Z paralýzy zpět do rutiny. Krizoví interventi pomáhají školám řešit tragické situace

Nahrávám video

Téměř rok funguje na jihu Moravy speciální tým krizových školních interventů. Od září jej oficiálně financuje kraj. O komplexní bezplatnou pomoc může při tragických událostech požádat každý ředitel jihomoravské školy. Ministerstvo vnitra společně s resortem školství plánují po vzoru Jihomoravského kraje vytvořit v rámci programu Bezpečné dětství tři podobné celorepublikové týmy financované ze státního rozpočtu. Různým způsobem už pracují takové skupiny i v dalších regionech.

Před měsícem ukončil žák svůj život ve škole v Bystřici nad Pernštejnem. Tamní ředitel Libor Veselý na událost dnes nahlíží s odstupem, tehdy ale bojoval s emocemi. „V daný okamžik jsem se cítil zcela sám,“ přiblížil.

„Musíte zabezpečit celou organizaci – policejní pásky, přítomnost složek integrovaného záchranného systému. Měl jsem zajistit chod školy, ale bez přímých kontaktů na organizace, které mohou poskytnout pomoc, to bylo velmi složité,“ popsal.

Vedle podpory hasičů, policistů i charitativních organizací přijal pomoc jihomoravského intervenčního týmu. Ten škole, přestože šlo o jiný kraj, poskytl rady i on-line konzultace.

Tragická událost mimo školu

Krizoví interventi na jihu Moravy zasahovali také na základní škole ve Slavkově u Brna. Jednoho z místních žáků v březnu srazilo na silnici auto jedoucí vysokou rychlostí. Chlapec zraněním podlehl.

„Pomoc té skupiny to značně ulehčila. Rozšířily se možnosti, kdo s dětmi může mluvit. Měly příležitost promluvit si nejen s lidmi, které znají, ale i s těmi, kteří mají odstup, nadhled a profesionální kvality,“ uvedl ředitel školy Jiří Půček. „Nevěděli jsme přesně, co očekávat, ale říkali jsme si, že jakákoli pomoc může být výhodná. Kdyby to pomohlo jednomu z padesáti, už je to dobré,“ dodal.

Ačkoliv se událost stala mimo školu, výrazně ovlivnila atmosféru mezi žáky i pedagogy. Intervence podle Půčka proběhla úspěšně a pozitivně ji hodnotili i rodiče. „Přijeli dvakrát. Nejprve jsme naplánovali postup a poté pracovali s dětmi, které rozdělili do několika skupin,“ popsal.

Šikana, lynč na sítích i tlak veřejnosti

S jiným typem krize se interventi setkali v Hodoníně. Skupina nezletilých tam na začátku roku napadla dívku z jiné školy na hřišti mimo školní areál. Téma rychle rezonovalo na sociálních sítích a veřejnost vinila školu. Inspekce však tento názor vyvrátila.

„Nejhorší byla síla sociálních sítí. Na jakoukoli reakci žáka či pedagoga chodily nechutné zprávy. Děti byly přesvědčené, že musí vzít spravedlnost do vlastních rukou,“ popsal ředitel ZŠ Vančurova v Hodoníně Andrej Pavlík.

Intervenční tým podle něj sehrál klíčovou roli: „Škola musela komunikovat se skoro šesti sty žáky, stovkou zaměstnanců a rodiči. Tým pracoval se skupinami žáků i rodičů a vše proběhlo naprosto profesionálně.“

Externí podpora je podle ředitelů nezastupitelná

Jihomoravský tým fungoval původně dobrovolnicky, od září jej však kraj financuje. „Vysvětlujeme žákům, jak se cítí, proč se tak cítí, jak dlouho to může trvat, jaké zdroje mohou využít. Pomáháme jim dostat se z paralyzovaného stavu zpět do rutiny,“ uvedla krizová školní interventka Magdaléna Valášková.

Podle ní roste počet případů, kdy děti a dospívající potřebují pomoc v oblasti duševního zdraví, která není vždy snadno dostupná. „Podněty dostáváme od rodičů, preventistů, výchovných poradců i školních psychologů,“ doplnila.

Po pozitivní zkušenosti požádal ředitel Veselý hejtmana Kraje Vysočina Martina Kuklu (ANO) o vznik podobného týmu. „V kraji chybí takový intervenční tým, který by poskytl okamžitou pomoc. V Jihomoravském kraji to funguje,“ řekl.

Význam intervenční práce potvrzuje i ředitel hodonínské školy. „Máme psychologa i metodiky prevence, ale potřebovali jsme někoho nezaujatého zvenčí. Tuto službu doporučuji všem, je k nezaplacení,“ uvedl Pavlík.

Interventi mohou vyjet na místo do 72 hodin po incidentu. Vyrážejí v případech náhlých úmrtí, závažných konfliktů, násilí i přírodních katastrof. „Máme dva stálé pracovníky na půl úvazku a deset na smlouvu. I tak jsme plně vytížení,“ uvedl radní Jihomoravského kraje pro školství Karel Jurka (ODS). Od začátku roku tým pomáhal na šestadvaceti školách, z toho na patnácti osobně a v jedenácti případech poskytl metodickou podporu na dálku.

Na Slovensku je systém krizových intervencí legislativně zakotven. „Pokud tam ve škole nastane krize, škola má povinnost povolat intervenční tým. Mají to dobře nastavené a inspirovali jsme se,“ uvedla Valášková. Garantka slovenského systému proškolila jihomoravské pracovníky.

Jihomoravský kraj jako příklad dobré praxe

Ministerstva vnitra a školství plánují vytvořit tři celostátní týmy. „Za nás je tým v Jihomoravském kraji příkladem dobré regionální praxe, která ukazuje, že školy potřebují systematickou podporu při zvládání krizových situací,“ řekl vedoucího oddělení strategické komunikace resortu vnitra Jan Patawa.

Ministerstvo vnitra podle něj jako hlavní gestor a koordinátor vládního programu Bezpečné dětství, který byl schválen v červnu 2025, zajišťuje právě vytvoření celostátního systému podpory.

  • Prevence: zajištění nepřetržitého provozu krizové linky pro děti a rodiče a jejích dostatečných kapacit.
  • Detekce: rozšíření mobilních týmů duševního zdraví působících ve školském prostředí do všech krajů.
  • Intervence: zvýšení kapacit programů pro práci s osobami, které se dopouští násilí, a zajištění koordinace těchto programů.

Zdroj: ministerstvo vnitra

Příklady z dalších regionů

Krizové intervenční týmy fungují různým způsobem i v dalších regionech. Někde spadají pod pedagogicko-psychologické poradny, jinde pod zdravotnickou záchrannou službu, jako například v Moravskoslezském kraji. „Pomoc v těžkých situacích, například při úmrtí spolužáka, konkrétním třídám pomáhá,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová.

„Ve Zlínském kraji působí okresní metodici prevence v rámci krajské pedagogicko-psychologické poradny, kteří procházejí pravidelným vzděláváním v krizové intervenci. Službu poskytují všem školám v regionu,“ uvedla mluvčí kraje Soňa Ličková. Podobně je to v Plzeňském kraji.

V Jihočeském kraji fungují tři týmy pro duševní zdraví dětí, jejich cílovou skupinou jsou děti ve věku šesti až šestnácti let. „Hlavní činností těchto týmů je zajistit rychlou, odbornou a komplexní pomoc a posílit prevenci ve školách,“ řekl mluvčí kraje David Hocke.

V Olomouckém kraji je primární prevence v rámci individuálních intervencí podle mluvčí Evy Knajblové nejčastěji řešena s využitím poradenského pracoviště, které je zřízeno na každé škole a kde klíčovou roli plní školní metodik prevence, často doplněný o pomoc školního psychologa či speciálního pedagoga. „Dlouhodobá praxe ukazuje, že tento tým je schopen vyřešit drtivou většinu případů,“ uvedla.

Ve Středočeském kraji funguje krajský intervenční tým při pedagogicko-psychologické poradně tři roky. „Intervence provádíme na základě požadavků škol, kraj zajišťuje pravidelné vzdělávání pracovníků,“ uvedl radní pro oblast vzdělávání Milan Vácha (STAN).

Liberecký kraj přispívá ročně 800 tisíc korun na odborníky, kteří pomáhají školám řešit náročné situace formou krizové intervence. Další finance míří z oblasti sociálních věcí na prevenci v rámci protidrogové politiky.

V Pardubickém kraji je několik různých týmů, které vyjíždějí do škol v případě závažných situací, a které mohou školy požádat o součinnost, například Multidisciplinární tým včasné intervence Amalthea z Krajského centra primární prevence. „Kraj také připravuje centrum duševního zdraví pro děti,“ dodal mluvčí Dominik Barták.

V Ústeckém kraji vznikly intervenční týmy před třemi lety. Tvoří je osmnáct pracovníků krajské pedagogicko-psychologické poradny a zařízení pro další vzdělávání pedagogů. „Kraj ročně vyčleňuje 150 tisíc korun na výcvik krizové intervence. Cílem je, aby učitelé dokázali základní intervenci poskytovat vlastními silami,“ uvedla vedoucí oddělení mediální komunikace Magdalena Fraňková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 4 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 4 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 8 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 10 hhodinami
Načítání...