Zestátnění ČEZ je zbytečností, uvedl Míl. Podobně postupuje celá Evropa, kontroval Šnobr

Nahrávám video

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Akciovou společnost ČEZ založil v roce 1992 Fond národního majetku. Vznikla z části předrevolučních Českých energetických závodů. V roce 2003 pak spojením akciové společnosti a distribučních společností vznikl ČEZ, jehož většinovým majitelem je stát.

Jako o polosoukromé společnosti se o ČEZ mluví, pokud má jednat v zájmu akcionářů. Jako o polostátní, když v případě stavby jaderných bloků žádá o záruky na astronomické investice. Do dostavby Dukovan se nakonec stát vložil, společnosti má poskytnout bezúročnou půjčku, a to alespoň po dobu stavby.

Stát drží v ČEZ přes ministerstvo financí 70 procent akcií, 30 procent prošlo první a druhou vlnou kuponové privatizace. Drobní akcionáři dnes vlastní necelých 14 procent akcií. V posledních letech mezi politiky stále častěji rezonuje téma, zda by ČEZ neměl být celý ve státních rukou. Otázka změny struktury se na stůl opět dostala během energetické krize.

Energetická společnost posílá do českého rozpočtu nemalé částky na dividendách. Po roce 2003 se firmě začalo dařit a čistý zisk se postupně vyšplhal v roce 2009 bezmála na 52 miliard korun. Po tučných letech však přišla léta hubená – v roce 2020 klesl zisk na 5,5 miliardy korun. Předloni skončila firma v zisku necelých deset miliard korun a loni kvůli následkům ruské invaze na Ukrajinu stoupl čistý zisk na rekordních 80,7 miliardy korun.

Jednodušší by bylo odkoupit Dukovany, myslí si Míl

Podle bývalého ředitele společnosti Míla by zestátnění ČEZ bylo „zbytečností“. „Diskutujeme důsledky nějakého postupu, který je sám o sobě zcela nesmyslný a zbytečný,“ řekl. Pokud chce stát rozvíjet jadernou energetiku mimo ČEZ a existující strukturu akcionářů, může postupovat jednoduše a odkoupit Dukovany.

„Za 4,2 až 4,4 miliardy korun. Bude mít celou lokalitu Dukovany, když k tomu dokoupí Temelín, může tam stavět (…) nové jaderné bloky. V žádném případě se to minoritních akcionářů nedotkne, ti budou dál fungovat ve společnosti, ve které je soukromý podíl velmi důležitý,“ nastínil. „Vytěsňovat akcionáře za 200 miliard – nevím kde je stát vezme,“ dodal.

Podle Šnobra by ale v takovém případě nebylo nutné se zadlužit. „Stát si z ČEZ nejdéle v horizontu tří let vezme peníze (…) Rozpočet to nebude stát vůbec nic. Naopak, získá velmi profitabilní společnost,“ řekl analytik.

Nesmyslná je podle Míla i druhá navrhovaná varianta, kdy by se mezi minoritní akcionáře měl místo 200 miliard korun rozdělit větší podíl v ČEZ Distribuce. „Stát přenese na bedra daňových poplatníků vyřazování uhelných elektráren z provozu, vyřazování dolů, a ještě k tomu po určité době vyřazování Jaderné elektrárny Dukovany (…) A slepici, která snáší zlatá vajíčka – distribuci, což je nejvýnosnější byznys, který by mohl být základem pro penzijní reformu – toho se bude zbavovat,“ uvedl.

Takový scénář je podle něj „ekonomická hloupost“, která zároveň ohrožuje energetickou bezpečnost státu. „To je naprostý výsměch,“ domnívá se.

Zestátňují i další evropské země, upozornil Šnobr

Podle Michala Šnobra je ale nutné, aby stát výrobní část ČEZ zestátnil. Podobně postupuje například Francie, největší jaderná energetika v Evropě. „Dělá to právě proto, aby v budoucnu mohla stavět šest jaderných bloků,“ uvedl. Evropská energetika se podle něj bude vyvíjet právě s ohledem na kroky Francie.

Nejde navíc pouze o Francii, zestátňovalo také Polsko a na podobný krok se chystá i Norsko. „Nemusíme s tím souhlasit, ale ukazuje cestu, co je realita Evropy v tomto okamžiku,“ okomentoval.

Odkoupení Dukovan je podle něj možné. „Ale zapomínáme na to, že tendr je sice vypsán na Jadernou elektrárnu Dukovany, vládní politici ale mluví i o dalších blocích nejen v Dukovanech, ale i v Temelíně. Problém se nevyřeší tím, že se vykoupí jeden malinký lokální projekt,“ uvedl Šnobr.

Problém ČEZ podle něj také nespočívá v tom, že by neměl na výstavbu nových bloků peníze. „Problém je ten, že neprokáže, že taková investice je rentabilní,“ řekl. Právě v případě soukromé společnosti je prokázání výnosnosti nutné.

V případě ponechání výrobní části ČEZ v rukou akcionářů by podle Šnobra byla sporná také otázka odklonu od uhlí. „Jsem přesvědčen, že tady bude velká role státu moderovat konec uhlí. Nikdo jiný to udělat nemůže. Rozhodně to nebude dělat soukromá společnost, protože se dostane do konfliktu,“ uvedl.

Šnobr: Fiala o novele zákona lže

O ČEZ se nyní mluví i v souvislosti s vládním návrhem novely zákona o přeměnách obchodních společností. Podle něj by nyní stačilo 75 procent hlasů na valné hromadě pro prosazení například plánu pro rozdělení firmy. Zákon tak otevírá možnost rozdělit polostátní podnik na čistě státní část a na soukromou část. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) jde ale o obecnou úpravu, která nemíří na konkrétní firmu.

V reakci na návrh zákona se akcie ČEZ propadly. Z hodnoty 1202 korun v polovině dubna se akcie dostaly na 1011 korun na konci května.

Vývoj cen akcií ČEZu
Zdroj: Kurzy.cz

Podle Šnobra se „mimořádně nešťastný“ návrh zákona přes ujištění premiéra má týkat zejména ČEZ. „Premiér kolem toho musí kličkovat. Kdyby to přiznal, tak je to velmi citlivé téma,“ uvedl. Fiala podle něj „lže o tom, že 75 procent je normál v Evropě“.

Novela má podle Šnobra vytěsnit akcionáře. „Zákon je udělán ne jako rozdělení společnosti. On je udělán jako vytěsnění jiným způsobem, než říká zákon o obchodních korporacích,“ uvedl investor. „Jsme za hranou toho, co se dá od legitimní vlády očekávat,“ dodal.

Míl: Změnou pravidel za pochodu ztrácí stát důvěru

„Já bych tuhle akci nedělal. Myslím, že máme spoustu jiných úkolů, které jsou před touto zemí a vládou a státní správou než vymýšlet umělá zadání,“ okomentoval připravovaný vládní návrh Míl. Česko podle něj navíc trpí účelovou legislativou. „Kdybyste takto přistupoval k placení daní, tak na vás finanční úřad vyrukuje, že je to účelové obejití povinnosti platit daně,“ přiblížil.

Stát by měl respektovat pravidla, která si v parlamentu schválil. Pokud tak nečiní, není pro občany důvěryhodný, uvedl. „Jak chcete získat důvěru lidí v penzijní reformu, výplaty důchodů, penzijní spoření, když měníte pravidla za pochodu?“ otázal se Míl.

Vláda by podle něj měla fungovat pouze jako správce českého hospodářství, ne jako podnikatelský subjekt. „Vláda je od toho, aby spravovala majetek, který v této zemi je, a uvolnila legislativou prostor pro iniciativu lidí, kteří dál budou zem a společnost rozvíjet, budou přicházet s novými projekty a nápady,“ řekl.

V opačném případě, kdy se stát bude stavět do role opatrovníka, který bude všechno dotovat a zajišťovat, dojde k socializaci nákladů a privatizaci zisků. To podle něj vede k další ztrátě důvěry a iniciativy ze strany občanů. „Za padesát let jsme postavili méně kilometrů dálnic než Polsko za deset let. V jaderné energetice nás Poláci, Rumuni a Estonci předběhli během dvou posledních let takovým způsobem, že Česká republika je na chvostu,“ popsal Míl.

Přes kontroverze se podle Šnobra vláda pokusí návrh projednat. Je však otázkou, zda během projednávání v parlamentu nedojde k jeho změnám, které se například přímo týkají společnosti ČEZ. Pokud by totiž novela platila pro všechny společnosti, došlo by podle Šnobra k „velkému a zásadnímu ohrožení kapitálového trhu v České republice“.

„Budete se jako investor neustále ohlížet za sebe, jestli nepřišel okamžik, kdy vám většinový akcionář podtrhne židli a jdete z kola ven,“ nastínil. Snížení hranice na valné hromadě na 75 procent přítomných akcionářů podle něj může reálně znamenat, že rozhodnutí přijme třeba i jen 60 procent vlastníků firmy. „Dává to obrovské nejistoty pro celý kapitálový trh do budoucna,“ dodal.

Pokud by zákon prošel parlamentem a podepsal by jej prezident, měl by se podle Šnobra předpisem zabývat Ústavní soud.

„Já se domnívám, že je to divadlo, že se ustoupí. V jeden moment se sjednotí zájmy těch, kteří si minoritní akcie nakoupili. Ti určitě udělají maximum pro to, aby se vykupovaly za co nejvíc,“ zakončil Míl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 2 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 4 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Proti výsledkům maturit žáci podali přes tisíc odvolání. Zatím jich uspělo deset

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) dostalo přes tisíc odvolání proti výsledkům didaktických testů státních maturit. Nejčastěji chtěli studenti přezkoumat testy z češtiny. Deset maturantů už s odvoláním uspělo. Devět z nich může zkoušku znovu opakovat, jeden po změně hodnocení v testech nakonec uspěl. Žádosti o přezkum společné části maturitní zkoušky mohli studenti podávat do 4. června. Ministerstvo nevylučuje, že ještě nějaká odvolání přijdou poštou.
před 12 hhodinami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Resort obrany připravuje přezbrojení střední brigády

Resort obrany připravuje další velkou zakázku. Půjde o přezbrojení střední brigády, která by měla dostat nová kolová bojová vozidla pěchoty. Potvrdil to ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Armáda chce nahradit stávající obrněnce Pandur, které už podle ní nevyhovují aktuálním potřebám. Soutěž na nové má být otevřená.
před 12 hhodinami

VideoReportéři ČT rozpletli příběh restituční kauzy Bečvářův statek

Skončila největší restituční kauza z posledních let týkající se Bečvářova statku, ve které stát přišel o majetek za stovky milionů korun. V kauze stát neprávem vydal řadu cenných pozemků v Praze. Prospěch z toho měli Tomáš Hrdlička nebo Roman Janoušek, podnikatelé známí jako takzvaní pražští kmotři. Těm neprávem vydané cenné pozemky zůstanou, trest je ale nečeká. Pět let za mřížemi si ale bude muset odpykat bývalá ředitelka pražského pozemkového úřadu Eva Benešová. Ta ze zpackané restituce podle všeho nic neměla, jako úřednice ale udělala chybu, popsali pro Reportéry ČT Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 14 hhodinami

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...