Zaměstnanci ČT a ČRo protestovali v černém proti změnám financování

Stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v černém oblečení ve středu protestovaly proti změnám ve financování veřejnoprávních médií, které chce prosadit vládní koalice. Iniciativa Veřejnoprávně podpořená odbory svolala shromáždění na Kavčích horách symbolicky pět minut před dvanáctou hodinu. Zaměstnanci ČRo se shromáždili před hlavním vchodem na Vinohradech po poledni. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě.

Mnozí moderátoři či redaktoři vysílali v černém oblečení. Černá barva oblečení dle zástupce Veřejnoprávně v ČT, moderátora Daniela Stacha, symbolizuje černé obrazovky, které ale zaměstnanci televize vysílat nechtějí. „Veřejnoprávní média jsme odhodlaní bránit. Nechceme, aby veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas, které patří vám občanům, byly přímo závislé na politické vůli kterékoliv vlády,“ prohlásil Stach.

Zástupci iniciativy, odbory a pracovníci ČT a ČRo už dříve kvůli chystaným změnám vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Na středečním shromáždění uvedli, že pokud budou další kroky politiků vůči veřejnoprávním médiím ohrožovat jejich nezávislost, mohou přistoupit ke stávce.

„Chceme být i nadále odpovědni veřejnosti, nikoli politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Pokud by různé návrhy ohrožovaly nezávislost a budoucnost veřejnoprávních médií, dalším přirozeným krokem bude stávka,“ sdělil ve středu za iniciativu Veřejnoprávně Jan Herget z Českého rozhlasu.

Podle něj vládní koalice sice tvrdí, že chce pouze změnit systém financování, ale jde o daleko víc – o hodnoty, nezávislost, stabilitu a služby poskytované veřejnoprávními médii divákům.

Odborová organizace České televize podle jejího předsedy Vlastimila Vojtěcha připomínkuje poslanecký návrh na osvobození některých skupin od placení poplatků za ČT a ČRo. „Máme k němu zamítavé stanovisko, protože tento návrh zákona by ještě v letošním účetním roce připravil veřejnoprávní média o neuvěřitelné částky,“ sdělil.

Předpokládaná částka je podle Vojtěcha u ČT 1,4 miliardy za rok a u ČRo až půl miliardy. Veřejnoprávním médiím by hrozila insolvence. Odbory podle něj vládě vyhlášením stávkové pohotovosti podaly ruku k jednání. „Naše podaná ruka nebude trvat dlouho. Buď s námi začnete jednat, nebo potom budeme muset použít všechny kroky, které nám náš právní řád umožňuje,“ uzavřel Vojtěch.

Shromáždění před budovou rozhlasu

Po poledni se také na několik minut shromáždila přibližně stovka zaměstnanců ČRo před hlavním vchodem do budovy, kde zazněla fanfára v podání členů Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Protest pracovníků ČRo se odehrál bez prohlášení. „Poslouchejte Český rozhlas,“ zaznělo pouze z davu zaměstnanců.

ČRo v úterní tiskové zprávě sdělil, že v případě přijetí poslanecké novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích by přišel o příjmy 360 milionů až 370 milionů korun ročně. Letos hospodaří s rozpočtem 2,7 miliardy. Dle rozhlasu by se to promítlo do obsahu a šíře veřejné služby i do snížení počtu pracovních míst přibližně o dvě stě z 1350 a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků z různých oblastí.

„Ohrožena by byla zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty i obsah pro děti, mladé posluchače a seniory,“ uvedl již dříve generální ředitel ČRo René Zavoral.

Zásahy by se podle Zavorala promítly také do provozu ČRo. Musel by přistoupit k výrazné revizi investic, režijních nákladů, distribuce, správy majetku či plateb kolektivním správcům.

Rozhlas zároveň požaduje, aby se při posuzování dopadů návrhu započítal i výpadek příjmů z reklamy a sponzoringu a aby byl jejich rozsah vrácen na úroveň před novelou zákona v roce 2025.

Přes čtyři sta připomínek

Vládní koalice se minulý týden dohodla, že místo návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, k němuž se sešlo přes čtyři sta připomínek, předloží ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jiný návrh, který pouze nahradí zákon o poplatcích novým zákonem převádějícím financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Zákony o ČT a ČRo zůstanou v současné podobě. Vláda by měla nový návrh projednat 15. června, 9. června by o něm s premiérem měli jednat ředitelé ČT a ČRo.

Vedení veřejnoprávní televize i rozhlasu nadále odmítají změnu financování ze současného systému poplatků. Nelíbí se jim také možné snížení částky, kterou by z rozpočtu měly instituce dostat.

Vedle Klempířova návrhu vznikl už zmíněný návrh poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let a jejich domácnosti nebo firmy do padesáti zaměstnanců. Ten by měl podle záměru předkladatelů začít platit ještě letos.

Česká televize letos z poplatků, které jsou základem jejího hospodaření, inkasuje 6,73 miliardy, přibližně miliardu ročně televize získává z další činnosti. Rozpočet rozhlasu pro letošní rok počítá s celkovými výnosy 2,74 miliardy korun – také jejich základem jsou poplatky.

Původní Klempířův návrh počítal s tím, že ČT získá z rozpočtu prostředky na úrovni roku 2024, tedy před loňským zvýšením poplatků ze 45 na 55 korun u rozhlasu a ze 135 na 150 u televize. Pro ČT by to znamenalo snížení příjmu o jednu miliardu a pro rozhlas pokles o čtyři sta milionů korun. Konečnou sumu z rozpočtu v novém návrhu ale ministerstvo zatím neoznámilo.

Fridrich: ČT by musela propustit 300 až 500 lidí

Zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich ve středu uvedl, že televize by v případě snížení rozpočtu o asi miliardu korun musela propustit tři sta až pět set lidí. V současnosti má instituce téměř tři tisíce zaměstnanců a rozpočet 8,5 miliardy.

Vedle hromadného propouštění a s tím spojených nákladů na odstupné by dle Fridricha ČT musela rušit již rozjeté velké projekty ve výrobě, včetně dramatické tvorby, což by znamenalo další náklady na smluvní sankce za zastavení projektů. Je tak možné, že by televize nebyla schopná plnit své závazky, podotkl.

V roce 2028 pak veřejnoprávní televizi hrozí, že přijde o dalších čtyři sta až 450 milionů korun, kterými v současnosti disponuje v rámci výjimky na odpočet DPH. Ta na konci příštího roku skončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu

Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
před 44 mminutami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 2 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 3 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 7 hhodinami

Pieta připomene 84 let od vyhlazení Lidic

V Lidicích si lidé připomenou 84 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Na místě se uskuteční vzpomínkové akce. Lidice nacisté vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.
před 9 hhodinami

Druhý cizí jazyk bude v ZŠ povinně volitelný, nikoliv povinný, rozhodl Plaga

Druhý cizí jazyk v základních školách (ZŠ) nebude povinný, ale povinně volitelný. Školy ho budou muset nabízet, žáci si ale budou moci vybrat, zda si ho zvolí, či ne. Vyplývá to z dopisu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ředitelům škol. Ty zároveň nebudou muset učit děti angličtinu od první třídy. Plaga chce nechat na školách, jak angličtinu na prvním stupni do výuky zařadí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...