Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
Vláda také schválila novelu o dálničních známkách, zvýšení trestů za prohřešky proti životnímu prostředí, novelu o vyváženém zastoupení žen ve vedení velkých společností a odklad elektronizace voleb. Na náčelníka generálního štábu kabinet navrhl Miroslava Hlaváče. Kompletní výsledky pondělního zasedání jsou na webu vlády.
Se zvýšením rodičovské počítá novela o státní sociální podpoře, k projednání ji dostane sněmovna. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je navrhované nastavení přidání kvůli stavu rozpočtu maximem možného. Ministerstvo financí nejdřív výdaje státu zvedat odmítlo a uvedlo, že se zvýšením bude souhlasit jen tehdy, pokud si resort práce peníze najde ve svém rozpočtu. Nakonec kabinet dostal normu bez rozporu.
Novela má být účinná od 1. ledna příštího roku. Zvýšení rodičovské se má podle návrhu týkat dětí narozených či převzatých do trvalé péče náhradní rodiny od tohoto data. Podle některých vládních politiků je ale potřeba vedle nových rodičovských zvednout i ty vyplácené. Své návrhy s navýšením a valorizací má také opozice.
SPD trvá na tom, aby se zvýšení rodičovského příspěvku týkalo rodin s dětmi do tří let. „Dneska, když už rodiče děti mají, tak s nimi samozřejmě mají velké výdaje,“ komentovala místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD). Bod chce projednat na koaliční radě.
Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá, méně je tak i vyplácených rodičovských. Loni v prosinci podle údajů ministerstva poslaly úřady práce rodinám 208 100 příspěvků. O rok dřív jich bylo 231 400. Minulý rok výdaje činily 27,9 miliardy korun a předloni 29,2 miliardy korun. V podkladech ministerstvo uvádí nižší vyplacené sumy, a to v obou letech o 800 milionů korun.
Loni se v ČR podle předběžných údajů statistického úřadu narodilo 77 600 dětí. Je to nejméně od roku 1806, od kterého je počet narozených k dispozici. Pro výpočet výdajů ministerstvo použilo data o nízké porodnosti z posledních let.
Příští rok by tak bylo potřeba asi 230 milionů korun, v roce 2028 přes 1,6 miliardy korun, v posledním roce volebního období téměř 2,9 miliardy korun a od roku 2030 po plném zavedení ročně 3,6 miliardy korun. Pokud by se rodičovská zvedla i těm, co ji už pobírají, stálo by to příští rok asi 7,3 miliardy korun. Výdaje by se postupně do roku 2030 snižovaly na ročních 3,6 miliardy korun.
Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) si však zadlužený rozpočet toto rozšíření nemůže dovolit. Zatímco růst dávky jen pro nově narozené děti by stál v příštím roce necelou čtvrtmiliardu, štědřejší varianta by byla o sedm miliard dražší. „Uvidíme, co udělá Poslanecká sněmovna v rámci své kreativity například ve druhém čtení a do jaké míry bude chtít zohlednit skupinu těch, kteří navýšený rodičák budou pobírat,“ uvedl ministr. Nastavení valorizace by podle něj bylo složité.
Motoristé podle jejich ministra sportu Borise Šťastného podpoří úspornější i štědřejší variantu zvýšení rodičovského příspěvku. „Rozpočtový rozdíl je důležitý, na druhou stranu – my musíme podporovat porodnost,“ vyjádřil se.
S vyšší rodičovskou jen pro rodiče nově narozených dětí souhlasí stínový ministr práce ODS Jiří Havránek. „Myslím, že to nikoho neovlivní v tom, jestli posune svou reprodukční aktivitu o nějaké měsíce. Myslím, že když se rozhodnete mít dítě, je to z úplně jiného důvodu, než je 50 tisíc navíc,“ řekl.
Předsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Olga Richterová se domnívá, že spory by vyřešila automatická valorizace. Tu by chtěli i Starostové: „Za nás říkáme, ano, dejme to pouze pro nově narozené, ale pojďme dodat valorizační mechanismus,“ sdělila místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková.
Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024, téměř o 17 procent z 300 tisíc na 350 tisíc korun. Dvojčata a vícerčata mohou od letoška čerpat dvojnásobnou částku, tedy 700 tisíc korun. Podle novely by měl příspěvek pro nově narozené děti od ledna vzrůst znovu o 50 tisíc korun a u vícerčat o 100 tisíc korun, tedy asi o 14 procent. „Tato změna má za cíl snížení dopadů inflace a zlepšení situace rodin s dětmi včetně lepšího sladění osobního a pracovního života,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k novele.
Novela dálničních známek, ceny pohonných hmot
Vláda podpořila návrh Senátu, aby jednodenní dálniční známka platila 24 hodin, nejen do půlnoci v den zakoupení. Změnu zákona posoudí poslanci. Náklady spojené s úpravou systémů podle ministra dopravy Ivana Bednárika (za SPD) resort pokryje ze svého rozpočtu.
Kabinet také schválil mírný růst maximálních cen pohonných hmot. Litr benzinu v úterý zdraží o třináct haléřů na 44,43 koruny, naftu pak budou moci tuzemské čerpací stanice prodávat nejvýše za 42,02 korun, což je o tři haléře dráž než v pondělí.
Regulace cen pohonných hmot se nově bude vyhlašovat na základě nařízení vlády, které aktuálně kabinet schválil. Opatření bude platit do konce května, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zdůraznila, že na způsobu výpočtu maximálních cen benzinu a nafty a na jejich zveřejňování se nic nemění.
Zákon, který přijetí vládního nařízení umožňuje, je účinný od minulého týdne. Schillerová už dříve uvedla, že zákon dává vládě silnější, rychlejší a právně pevnější nástroj pro situace, kdy nastávají mimořádné otřesy na trhu s pohonnými hmotami.
Vláda také navrhla novým náčelníkem generálního štábu armády generálmajora Miroslava Hlaváče, který je dosavadním prvním zástupcem současného náčelníka Karla Řehky.
Vyšší tresty za prohřešky proti životnímu prostředí
Postihy za narušování životního prostředí by se mohly výrazně zvýšit, a to až na deset let vězení. Počítá s tím novela trestního zákoníku, která také mění definice současných environmentálních trestných činů a zavádí některé nové včetně postihování takzvaných ekocid, tedy nejzávažnějších forem ekologických katastrof, popsal ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Lhůta k zavedení dané evropské směrnice do tuzemského právního řádu vyprší 21. května. „Jde o čistou transpozici práva EU. Už za tři dny nám hrozí, že budeme vystaveni možné žalobě Evropské komise, což jde na vrub bývalé vlády (Petra Fialy, ODS), která tuto implementaci nepředložila včas,“ prohlásil Tejc.
Ženy ve vedení velkých firem
Vláda do sněmovny poslala také novelu o vyváženém zastoupení žen a mužů ve vedení velkých obchodních společností. V minulém volebním období poslanci předpis vycházející z evropské směrnice nestihli schválit, loni v prosinci ho neschválila ani tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) v demisi. Tuzemsko mělo pravidla zavést koncem prosince 2024, Česku tak hrozí žaloba a pokuta minimálně tři miliony eur (zhruba 73 milionů korun).
Společnosti by měly buď mít v dozorčích a správních radách nejméně 40 procent žen, nebo by jich v představenstvu i radách měly mít dohromady aspoň 33 procent. Platí to i pro muže, pokud by se ve vedení ocitli v menšině. Požadavky se mají týkat firem s víc než 250 zaměstnanci a ročním obratem přes 50 milionů eur (1,2 miliardy korun), nebo aktivy přes 43 milionů eur (1,05 miliardy korun).
Podle vládních podkladů by šlo o společnosti ČEZ, Komerční banka, Moneta Money Bank, Philip Morris ČR, Kofola Československo a Colt CZ Group.
Odklad spuštění elektronizace voleb
Kabinet také podpořil odklad spuštění elektronizace voleb spolu s usnadněním hlasování pro zrakově postižené v podobě, jak to navrhl Senát. Norma má dle jejích tvůrců z řad senátorů ANO mimo jiné zajistit, že hlasovací lístky pro všechny typy voleb vyjma komunálních budou opatřeny QR kódem pro handicapované.
Lidé si kvůli tomu budou senátory a prezidenta nadále vybírat ze samostatných hlasovacích lístků. Adepti nebudou uvedeni na společném hlasovacím lístku, jak s tím zatím počítá zákon o správě voleb. Změna bude už pro letošní říjnové senátní volby platit v případě, pokud se ji podaří zrychleně schválit ve sněmovně, o což Senát požádal.
Ministrovi vnitra Lubomíru Metnarovi (ANO) se do předlohy podařilo prosadit odklad plného spuštění Informačního systému správy voleb (ISSV), který zavedly počátkem roku změny volebních pravidel. Zdůvodnil to nutností dostatečně zajistit bezpečnost systému proti kybernetickým útokům a proškolit jeho uživatele.
Změna agendy Úřadu vlády
Část agend vykonávaných na Úřadu vlády budou od 1. července spravovat příslušná ministerstva. Premiér k tomu řekl, že tak odstraňuje určitou dvoukolejnost a nelogičnost, současně připomněl také svůj slib, že sníží počet zaměstnanců ve Strakově akademii. Experti na daná témata krok kritizují. Podle nich se témata i koordinování a prosazování změn oslabí.
Zánik odboru pro lidská práva a ochranu menšin po více než 20 letech označila za vážnou chybu bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Poradce národního protidrogového koordinátora Jindřich Vobořil zase kritizuje přesun protidrogové politiky pod resort zdravotnictví. Ten podle Vobořila nemůže řešit hazard, cla či represe. Problém vidí i u dotací.
Kabinet také podpořil novelu, která předpokládá snížení maximální částky na státní úhrady nákladů na služby České pošty z dvou miliard ročně na 1,5 miliardy.
Vláda přijala rovněž změnu zákona, která umožní, aby vedle autorizovaných techniků, inženýrů a architektů začali fungovat i autorizovaní stavitelé. Ti budou oprávněni vést výstavbu v pozici stavbyvedoucích, ale nebudou muset mít povolení zpracovávat projektovou dokumentaci. Novela má odstranit a zpřesnit některá ustanovení a tím posílit právní jistotu autorizovaných osob.
Podle Babiše by vláda mohla brzy projednat návrh se zpřísněním podmínek dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo vnitra ho předloží asi příští týden, dodal premiér.
