Závazky vyplývající ze členství Česka v Severoatlantické alianci podle vládních politiků platí a Praha je dodrží, bude-li třeba. Odmítli tvrzení kandidáta na prezidenta Andreje Babiše (ANO), který řekl, že by byl jako hlava státu proti vyslání vojáků na pomoc Polsku či pobaltským zemím, kdyby byly napadeny. Slova, která pronesl v předvolební debatě České televize, Babiš později korigoval. Podle jeho spolustraníků je to nedorozumění.
Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na Babišova slova vyzval, aby se prezidentský volební souboj vedl s ohledem na zájmy a závazky Česka. Rolí prezidenta má podle něj být zemi reprezentovat, nikoliv ničit její pověst a znejisťovat partnery. „Česká republika musí být – i ve vlastním zájmu – vnímána jako seriózní spojenec a partner,“ uvedl.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) ujistil, že navzdory jeho slovům pro Česko závazky člena NATO platí a platit budou. „Stejně tak věříme, že by naši spojenci pomohli nám v případě napadení, proto má NATO smysl,“ uvedl.
Podobně reagovali další vládní politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že NATO je založeno na principu jeden za všechny, všichni za jednoho. „Ví to vláda, ví to většina společnosti, která podporuje členství v Alianci. Měl by to vědět i poslanec Babiš, protože je to klíčová garance bezpečnosti České republiky,“ dodala. Také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že „ve společném postupu tkví ochranná síla NATO“.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se obrátil přímo na Poláky v polsky psaném tweetu. „Češi dobře vědí, co znamená polské heslo Za vaši a naši svobodu. Jsme nejen sousedy, ale i strategickými partnery a Češi budou vždy připraveni bránit Poláky,“ vzkázal. Lipavský ale také poznamenal, že jeho kolegové vnímají Babišův výrok jako součást kampaně.
Andrej Babiš v nedělním předvolebním duelu s bývalým předsedou Vojenského výboru NATO Petrem Pavlem řekl „určitě ne, určitě ne a já si myslím, že je potřeba mluvit o míru“, když mu moderátor Martin Řezníček dvakrát zopakoval otázku, zda by měla Česká republika splnit své spojenecké závazky a poslat vojáky na pomoc Polsku nebo pobaltským zemím, kdyby byly napadeny. I napoprvé Babiš na tuto otázku odpověděl, že vojáky by do války určitě nechtěl poslat.
Sám prezidentský kandidát opozičního ANO již krátce po konci předvolební debaty svůj výrok korigoval. Na Twitteru uvedl, že by spojenecké závazky České republiky nezpochybnil. „Pokud by došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5. O tom není debata,“ napsal s tím, že v debatě „vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí“. Je podle něj zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili.
V pondělí řekl, že kolektivní obranu Severoatlantické aliance (NATO) nikdy nezpochybnil. „Zásadně odmítám snahu překrucovat moje výroky, které padly během včerejší (nedělní) debaty. Nikdy jsem článek 5, tedy kolektivní obranu NATO, nezpochybnil. Jen jsem si nechtěl ani představit, že by mohlo dojít ke třetí světové válce. Proto politici musejí usilovat o mír a zabránit válce. Z kontextu debaty to bylo jasné,“ uvedl Babiš.
Dodal, že to napsal i polskému premiérovi Mateuszi Morawieckému a požádal také prezidenta Miloše Zemana, aby totéž sdělil svému polskému protějšku Andrzeji Dudovi při úterním setkání v Náchodě.
Poslanec ANO a místopředseda sněmovního branného výboru Pavel Růžička považuje to, co Babiš v debatě řekl, za nedorozumění. Diskuse jsou podle něj vypjaté a vystupujícímu se podle něho ne vždy podaří na otázku odpovědět dobře. „Myslím, že náš pan předseda a kandidát na prezidenta otázku nepochopil dobře. On je s tím srozuměný, na Twitteru se omluvil. Nepřikládám tomu žádný význam,“ řekl poslanec Babišova hnutí. Míní, že když byl Babiš premiérem, dokázal, že respektuje spojenecké závazky. Odkázal na českou účast v misích v Afghánistánu, Iráku nebo Mali.
Naopak člen ANO a ostravský primátor Tomáš Macura, který již dříve dal najevo, že v prezidentské volbě podporuje místo předsedy hnutí jeho protikandidáta Petra Pavla, je vůči Babišovi značně kritický. „Politika, nemá-li nás zavést do pekla, nesmí být vedena bez skrupulí, stylem ,účel světí prostředky‘. A to ani v předvolební kampani. Andrej Babiš nemůže být náš prezident,“ uvedl.
Slova bývalého premiéra, šéfa nejsilnějšího opozičního subjektu a prezidentského kandidáta, který skončil v prvním kole těsně druhý, vzbudila pozornost i v zahraničí. Na výrok, že by nechtěl vyslat vojáky na pomoc spojencům v případě jejich napadení, poukázala média v Polsku, Pobaltí i na Ukrajině, která čelí téměř již jedenáct měsíců opětovné ruské vojenské agresi. Kriticky se vyjádřili i ministři zahraničí trojice pobaltských zemí.
