Válkou na Ukrajině nám skončily velké prázdniny. Budeme muset přehodnotit spoustu věcí, řekla Drábová

Nahrávám video

Od chvíle, co ruská armáda začala ohrožovat ukrajinské jaderné elektrárny, píše jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová zprávy o míře radiace na Ukrajině. Její tweety sledují tisíce lidí. V Interview 24 Speciál řekla, že to bere jako rituál s tím, že je třeba obavy lidí zmírnit. K obsazení Záporožské elektrárny řekla, že šlo zřejmě o pragmatický krok Ruska v rámci jeho invaze na Ukrajinu. Putinovi ale do hlavy nikdo nevidí, upozornila.

Světlana Witowská hovořila s Danou Drábovou například o bezpečnosti jaderných elektráren. Podle Drábové mohou jadernou elektrárnu obsluhovat pouze lidé, kteří mají patřičné vzdělání. „Jadernou elektrárnu může obsluhovat absolvent vysoké školy, nejlépe technického směru, ale poté, co absolvuje s úspěchem vysokou školu, musí projít velmi přísnými psychologickými testy,“ řekla s tím, že jsou srovnatelné s testy pro řízení letového provozu. 

Po takových testech navíc musí ještě dva roky získávat znalosti, které jsou potřebné k tomu, aby se mohl stát operátorem turbíny, což je podle Drábové začátečnická pozice. „Po dalších několika letech může udělat zkoušky na operátora primárního okruhu, můžeme si to zkrátit jako 'řidič reaktoru'. Takže na to, aby člověk mohl pracovat na velíně jaderné elektrárny, je to pro něj spousta práce a musí být velmi motivovaný k tomu, že chce mít 'řidičák' na jaderný reaktor,“ řekla.

Podmínkou pro práci v jaderné elektrárně je však podle Drábové naprostý respekt k pravidlům. Uvedla, že psychotesty jsou velmi těžké a že jimi projde méně než dvacet procent uchazečů, navíc je třeba po dvou letech testy opakovat. 

Podle Drábové v jaderných elektrárnách funguje několikastupňová kontrola pro případ, že by měl někdo ze zaměstnanců špatné úmysly a chtěl například způsobit jadernou havárii. „Na velíně elektrárny takový čin prakticky není možný, a to nejen proto, že tam ten člověk není  nikdy sám, ale také proto, že tam existuje ještě pojistka ve formě stroje. Ve chvíli, kdy stroj zjistí, že se děje něco, co se dít nemá, tak směřuje k tomu, že reaktor odstaví,“ popsala. 

Hlášení na Twitteru

Dana Drábová se pravidelně na Twitteru vyjadřuje k míře radiace na Ukrajině. Hlášení zveřejňuje každý den, čtou si je tisíce lidí. „Je to zavazující, zapomenout na to nemůžu. Prostě ráno vstanu, vyčistím si zuby, vypiju kafe a píšu ten tweet. Je to přetransformováno do rituálu. Samozřejmě, že člověk nikdy stoprocentně nefunguje. Kdybych třeba večer předtím zjistila, že nebudu schopna ten tweet napsat, tak musím říct: 'Hele, lidi, zítra to bude až někdy',“ uvedla. 

Informovat o situaci na Ukrajině ji napadlo ve chvíli, kdy ruská armáda obsadila Černobyl. „V té chvíli nastala situace, kterou my známe, ale neumíme s ní zacházet. Jakmile se ve veřejném prostoru vyskytnou slova 'jaderný, záření, radiace, riziko, mimořádný', v té chvíli zhruba dvacet procent lidí upadne do děsu, což se projevuje třeba tím, že vykoupí jodové tablety v lékárnách, i když jim k ničemu nejsou,“ sdělila s tím, že cílem jejích tweetů bylo obavy lidí zmírnit. 

Drábová také popsala účel jodových tablet, které mají k dispozici lidé, kteří žijí v blízkém okolí jaderných elektráren. „Tablety dokáží ochránit naši štítnou žlázu ve chvíli, kdy by se v ovzduší vyskytly vysoké koncentrace radioaktivního jodu, ten je velmi důležitou součástí případného úniku při havárii jaderného reaktoru,“ popsala. 

„Kdyby bylo opravdu něco hodně špatně a hrozil by únik radiace, tak pokyn, který startuje rozezněním sirén, bude následující: 'Schovejte se v obydlí, nejlépe ve sklepě, pusťte si veřejnoprávní média, kde se dozvíte, o co jde a další pokyny.' V tom dalším pokynu může být 'požijte stabilní jod', protože bude třeba zablokovat štítnou žlázu před vstupem radioaktivního jodu,“ uvedla jaderná inženýrka. Už dříve ale na Twitteru uvedla, že v případě použití jaderné zbraně by tablety nefungovaly. 

Útok na záporožskou elektrárnu

Po útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu na Ukrajině Drábová řekla, že se jí zhroutil svět a že ruský prezident Vladimir Putin porušil všechno, co mohl. V Interview ČT24 uvedla, že důvod nezná a že Putinovi do hlavy nikdo nevidí. „Já si myslím, že důvod k obsazení jaderné elektrárny Záporoží byl poměrně pragmatický. Když si uděláte logistickou základnu v jaderné elektrárně, tak si můžete být skoro jistí, že po vás nikdo střílet nebude,“ míní. 

Situace je podle Drábové velmi nestandardní, protože okupanti v záporožské elektrárně stále jsou. Uvedla, že tlak, pod kterým zaměstnanci elektrárny pracují, musí být obrovský. „Obsluhovat jadernou elektrárnu s kalašnikovem na dohled je pro mě nepředstavitelná věc,“ dodala. 

Myslí si také, že kdyby měla být jaderná válka, jsou k tomu účinnější způsoby než poškodit nebo zničit jadernou elektrárnu. „Bohužel Rusko je druhá největší jaderná velmoc na světě, společně s USA vlastní 93 procent jaderných hlavic, které na světě jsou,“ připomněla. 

Jaderná válka by znamenala konec civilizace tak, jak ji známe, ale neznamenala by konec života na Zemi.
Dana Drábová
předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost

„Válkou na Ukrajině nám skončily velké prázdniny, kterých jsme si užívali možná posledních třicet let. Budeme muset přehodnotit spoustu věcí, vážně se nad nimi zamyslet, vážně se zamyslet nad tím, jak si budeme dále opatřovat věci, které pro náš život potřebujeme,“ sdělila v souvislosti s jadernou energetikou a její bezpečností.

Jaderné zbraně jsou příšerné, ale i částečně užitečné, řekla Drábová

Jádro podle Drábové není jenom „špatným pánem“, ale i „dobrým sluhou“. Zvažování, jestli je užitek větší než riziko, je ale podle ní legitimní. „Na druhou stranu si ale paměť nevymažeme. Ty technologie známe a umíme je používat, a to bezpečně. I když jsou jaderné zbraně příšerné, tak taky na nich najdete nějaký užitek. Ony totiž v průběhu studené války se přičinily o to, že ta válka nepřešla do horké fáze,“ řekla. 

Na otázku, co by se dělo, kdyby se teď Rusko ucházelo o tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, Drábová řekla, že by to možná dopadlo stejně jako v Maďarsku nebo Finsku. Tam Rosatom vyhrál výběrová řízení, oběma projektům podle ní hrozí konec. To stejné by se zřejmě stalo v Česku. „Jak Finové, tak Maďaři budou mít velké starosti s tím, jak tyto projekty nahradit. Jestli to bude jádro za jádro, to je velká otázka. Možná se ale Maďarsko rozhodne jinak a nepůjde v souladu se sankcemi,“ řekla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů týdne rozebrali i spor o nového náčelníka armády

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali spor o nově zvoleného náčelníka české armády, situaci v Knihovně Václava Havla a Sudetoněmecký sjezd v Brně. Pozvání přijali advokát Tomáš Sokol, publicista Jefim Fištejn, komentátor Václav Dolejší, jazykovědec Karel Oliva a ředitelka spolku Díky, že můžem Bára Stárek. Diskusi moderovala Jana Fabiánová.
před 34 mminutami

VideoVážně nemocní často zůstávají bez podpory. Pomáhají neziskové organizace

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.
před 46 mminutami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 1 hhodinou

Stát řeší, co je podle něj kritická infrastruktura. Tu čekají nové povinnosti

Nový zákon o kritické infrastruktuře platí už tři čtvrtě roku. Ministerstvo vnitra však až v červenci rozhodne, na které firmy se bude vztahovat. Ty pak budou muset plnit řadu povinností včetně zajištění bezpečnosti. Upřesnit to má vyhláška, kterou by měla v pondělí projednat pracovní skupina Legislativní rady vlády.
před 2 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 2 hhodinami

Vláda projedná podmínky pro humanitární dávky i novelu o elektronizaci školství

Změny v poskytování humanitární dávky pro držitele takzvané dočasné ochrany projedná na svém zasedání vláda. Podle ministerstva vnitra má novela měnící sedm předpisů zvýšit bezpečnost ČR díky posílení nástrojů k řízení migračních toků a úpravou podmínek pobytu cizinců v Česku. Na programu je i předpis, který má podle ministerstva školství zajistit rozvoj elektronizace školství. Koaliční rada by se měla zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby.
před 3 hhodinami

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 12 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 12 hhodinami
Načítání...