Vstup Finska do NATO má podporu mezi českými politiky. Černochová chválí modernizaci tamní armády

Nahrávám video

Případný vstup Finska do Severoatlantické aliance podporují také čeští politici. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v reakci vyzdvihla hlavně současnou modernizaci finské armády. S tím souhlasí i opozice. Zákonodárci se shodli na tom, že pro NATO můžou být také důležité zkušenosti, které má Finsko s Ruskou federací.

Válka na Ukrajině proměnila zájem o vstup do NATO u dlouhé roky neutrálních států. Švédsko sice členství ještě zvažuje, finský prezident Sauli Niinistö a premiérka Sanna Marinová ve čtvrtek už oficiálně oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Stát by se tak mohlo na summitu v létě.

Česká ministryně obrany tento krok uvítala. „Finsko začíná i teď poměrně intenzivně modernizovat svoji armádu, nakupují nadzvukové letouny a určitě budou velmi platným členem Severoatlantické alianci,“ řekla. 

Vstup severských států do NATO bude podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) přínosem nejenom pro celou Alianci, ale i přímo pro Českou republiku. „Pro Finsko a pro Švédsko to byla dlouhou dobu neutralita, která jim poskytovala součást jejich bezpečnosti. V momentě, kdy ale logicky vidí, že pro Rusko to nic neznamená, tak hledají bezpečný přístav, kterým Severoatlantická aliance bezpochyby je,“ řekl. 

„Alianci to rozhodně posílí, ať už vybavením, které Finsko má, a také jejich zkušenostmi na hranici s Ruskem,“ uvedl místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO). 

Další poslanci se pak shodují na tom, že vstup do NATO urychlila válka na Ukrajině. „Hlavní věcí, která na to má vliv, jsou obavy Finska, které má hranici s Ruskou federací, a v podstatě je to i o přístupu k Baltskému moři, takže je to, myslím si, krok přirozený,“ řekl člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD).  

Relativně rychlé schválení členství Finska v Alianci očekává velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský. „Ve většině členských zemí se ratifikace účastní obě složky moci, tedy jak výkonná, tak zákonodárná, často ještě musí připojit podpis hlava státu, jako je tomu u nás. Tam se věc může táhnout nějakou dobu, ale vycházíme z toho, že v případě našeho vstupu to trvalo dva roky, Severní Makedonie vstupovala zhruba rok a nyní, když je konflikt v Evropě, tak očekávám, že to proběhne o něco rychleji,“ uvedl v pořadu 90' ČT24.

Nahrávám video

Velvyslanec České republiky ve Finsku Adam Vojtěch připomněl, že před oficiálním vstupem má před sebou Finsko schvalovací proces na několika úrovních. „Hlavní političtí lídři podpořili vstup do NATO, oficiální přihlášku ale musí nejprve schválit vláda, která pravděpodobně posvětí podání přihlášky v neděli. Z politického hlediska bude návrh ještě projednávat parlament. Očekává se, že v polovině příštího týdne by mělo být rozhodnuto,“ popisuje nejbližší první krok Finska před ratifikací členskými zeměmi NATO.

Vojtěch se zpomalení procesu kvůli postoji členských zemí neobává. „Premiérka i prezident po schůzkách s představiteli států NATO neidentifikují, že by měl někdo klást překážky pro vstup. Ve finských médiích se spekulovalo o postoji Turecka, ale i tady jednání proběhla a žádný problém by být neměl,“ míní velvyslanec. „Pro Evropu bude připojení Finska stabilizační, pro Rusko to není ohrožení, a jak na to zareaguje Moskva, to je jejich věcí a ne naší,“ dodává Landovský.

Třicet členů

Severoatlantická aliance vznikla v dubnu 1949. Mezi signatáři smlouvy byli zástupci dvanácti zemí – mimo jiné Spojených států, Kanady, Norska, Itálie nebo Spojeného království. NATO se postupně rozšiřovalo. V roce 1999 do něj vstoupilo i Česko společně s Polskem a Maďarskem. Sousední Slovensko se stalo členem o pět let později. Naposledy se Aliance rozšířila před dvěma lety, a to o Severní Makedonii. Teď má třicet členů.

Ve smlouvě Severoatlantické aliance je v rámci obrany stěžejní článek číslo pět. Na jeho základě se státy NATO dohodly, že ozbrojený útok proti jednomu nebo více z nich v Evropě nebo v Severní Americe je považován za útok proti všem. Při takové události má každý členský stát učinit takové kroky, které považuje za nezbytné – například použít ozbrojené síly. V historii byl článek aktivován pouze jednou, a to ze strany USA po teroristických útocích z 11. září. 

Mezi nejvýznamnější mise NATO tak patřila právě ta v Afghánistánu, která začala po 11. září 2001. Vojáci pak působili i třeba v Libyi nebo v Americe po hurikánu Katrina.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 6 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 8 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...