Vláda příští pondělí představí opatření, která by měla odštítit občany, firmy i veřejné instituce od přílišného zdražování energií. Po středečním jednání o nich již mají ministři jasnou představu, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Národní řešení ale zveřejní až poté, co bude jasné, na čem se shodnou evropští ministři pro energetiku, kteří se sejdou v pátek. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) avizoval, že chce z jednání evropské rady vyjmout otázku možného zastropování cen plynu z Ruska. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl v Poslanecké sněmovně, že dodávky plynu na zimu jsou zajištěné a nehrozí kolaps.
„Vláda dlouho diskutovala o věcech, které se týkají energetiky. (…) Myslím, že máme jasnou představu o tom, jaká konkrétní pomoc by měla ze strany vlády přijít,“ řekl Marian Jurečka po středečním jednání vlády, které skončilo velmi pozdě večer a ani po něm nenásledovala obvyklá tisková konference.
Ministři by na ní ostatně mnoho neřekli, podle Jurečky bude vláda znovu jednat v pondělí a teprve potom národní opatření proti energetické krizi představí. „Co je už s velkou jistotou, dá se říci, že budeme mít jasnou, konkrétní pomoc pro domácnosti a také pro veřejný sektor. Bude tady jasná, adresná pomoc firmám, celému podnikatelskému sektoru,“ přislíbil vicepremiér.
Vládní politici dříve hovořili o tom, že národní řešení připraví v případě, že nebude stačit očekávaná společná reakce celé Evropské unie. Nyní však již předem počítají s tím, že národní opatření budou potřeba. Jozef Síkela teď očekává, že ani případná dohoda k řešení krize nepostačí.
„Máme proto téměř připraven soubor opatření na regulaci a zásah do cen energií. Ty budou zaměřeny na všechny skupiny spotřebitelů – domácnosti, veřejné služby, i firemní sektor,“ řekl ministr průmyslu a obchodu.
Podle Jurečky je prakticky připraven státní obchodník s energiemi, který by měl zajistit dodávky pro veřejný sektor. „Ten institut máme prakticky zřízen. Máme státní firmu, která má i licenci na obchodování s energiemi,“ zdůraznil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již v úterý uvedl, že by v první fázi měla tuto roli plnit společnost Prisko, kterou stoprocentně vlastní stát. Později by mohly její úkoly přejít na nově zřízenou agenturu či firmu.
Síkela nechce, aby se na páteční Radě EU řešilo zastropování cen plynu z Ruska
Před pondělním jednáním vlády budou jednat evropští ministři pro energetiku. Jejich mimořádnou radu svolalo Česko jako předsednický stát EU. Jozef Síkela, který bude zasedání přesedat, by chtěl, aby se ministři v pátek nezabývali případným zastropováním cen plynu z Ruska.
„Podle mě je to nekonstruktivní návrh. Jde spíše o další variantu sankcí vůči Rusku než o aktuální řešení energetické krize v Evropě. A my nyní nechceme připravovat další sankce, ale řešit situaci s energiemi,“ vysvětlil svůj postoj na zasedání senátního výboru pro hospodářství.
Evropští ministři by v pátek podle Síkely měli diskutovat o několika variantách řešení krize. Česko bude chtít na jednání zařadit například takzvaný iberijský model, který by na trhu odděloval ceny elektřiny a plynu. Podle českého ministra by to pomohlo především v případě elektřiny, jejíž ceny by se podle jeho odhadu mohly snížit na úroveň asi 200 až 400 eur za kilowatthodinu.
Naopak v případě plynu by ceny nejspíš zůstaly na podobné úrovni jako nyní. Síkela zároveň ale upozornil, že tento model může vést k větší spotřebě plynu, což by v případě silnější zimy mohlo ohrozit zásoby v Evropě.
Další možnost navrhuje Evropská komise, která chce zastropovat ceny u některých levnějších zdrojů energií, jako jsou například jaderné elektrárny. Variantou jsou podle Síkely také daňové úpravy pro výrobce a distributory energií.
Síkela chce v pátek otevřít i diskusi o možnosti omezení prodejů emisních povolenek. Podle něj by například roční omezení programu s povolenkami neznamenalo odklonění od klimatických cílů EU. „Situace je mimořádná, proto by šlo také o mimořádné opatření,“ zdůraznil. Zároveň však dodal, že nedává možnosti omezení programu s emisními povolenkami velké šance, protože je proti tomu Evropská komise.
Síkela ale v Senátu zopakoval, že Česko nemůže opustit celoevropský trh s elektřinou. „My sice elektřinu vyvážíme do okolních států, ale na druhou stranu jsme stoprocentně závislí na dovozu plynu a ropy. Proto nemůže opustit trh s elektřinou a následně se domáhat solidarity na ostatních trzích,“ zdůraznil ministr.
Premiér jednal o cenovém stropu s výrobci energií
Předseda vlády Petr Fiala (ODS) jednal s výrobci energií o zavedení cenového stropu. Ti podle něj spolupracují na přípravě modelu zastropování a uvědomují si možné dopady nynější situace v energetice na ekonomiku.
„Mluvili jsme také o návrzích výrobců, jak státu kompenzovat případnou pomoc s finančními zárukami, které potřebují pro své obchodování,“ podotkl premiér.
Kromě největších výrobců elektřiny jednal Fiala také s dodavateli elektřiny a plynu. „Diskusi jsme vedli také o zajištění dodávek plynu pro nadcházející topnou sezonu. Dodávky plynu dodavatelé zajištěné mají, ale stejně jako vláda vyzývají spotřebitele k potřebným úsporám energií,“ uvedl.
O cenovém stropu hovořili také poslanci ve sněmovně při diskusi o změnách v letošním státním rozpočtu. Zmínili se i o jeho možné výši, která by měla být mezi šesti a deseti korunami za kilowatthodinu. To by znamenalo, že by se domácnost v bytě v paneláku, která spotřebuje za rok asi dvě megawatthodiny, nemusela obávat, že v příštím roce zaplatí za elektřinu násobně více než letos. Letos jí beztak vzrostou náklady z loňských necelých 12 tisíc na více než 22 tisíc korun. Podle aktuální burzovní ceny by ale napřesrok vzrostly náklady na 48 tisíc za rok.
Premiér nechtěl o konkrétní částce hovořit. „Některé věci nemůžeme říkat, protože jsou cenotvorné,“ uvedl v rozhovoru pro Primu.
S cenovým stropem šest až deset korun za kilowatthodinu zůstane buď roční cena podobná jako letos, nebo přinejhorším vzroste na 32 tisíc. „Na těchto číslech můžeme vést debatu na půdorysu koalice a vlády. Hlavně budu rád, když ta diskuse bude rychlá,“ podotkl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný.
Podle opozice vláda selhala. Kuba i Dlouhý ocenili, že se věci rozhýbaly
Podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka však má vláda velké zpoždění. „Zastropování už tady mělo být. Není-li tady, mělo být připraveno alespoň řešení. Ani to není,“ poukázal.
Také podle poslance SPD Jana Hrnčíře vláda v energetické krizi selhala. Zejména ale podle něj selhal Síkela, opoziční zákonodárce se domnívá, že by měl ve vládě skončit. „Vůbec nevím, na co v úřadu setrvává,“ prohlásil Hrnčíř v Událostech, komentářích. Řešení energetické krize podle něj nakonec připravuje tým kolem premiéra Fialy, zatímco státního obchodníka s energiemi zpočátku zprostředkuje ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS).
Naopak Martin Kuba (ODS) – politik vládní strany, který však byl v poslední době coby jihočeský hejtman a předseda Asociace krajů k dosavadním krokům kabinetu kritický – považuje za zásadní, že vláda začala připravovat opatření, která kraje žádaly. „Za poslední dobu jsem zaznamenal významný posun,“ řekl, byť připustil, že se to mohlo stát dříve. I on se však vymezil vůči Síkelovi. „Skupina pana premiéra dohání to, co mělo mít ministerstvo průmyslu a obchodu,“ soudí Kuba.
I prezident Hospodářské komory a též člen zmíněného premiérova týmu Vladimír Dlouhý považuje za důležité, že se reakce na drahé energie začala vážně připravovat. Podotkl, že s myšlenkou cenového stropu nemá problém, přestože je to státní regulace trhu. „Nemám problém se zastropováním, protože to už žádný trh není,“ prohlásil Dlouhý v Událostech, komentářích.
Varoval však před tím, aby vláda příliš spoléhala na to, že se v pátek podaří dojednat celoevropské řešení. Považuje sice pro další kroky vlády za zásadní, aby se EU shodla, že je regulace potřeba, neočekává však, že by z rady ministrů vzešlo o mnoho více než obecný souhlas se zastropováním.
Naopak Jan Hrnčíř si myslí, že se Evropská unie na ničem ohledně cen energií neshodne. Připomněl, že jeho SPD prosazuje přímé jednání Prahy s Moskvou o dodávkách plynu. „Bez ruského plynu se neobejdeme. Bereme ho z Německa, bereme ho draze. Nic jiného než jednat s Gazpromem nám nezbývá,“ prohlásil.
Dodávky plynu jsou podle Stanjury zajištěné
Ministr financí Zbyněk Stanjura řekl ve sněmovně při debatě o rozpočtu, že je do 30. dubna příštího roku zajištěný dostatečný objem energií. Dodávky plynu přes zimu jsou podle něj zajištěné a kolaps nehrozí.
„V této chvíli řešíme ceny tak, aby byly přijatelné. Nebudou nízké, jak byly loni nebo předloni. To nikdo z nás netvrdí. A kdyby to někdo tvrdil, tak neříká pravdu a slibuje něco, co nemůže splnit, zejména u surovin, kde jsme plně závislí na dovozu,“ dodal. Ujistil však, že řešení přijde, a vyjádřil naději, že společnost zvládne nejen nadcházející, ale i příští zimu.
„Kolaps nehrozí ve smyslu, že by nebyly dodávky hned. Řekl jsem, že situace je vážná, že připravujeme opatření k tomu, aby poté, co jsme zajistili dodávky, byly přijatelné ceny. A řekl jsem, že nebudou nízké a že situace bude vážná,“ popsal.
Plynu je podle něj na planetě dost, pouze se musí vybudovat nové logistické trasy tak, aby Evropa nebyla závislá na tom, že ruský diktátor používá energie jako zbraň ve svém politickém souboji. Připomněl, že se v tomto týdnu otevře nový terminál na LNG v Nizozemsku, v němž bude mít svou kapacitu vyhrazeno i Česko.
Stanjura se také vyjádřil k nabídce, kterou státu učinil na jaře majitel energetické skupiny Sev.en Pavel Tykač. Podle webu Hospodářských novin nabídl vládě ke koupi levnější proud ze svých uhelných elektráren. „Co se týče nabídky od pana Tykače, tam jsme se nedohodli. Já asi nejsem oprávněný mluvit o detailech. Ta nabídka nebyla tak výhodná pro stát, jak byla prezentována,“ řekl.
Stanjura je přesvědčený, že Česko bude na úrovni ministrů zemí EU odpovědných za energetiku podporovat návrh, aby se zastropovaly ceny elektřiny podle zdroje, který daná elektrárna využívá. „Vzhledem k našemu energetickému mixu jsem přesvědčený, že pro nás je výhodný a že takový návrh budeme podporovat,“ dodal. Poznamenal však, že toto řešení nemůže Česko jako předsednická země prosazovat, ale musí o něm vést debatu.
Odbory chtějí kulatý stůl, svolat ho má prezident
O situaci související s energetikou by chtěl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula jednat s vládou, zákonodárci, odbory a podnikateli u kulatého stolu. Po setkání s prezidentem Milošem Zemanem řekl Středula, že by chtěl, aby tento kulatý stůl svolala hlava státu. „Pan prezident s touto myšlenkou souhlasil,“ podotkl šéf odborové centrály.
Kulatý stůl by se měl uskutečnit až v říjnu, tedy po komunálních volbách. Středula informoval prezidenta také o demonstraci, kterou kvůli vysokým cenám svolaly odbory na 8. října na pražské Václavské náměstí.
Středula se s prezidentem setkává pravidelně vždy po několika měsících. Podle odboráře bylo středeční jednání pozitivní. „Pan prezident má velmi dobré zdraví. Myslím, že ho situace extrémně zajímá,“ sdělil odborový předák.
