Zaměstnanci ČT a ČRo protestovali v černém proti změnám financování

Stovky zaměstnanců České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) v černém oblečení ve středu protestovaly proti změnám ve financování veřejnoprávních médií, které chce prosadit vládní koalice. Iniciativa Veřejnoprávně podpořená odbory svolala shromáždění na Kavčích horách symbolicky pět minut před dvanáctou hodinu. Zaměstnanci ČRo se shromáždili před hlavním vchodem na Vinohradech po poledni. Pracovníci obou médií se sešli také v Brně a Ostravě.

Mnozí moderátoři či redaktoři vysílali v černém oblečení. Černá barva oblečení dle zástupce Veřejnoprávně v ČT, moderátora Daniela Stacha, symbolizuje černé obrazovky, které ale zaměstnanci televize vysílat nechtějí. „Veřejnoprávní média jsme odhodlaní bránit. Nechceme, aby veřejnoprávní televize a veřejnoprávní rozhlas, které patří vám občanům, byly přímo závislé na politické vůli kterékoliv vlády,“ prohlásil Stach.

Zástupci iniciativy, odbory a pracovníci ČT a ČRo už dříve kvůli chystaným změnám vyhlásili časově neomezenou stávkovou pohotovost. Na středečním shromáždění uvedli, že pokud budou další kroky politiků vůči veřejnoprávním médiím ohrožovat jejich nezávislost, mohou přistoupit ke stávce.

„Chceme být i nadále odpovědni veřejnosti, nikoli politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Pokud by různé návrhy ohrožovaly nezávislost a budoucnost veřejnoprávních médií, dalším přirozeným krokem bude stávka,“ sdělil ve středu za iniciativu Veřejnoprávně Jan Herget z Českého rozhlasu.

Podle něj vládní koalice sice tvrdí, že chce pouze změnit systém financování, ale jde o daleko víc – o hodnoty, nezávislost, stabilitu a služby poskytované veřejnoprávními médii divákům.

Odborová organizace České televize podle jejího předsedy Vlastimila Vojtěcha připomínkuje poslanecký návrh na osvobození některých skupin od placení poplatků za ČT a ČRo. „Máme k němu zamítavé stanovisko, protože tento návrh zákona by ještě v letošním účetním roce připravil veřejnoprávní média o neuvěřitelné částky,“ sdělil.

Předpokládaná částka je podle Vojtěcha u ČT 1,4 miliardy za rok a u ČRo až půl miliardy. Veřejnoprávním médiím by hrozila insolvence. Odbory podle něj vládě vyhlášením stávkové pohotovosti podaly ruku k jednání. „Naše podaná ruka nebude trvat dlouho. Buď s námi začnete jednat, nebo potom budeme muset použít všechny kroky, které nám náš právní řád umožňuje,“ uzavřel Vojtěch.

Shromáždění před budovou rozhlasu

Po poledni se také na několik minut shromáždila přibližně stovka zaměstnanců ČRo před hlavním vchodem do budovy, kde zazněla fanfára v podání členů Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Protest pracovníků ČRo se odehrál bez prohlášení. „Poslouchejte Český rozhlas,“ zaznělo pouze z davu zaměstnanců.

ČRo v úterní tiskové zprávě sdělil, že v případě přijetí poslanecké novely zákona o rozhlasových a televizních poplatcích by přišel o příjmy 360 milionů až 370 milionů korun ročně. Letos hospodaří s rozpočtem 2,7 miliardy. Dle rozhlasu by se to promítlo do obsahu a šíře veřejné služby i do snížení počtu pracovních míst přibližně o dvě stě z 1350 a ukončení spolupráce se stovkami externích spolupracovníků z různých oblastí.

„Ohrožena by byla zejména regionální vysílání, zpravodajství při mimořádných událostech, zahraniční a sportovní zpravodajství, původní tvorba, kulturní projekty i obsah pro děti, mladé posluchače a seniory,“ uvedl již dříve generální ředitel ČRo René Zavoral.

Zásahy by se podle Zavorala promítly také do provozu ČRo. Musel by přistoupit k výrazné revizi investic, režijních nákladů, distribuce, správy majetku či plateb kolektivním správcům.

Rozhlas zároveň požaduje, aby se při posuzování dopadů návrhu započítal i výpadek příjmů z reklamy a sponzoringu a aby byl jejich rozsah vrácen na úroveň před novelou zákona v roce 2025.

Přes čtyři sta připomínek

Vládní koalice se minulý týden dohodla, že místo návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, k němuž se sešlo přes čtyři sta připomínek, předloží ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) jiný návrh, který pouze nahradí zákon o poplatcích novým zákonem převádějícím financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Zákony o ČT a ČRo zůstanou v současné podobě. Vláda by měla nový návrh projednat 15. června, 9. června by o něm s premiérem měli jednat ředitelé ČT a ČRo.

Vedení veřejnoprávní televize i rozhlasu nadále odmítají změnu financování ze současného systému poplatků. Nelíbí se jim také možné snížení částky, kterou by z rozpočtu měly instituce dostat.

Vedle Klempířova návrhu vznikl už zmíněný návrh poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO), který osvobozuje od placení poplatků některé skupiny, například samostatně žijící seniory nad 75 let a jejich domácnosti nebo firmy do padesáti zaměstnanců. Ten by měl podle záměru předkladatelů začít platit ještě letos.

Česká televize letos z poplatků, které jsou základem jejího hospodaření, inkasuje 6,73 miliardy, přibližně miliardu ročně televize získává z další činnosti. Rozpočet rozhlasu pro letošní rok počítá s celkovými výnosy 2,74 miliardy korun – také jejich základem jsou poplatky.

Původní Klempířův návrh počítal s tím, že ČT získá z rozpočtu prostředky na úrovni roku 2024, tedy před loňským zvýšením poplatků ze 45 na 55 korun u rozhlasu a ze 135 na 150 u televize. Pro ČT by to znamenalo snížení příjmu o jednu miliardu a pro rozhlas pokles o čtyři sta milionů korun. Konečnou sumu z rozpočtu v novém návrhu ale ministerstvo zatím neoznámilo.

Fridrich: ČT by musela propustit 300 až 500 lidí

Zástupce generálního ředitele ČT Milan Fridrich ve středu uvedl, že televize by v případě snížení rozpočtu o asi miliardu korun musela propustit tři sta až pět set lidí. V současnosti má instituce téměř tři tisíce zaměstnanců a rozpočet 8,5 miliardy.

Vedle hromadného propouštění a s tím spojených nákladů na odstupné by dle Fridricha ČT musela rušit již rozjeté velké projekty ve výrobě, včetně dramatické tvorby, což by znamenalo další náklady na smluvní sankce za zastavení projektů. Je tak možné, že by televize nebyla schopná plnit své závazky, podotkl.

V roce 2028 pak veřejnoprávní televizi hrozí, že přijde o dalších čtyři sta až 450 milionů korun, kterými v současnosti disponuje v rámci výjimky na odpočet DPH. Ta na konci příštího roku skončí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Počet mladých podnikatelů se v Česku za deset let více než zdvojnásobil

Podle dat Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) podnikalo na konci roku 2025 celkem 17 270 lidí do dvaceti let, jejich počet se tak od konce roku 2016, kdy jich bylo 8243, více než zdvojnásobil. Nejvíce se mladí podnikatelé věnují oblastem jako stavebnictví, sport, zábava, doprava nebo IT, sdělila ČT Finanční správa ČR.
před 8 mminutami

V Chorvatsku zahynuli při pádu letadla z Česka dva lidé

V Chorvatsku zahynuli při pádu malého letadla z Česka dva lidé. K nehodě došlo poblíž přístavního města Zadar, těla byla nalezena ve večerních hodinách. S odkazem na místní úřady o tom informuje agentura AFP.
01:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Českem postupují bouřky, kvůli dešti mají hasiči stovky výjezdů

Českem prochází bouřky s vydatným deštěm. Hasiči měli od 15:00 do 22:00 hodin 370 výjezdů. Nejvíce jich měli ve Středočeském a Jihočeském kraji a v Praze. Na hranicích s Německem a Rakouskem je doprovází nárazy větru až sedmdesát kilometrů za hodinu. Na Benešovsku a v okolí Slap meteorologové evidovali úhrn srážek okolo 50 milimetrů za hodinu. Pražské potoky Botič a Rokytka dosáhly prvního povodňového stupně. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoZásobníky plynu jsou plné ze dvou třetin, stát zasahovat nebude

České zásobníky plynu jsou aktuálně naplněné ze dvou třetin, což je o čtrnáct procent méně než loni touto dobou. Hlavní příčinou je vyšší cena plynu, roli hrají i menší zbylé zásoby po loňské zimě. Česko však bude mít komodity dostatek, ujišťuje ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). „V Evropě je dostatek plynu, zásobníky jsou plněny v České republice o měsíc rychleji, než jak ukládá vyhláška (...) není důvod, aby do toho stát netržně vstupoval,“ popsal. Kvůli vývoji cen na velkoobchodním trhu už řada dodavatelů zdražila elektřinu i plyn. Jedná se přitom o nové, fixované produkty, o které roste mezi spotřebiteli zájem.
před 9 hhodinami

VideoZamítl by je i Marťan, komentuje Vystrčil zákony vrácené sněmovně

Zákony vrácené tento týden Senátem sněmovně byly špatně připravené a podle horní parlamentní komory by fungování země škodily, řekl v Interview ČT24 předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nedostatky vrácených návrhů byly podle něj tak zjevné, že by předlohy „zamítl i Marťan“. Senátoři tento týden vrátili poslancům mimo jiné stavební novelu či znovuzavedení EET. Mezi dalšími tématy rozhovoru, který moderoval Jiří Václavek, byla třeba také role Senátu a jeho chystaná volební obměna, příprava státního rozpočtu či výročí srpnové okupace.
před 10 hhodinami

Pavel na pietě u Českého rozhlasu v Praze vyzval k obraně nezávislých médií

Nezávislá média patří k pilířům demokracie, řekl při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze prezident Petr Pavel. Vyzval k jejich obraně, až bude potřeba. Akcí na Vinohradské třídě si obyvatelé i politici připomněli 58. výročí zahájení okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Další vzpomínkové akce byly naplánovány i v Brně a dalších městech. Invaze začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, už první den při střetech s vojáky nebo při dopravních nehodách zaviněných okupanty zemřely desítky obyvatel Československa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zemřel skladatel Zdeněk Šesták, objevitel cítolibské školy

Ve sto letech zemřel v pátek dopoledne hudební skladatel Zdeněk Šesták, sdělil ČT autor skladatelovy biografie Viktor Bezdíček s odvoláním na jeho rodinu. Šesták patřil k významným osobnostem českého hudebního života. Byl autorem několika symfonií, houslových koncertů a smyčcových kvartetů. K jeho dílu patří také tvorba písňová a sborová včetně skladeb na latinské liturgické texty a texty biblické. Jako muzikolog měl zásadní podíl na objevení, zpřístupnění a popularizaci odkazu cítolibské skladatelské školy.
před 14 hhodinami

Do senátních voleb půjde 154 kandidátů, nejméně od roku 1998

K senátním volbám letos podle informací z registračních úřadů půjde 154 kandidátů, což je o osm desítek méně než při volbách před šesti lety. Zároveň je to druhý nejnižší počet v historii pravidelných obměn třetiny senátorů. Méně kandidátů o místa v horní parlamentní komoře bojovalo jen v roce 1998, kdy jich bylo 137. Lhůta pro registrace do senátních voleb, jejichž první kolo se uskuteční 9. a 10. října společně s komunálními volbami, v pátek skončila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.