Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.
Ve druhém kole by se podle návrhu mohly ukončit exekuce na dluh u samospráv, úřadů, státních fondů, škol, městských či státních a polostátních firem, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu či České televize. Týkat by se mělo exekucí, které začaly před loňským 28. říjnem.
Dlužník bude muset podle návrhu exekutorovi písemně sdělit, že žádá o zahájení postupu podle pravidel milostivého léta. Bude moci požádat o sdělení výše původní dlužné částky, kterou má ještě uhradit. Exekutor bude muset odpovědět do 15 dnů. Při překročení této lhůty se dlužníkovi milostivé léto prodlouží.
První milostivé léto se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Exekuce se uzavřela, pokud dlužník zaplatil původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi. Penále, úroky a další poplatky se odpustily. Takto exekutoři podle podkladů k novele zastavili zatím 42 tisíc exekucí. Podle exekutorské komory mohli dlužníci akci využít u 1,3 milionu exekucí. Někteří dlužníci možnosti nevyužili zřejmě kvůli tomu, že volné prostředky použili na úhradu zvýšených cen za energie a další položky, u nichž se zvyšovaly ceny.
Ministerstvo spravedlnosti chce, aby poslanci návrh odsouhlasili už v prvním čtení. Podle vyjádření předsedy lidoveckého klubu dolní komory Marka Výborného, který se problémem exekucí dlouhodobě zabývá, by se měli poslanci návrhem zabývat na schůzi začínající 30. května.
Na rok 2023 je podle Výborného v plánu novela, která pomůže lidem ve správních exekucích. Dluhů se tak budou moct zbavit například ti, kteří dluží na pojistném. „Jsme si vědomi toho, že zde zanecháváme určitý dluh vůči těm dlužníkům, jejichž dluhy jsou vymáhány v takzvané daňové exekuci. V souladu se stanoviskem vlády proto v příštím roce připravíme novelu daňového řádu,“ uvedl Výborný.
Dodal, že oddlužení by se mohly dočkat i statisíce lidí. Dohoda podle něj panuje na úrovni celé vládní koalice.
Vláda podpořila severní rozšíření NATO
Kabinet na středečním jednání podpořil také vstup Švédska a Finska do NATO, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na Twitteru. „Putinova agrese na Ukrajině donutila obě země přehodnotit jejich dlouhodobou politiku neutrality a požádat o vstup do Aliance,“ uvedl.
Švédsko a Finsko se budou muset kromě závazku ke kolektivní obraně přidat k financování rozpočtu aliance, který činí asi 2,5 miliardy dolarů ročně (téměř 59 miliard korun). Fiala uvedl, že se armády těchto zemí spolu s aliančními silami účastnily společných cvičení a plní veškerá kritéria nutná pro přijetí. Souhlas s přijetím skandinávských zemí do Aliance ještě musí potvrdit parlament. „Neočekávám však žádné komplikace,“ napsal premiér.
Proces by ale mohlo ohrozit Turecko, které má proti přijetí těchto zemí výhrady. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana oba státy drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) však věří, že se podaří s Tureckem o vstupu Finska a Švédska do Aliance domluvit. Putin dosáhl opaku toho, co chtěl, státy v jeho sousedství chtějí do NATO, řekl Lipavský.
Vládu ve středu informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o daru 15 tanků Leopard 2A4 české armádě z Německa. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací.
Novela služebního zákona prošla hlasováním ministrů
Vláda ve středu podpořila koaliční novelu služebního zákona, která má zrušit odborné náměstky na ministerstvech. Nově by byli výhradně náměstci političtí. Ministr by jich mohl mít víc než dva, jako je tomu ze zákona nyní.
Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, by se stali od ledna podle novely vrchní ředitelé sekcí. Předkladatelé poukazují na to, že náměstek člena vlády nyní nemá významné pravomoci. V navrhovaném pojetí by představoval „přemostění mezi politickou částí moci výkonné a mezi úřednickým a zásadně apolitickým aparátem“, stojí v důvodové zprávě.
Zrušení odborných náměstků by přineslo i změnu označení například náměstka ministra vnitra pro státní službu, takzvaného superúředníka. Byl by nejvyšším státním tajemníkem. Fiala uvedl, že předpis by měl vést k větší flexibilitě, zjednodušit a zrychlit proces vstupu do státní služby. „Vláda tuto poslaneckou iniciativu jednoznačně podporuje,“ řekl premiér.
Funkční období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků by předloha omezila na pět let. Podle předpisu by mělo dojít ke zrychlení výběrových řízení na pozice ve státní službě, a to například zkrácením lhůty pro podávání přihlášek, elektronickou komunikací nebo rozšířením možností v omezení počtu uchazečů, kteří jsou přizváni na pohovor. Zaniknout by měl institut námitek proti průběhu a výsledku výběrového řízení. Běžná úřednická místa by se obsazovala podle novely ve zjednodušeném výběrovém řízení.
Kabinet se také vyslovil pro obnovení činnosti Národní ekonomické rady vlády. Cílem bude dávat podněty k změnám, které ovlivní veřejné finance.
Náhrady výdělku po pracovním úrazu a nemoci z povolání se od června zvýší
Kabinetem prošly také tři navrhovaná nařízení týkající se náhrady za ztrátu výdělku. Náhrady po pracovním úrazu či po nemoci z povolání, ale také pro pozůstalé po zemřelých pracovnících se od června zvýší. Zvedne se průměrný příjem, ze kterého se počítají. Růst by měl stejně jako procentní část důchodu, která se kvůli vysoké inflaci od příštího měsíce mimořádně navyšuje o 8,2 procenta. Stejně jako u zaměstnanců se upraví i náhrady po služebním úrazu či nemoci z povolání vojákům či policistům.
Náhrady se valorizují pravidelně. Představují rozdíl mezi průměrným příjmem před úrazem či onemocněním a příjmem po nemoci, který zahrnuje vydělanou částku i případný invalidní důchod. Tento rozdíl se pak dorovnává. Pro pozůstalé po člověku, který zemřel v práci či po nemoci z povolání, odpovídá náhrada části jeho průměrného výdělku před úmrtím. Pokud zemřelý pracovník živil jednu osobu, rovná se částka polovině příjmu. U víc vyživovaných je to 80 procent.
Náhrady se zvyšují stejně jako procentní část důchodů. Ta od června kvůli vysoké inflaci mimořádně vzroste o 8,2 procenta. Stejně se tedy podle navrhovaných nařízení zvedne i příjem, z něhož se pak náhrady počítají.
Několikrát odloženou novelu o svobodném přístupu k informacím vláda odhlasovala
Povinnost poskytovat informace o výši platů a odměn vysokých státních úředníků by měla zajistit novela zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou ve středu schválila vláda. Informoval o tom ministr zahraničí Lipavský.
Piráti v tiskové zprávě uvedli, že podle novely budou nově přístupné informace o platech a odměnách vysokých úředníků a manažerů. „Občané budou mít nově možnost ověřit si u všech veřejných funkcionářů, poradců a členů vedení státem vlastněných firem, jaké mají platy a odměny. Dnes ohledně toho probíhají zdlouhavé soudy,“ uvedl v tiskové zprávě šéf pirátských poslanců Jakub Michálek.
Poskytovat informace bude muset nově i skupina ČEZ. „Dosud zveřejňuje pouze smlouvy v registru smluv. Do budoucna bude poskytovat už i informace o oblastech, jako je dodávka elektřiny, a všechny další informace nad rámec běžného obchodního styku, které podnik nemohou poškodit vůči konkurenci,“ uvedl Michálek. V obdobném režimu informace několik let zveřejňují jiné státní firmy, například Budějovický Budvar, uvedli Piráti.
Novela by měla také zlepšit vymahatelnost práva na informace. „Skončí možnost úřadů přehazovat si žádost o informace jako horký brambor. Pokud bude chtít úřad informace utajit, musí všechny důvody uvést rovnou. Pokud nebudou důvody dostatečné, může nadřízený úřad vydat příkaz informace poskytnout,“ dodal Michálek.
Příští týden vláda projedná jednorázový příspěvek pro rodiny s dětmi
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) bude kabinet příští středu schvalovat jednorázový příspěvek na děti do 18 let pro rodiny s hrubým příjmem do milionu korun ročně. Konkrétní podmínky, tedy které období bude pro posouzení příjmů rozhodující a jak budou lidé o peníze žádat, ale resort zatím tají.
„Přesné detaily a i celý proces distribuce finančních prostředků zveřejníme příští týden po jednání vlády. Já bych byl rád, aby se to podařilo v rámci sněmovny, Senátu projednat během června tak, aby účinnost zákona začala na začátku července,“ uvedl Jurečka.
„Příspěvek má být víceméně adresný nebo nepostihuje úplně všechny, na druhou stranu má být co neméně byrokratický, tak to technicky není jednoduché vyřešit,“ doplnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Rodiny s dětmi by mohly dostat pětitisícový příspěvek během srpna. Stát zatím počítá s výdajem deseti miliard korun. Návrh podpoří i opozice. „Tento návrh je nedostatečný, ale my ho podpoříme, protože jakékoli peníze navíc pro pracující rodiny s dětmi, to určitě podpoříme,“ řekl předseda SPD Tomio Okamura. Sněmovna návrh projedná ve zrychleném režimu.
