Vláda schválila návrh na prodloužení nouzového stavu vyhlášeného kvůli vlně migrace z Ukrajiny o třicet dnů. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) po jednání kabinetu. Bez prodloužení by opatření skončilo 31. května. Sněmovna návrh posoudí ve čtvrtek na mimořádné schůzi.
„Zatím si dokážeme s tou nebývalou vlnou uprchlíků dobře poradit, ale abychom v tom mohli pokračovat a situaci tak dobře zvládat dál, domluvili jsme se, že bude potřeba požádat sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o dalších třicet dní,“ řekl Fiala.
Nouzový stav je potřeba podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) především kvůli ubytovávání lidí, mimo jiné v místech, kde by to běžně předpisy neumožňovaly. Dalším důvodem je snadnější proplácení nákladů na humanitární ubytování samosprávám. „Vláda nechce víc než dalších třicet dnů, protože si uvědomuje, že nouzový stav je velmi intenzivní právní instrument,“ podotkl Rakušan.
Kabinet začal pracovat na novelizaci zákonů označovaných jako lex Ukrajina, aby mohla nutná pravidla později pokračovat i bez nouzového stavu. Jeden z návrhů počítá například s tím, že by Česko i po skončení nouzového stavu nevydávalo víza a povolení k pobytu pro Rusy a Bělorusy.
Kvůli uprchlické krizi vyhlásila vláda nouzový stav na 30 dnů od 4. března, sněmovna následně odsouhlasila jeho prodloužení do konce května.
Vládní představitelé zdůrazňují, že na rozdíl od nouzového stavu během epidemie koronaviru tentokrát nijak neomezuje české občany. Rakušan dříve řekl, že prodloužení o třicet dnů má věcnou podstatu. Pomůže například s ubytováváním uprchlíků.
Fialův kabinet zároveň uvolnil dalších 29,93 milionu korun na výplatu odměn policistům a hasičům, kteří pomáhají při uprchlické krizi. Peníze hasiči a policisté dostanou za práci v květnu. Za nouzového stavu hasiči a policisté nemají nárok na náhradní volno ani na poměrnou část platu za přesčasy v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.
Kraje vítají změnu ve vyplácení dávek
Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) po jednání s Rakušanem řekl, že regiony vítají změnu ve vyplácení dávek běžencům z Ukrajiny ve výši pěti tisíc korun. Nárok na ni mají mít pouze žadatelé, kteří doloží razítko o překročení hranic Ukrajiny a schengenského prostoru.
Povinnost prokázání dokladu před registrací v krajských centrech platí od úterý, přiblížil Netolický po jednání. V krajském centru v Pardubicích dávku větší skupině žadatelů, kteří se neprokázali dokladem o přestoupení hranic, podle Netolického nevyplatili už v sobotu. Systém podle něj povede k ukončení takzvané sociální turistiky, kdy o dávku jezdili žádat i lidé žijící v Maďarsku či Rumunsku.
Ministr vnitra v pondělí sdělil, že by ve způsobu vyplácení dávek mohlo dojít k další změně, kdy by měly naturální podobu. Rakušan však podle Netolického hejtmanům tento návrh na změnu dávky na naturální nepředstavil.
Návrh je problematický pro ministerstvo práce a sociálních věcí, podotkl Netolický. Dodal ale, že „vidí snahu problémy řešit“. Resort pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má podle něj návrh na zavedení naturální dávky za příliš komplikovaný, místo toho přišlo s koeficienty postupného snižování dávek.
Vondrák apeluje na pomoc obcí
Hejtmani s Rakušanem diskutovali také o situaci v Praze, která si stěžuje na vyšší zatíženost uprchlíky. „Nemám pocit, že by byla nějak dramaticky vyhrocena z hlediska uzavírání krajského asistenčního centra v Praze, protože pan primátor vnímá, že se situace řeší, že snaha o jakousi koordinaci v rámci celé ČR existuje,“ poznamenal Netolický.
Požadavku Prahy na větší koordinaci rozumí. „Ne všechny kraje jsou stejně zatížené, což ukazuje aplikace, do které jsme získali přístup a která obsahuje denně aktualizovaná data o uprchlících po registracích a také, jaká je nabídka ubytovacích zařízení,“ dodal. Nejzatíženější je podle Netolického hlavní město a Středočeský kraj, ale i Pardubický kraj se dostal na hranici kapacity.
Podle hejtmana Moravskoslezského kraje Ivo Vondráka (ANO) byla schůze přínosná. „Celou řadu problémů jsme zafixovali. Padly tam náměty, které jsou smysluplné, ale bude to chtít ještě čas na to, to dotáhnout do konce,“ přiblížil. Dodal, že se nastaví určitá kritéria, aby se lidé rozprostřeli rovnoměrně.
„U nás v Moravskoslezském kraji je přetížena Ostrava. Musíme teď zajistit, aby se lidé přesunuli do obcí s rozšířenou působností, které nejsou tak přetížené a mají k dispozici školy a lékaře,“ dodal s tím, že však zatím kraje nemají informace o všech uprchlících, musí se sjednotit databáze.
Padesát tisíc uprchlíků už pracuje
Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL) zmínil, že vše by mělo fungovat na principu dobrovolnosti, tedy uprchlíkům nebude nic nařízeno, ale mohla by pomoci pozitivní motivace. „Aby ti lidé věděli, že na Znojemsku je více pracovních nabídek a místa ve školkách a chtěli se tam přesunout,“ popisuje Grolich.
S tím souhlasí i hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek (STAN). „Ti lidé jsou svobodní, pohybují se nejen na území České republiky, ale na území celé Evropy na základě víza o dočasné ochraně. Nemůžeme je administrativně přesouvat,“ upozornil s tím, že od začátku musí jít o dobrovolný proces.
Přes padesát tisíc uprchlíků z Ukrajiny si už v Česku našlo práci. Většinou obsadili místa, která byla dlouho volná. „Ukrajinští uprchlíci nejčastěji nastupují na pozice ve výrobě, stavebnictví, službách nebo třeba v dopravě,“ konstatovalo ministerstvo práce.
Podle něj nejvíce příchozích pracuje v Plzeňském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Dalších 7800 lidí eviduje úřad práce jako uchazeče či zájemce o práci. Necelá třetina příchozích uvedla, že má vysokou školu. Další bezmála čtvrtina má maturitu a 17 procent výuční list. Zbývající necelá třetina dosáhla na základní vzdělání.
Rakušan jednal s ukrajinským ministrem
Rakušan rovněž jednal se svým ukrajinským protějškem. Hlavním tématem byly podle vnitra aktuální problémy související s migrační vlnou. Ministři se zabývali především romskými uprchlíky ze Zakarpatské oblasti, kteří jsou jako držitelé maďarských pasů občany Evropské unie a v Česku nemají na rozdíl od ukrajinských občanů nárok na dočasnou ochranu.
„Požádal jsem ukrajinského ministra, zda by se mohla ukrajinská policie věnovat podezření z organizovaného zločinu v Zakarpatské oblasti, odkud jsou lidé možná organizovaně vypravováni za hranice EU s vidinou výhod, které u nás nemají právo získat,“ uvedl Rakušan.
Monastyrskyj vzal podle Rakušana upozornění velmi vážně a ukrajinská policie se jím bude navzdory válečnému konfliktu zabývat.
