalitní a schopné zastávat funkci ústavního soudce. Jasně se k podpoře kandidátů nevyjádřil předseda klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra.

Langáška prezident vybral mimo jiné vzhledem k jeho bohaté a velmi relevantní právní praxi, odbornému profilu, v němž hrají stěžejní roli ústavní a správní právo. Připomněl, že na NSS po léta působí jako předseda specializovaného senátu pro věci voleb a politických stran, tedy agendy podle prezidenta blízké té, které se věnuje i ÚS.

Pavel ocenil také Langáškovu zkušenost v odborných a organizačních pozicích v aparátu ÚS, jako jeho generální sekretář se mimo jiné zasloužil o vytvoření informačního systému Nalus. Dalším důvodem nominace byla snaha vyjít vstříc poptávce po konzervativním kandidátovi. „Přestože si zřejmě pod pojmem konzervativní představíme každý něco jiného, zdá se mi, že v kulturních nebo sociálních otázkách, stejně jako v přístupu k právu, je Tomáš Langášek konzervativcem tradičním,“ dodal prezident.

Přibáň by podle Pavla k ÚS přinesl velmi odlišnou, ale mimořádně prospěšnou kompetenci. Ze všech jeho dosavadních nominantů je právníkem v tom nejuniverzálnějším slova smyslu, je právním filozofem a sociologem práva, uvedl. „Nenahlíží na právo jen skrze jednu konkrétní specializaci, ale vidí ho z právně-teoretického nadhledu umocněného profesní zkušeností z jiných právních soustav,“ podotkl prezident.

Ocenil Přibáňův mimořádný mezinárodní profil. Ačkoli je respektovaným právním odborníkem v mnoha zemích, nikdy neztratil intenzivní kontakt s českým prostředím, míní. Vyzdvihl také jeho nestrannost. „Díky svému širokému odbornému a kulturnímu záběru, přemýšlivosti a občanskému angažmá se (Přibáň) stal také předním veřejným intelektuálem,“ uvedl Pavel. Získal si tím podle něj mnoho příznivců, ale i těch, koho se mohl některým svým komentářem dotknout.

„Nikdy se však nebál opustit bezpečí akademické pracovny, jít do osobního diskomfortu veřejně a formovat postoje i kritické názory. Při tom však osvědčil svoji názorovou nezávislost a schopnost poctivě a kriticky nahlédnout cokoli a kohokoli bez ohledu na vlastní osobní vazby,“ dodal prezident.

Nahrávám video

Nová pravidla pro vzdělávání úředníků

Vzdělávání úředníků obcí a krajů zřejmě bude mít od příštího roku nová pravidla. Například vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, budou muset složit takzvanou zkoušku vstupního vzdělávání. Novelu o úřednících územních samosprávných celků schválil Senát.

Novela upravuje pracovní poměr a vzdělávání úředníků obcí, krajů a Prahy jako hlavního města. Správní činnosti, které budou moci vykonávat úředníci se zvláštní odbornou způsobilostí, má stanovit ministerstvo vnitra prováděcím předpisem. Norma také prodlužuje lhůtu pro absolvování vstupního vzdělání úředníků ze tří měsíců na půl roku, zpřesňuje navíc část zákona týkající se akreditací vzdělávacích institucí.

Nahrávám video

Novela současně přinese odklad spuštění systému elektronické tvorby zákonů. Důvodem půlročního až ročního odkladu je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) doladění systému elektronizace tvorby zákonů podle požadavků z praxe. Změna posouvá jednotlivé termíny z letošního července na leden příštího roku a z konce letošního roku na leden 2026.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že příslušný zákon měl původně platit už od roku 2020, stane se tak o pět let později. Podle Vystrčila není systém v současném nastavení pro Senát přijatelný a funkční s ohledem na souběh dosavadního a chystaného systému.

Odložení elektronické spisové služby

Úřady pravděpodobně dostanou další roční odklad na to, aby začaly povinně používat atestovanou elektronickou spisovou službu. Odložení až na rok 2027 kvůli většímu času na přípravu má přinést poslanecká novela, kterou ve středu Senát schválil.

Povinnost se nově nemá vztahovat na nejmenší obce a jejich organizace a školy, aby se jim neúměrně nezvýšily náklady. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Senát navrhl na státní vyznamenání 125 osobností. Mezi nimi je Alice Masaryková, členové odbojové skupiny bratří Mašínů nebo parašutisté Jan Kubiš a Adolf Opálka, kteří se podíleli na útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po diskusi se senátoři rozhodli nenavrhnout předsedu Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernda Posselta na Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Prezident Pavel ve středu v Ústí nad Labem při debatě s občany řekl, že mu brání udělit státní vyznamenání bratrům Mašínům část jejich příběhu. Členům protikomunistické odbojové skupiny Mašínům jejich odpůrci vytýkají, že ve snaze opatřit si zbraně a peníze zabili odzbrojené policisty. Skupina působila v letech 1951 až 1953, probila se z totalitního Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 19 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 2 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.