V letošním rozpočtu můžou chybět desítky miliard korun. Jde o peníze z emisních povolenek

Nahrávám video
Události: Mohou chybět desítky miliard
Zdroj: ČT24

Až 50 miliard korun může podle šéfa Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla chybět v příjmech letošního rozpočtu. Jsou to peníze z Modernizačního fondu, kam jdou příjmy z emisních povolenek. Že vláda tuto sumu, s níž počítala, skoro jistě nezíská, potvrdil nedávno i ministr životního prostředí. Navíc bude muset kabinet najít patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. Tu naopak neplánoval.

Letošní deficit má být 295 miliard. Ministr financí vyšší než plánovaný schodek dopustit nechce. Pokud bude stát dál hospodařit hůř, než předpokládal, hodlá Zbyněk Stanjura (ODS) navrhnout už letos omezení některých výdajů. Jasněji má být během léta.

„V okamžiku, kdy se některé riziko ukáže oprávněné, musí vláda zasáhnout a například snížit některé výdaje,“ sdělil Stanjura den po vládní tiskové konferenci, na níž se představoval konsolidační balíček.

Poslanci schválili návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 295 miliard loni v listopadu. Vládní strany stále věří, že plánovaný deficit dodrží. Ke konci dubna byl schodek už 200 miliard. Podle šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda (STAN) je ve druhé polovině května deficit ještě vyšší. Jedním z důležitých důvodů jsou podle něj chybějící desítky miliard z emisních povolenek. Ty plynou do Modernizačního fondu.

„Už se pravděpodobně do toho zatímního schodku promítá to, že tam nejsou peníze z modernizačního fondu. Tuším, že to plnění je někde u 246 (miliard),“ sdělil Bernard.

Hospodaření státu v roce 2023
Zdroj: ČT

Riziková položka rozpočtu

Celkem si vláda do letošního rozpočtu napsala příjem z povolenek ve výši 50 miliard. Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl teď ČT řekl, že bez schváleného zákona ji do rozpočtu neměla zahrnout. „To znamená: Nerozpočtuj příjmy, které nejsou podložené konkrétní legislativou. To je něco, co se tady už v minulosti dělo. V okamžiku, kdy začnete porušovat pravidla, je to jako na silnici. Porušujete pravidla, je větší riziko havárií,“ uvádí Hampl.

Kabinet bude muset najít také patnáct miliard na mimořádnou valorizaci důchodů. „Když se budeme bavit o nákladech valorizace a když se budeme bavit o nákladech modernizačního fondu, u kterého nemáme žádnou informaci, že by existovalo schválení k jeho použití jako klasického rozpočtového příjmu, tak už to samo o sobě vám napočítá 50 plus 15. To jsou ta rizika,“ sděluje předseda Národní rozpočtové rady Hampl.

Riziko vidí i Bernard. „Teď se pravděpodobně zavřela cesta z Evropské unie, takže to vidím také jako rizikovou položku rozpočtu,“ uvádí. Ministr financí je trochu optimističtější. „Ono to není 'všechno, nebo nic'. Jsou tam různé parametry. Uvidíme, jak jednání dopadnou,“ prohlásil Stanjura již dříve.

Vyjednat s Unií převod těchto peněz do státního rozpočtu má ministr životního prostředí. „Jak moje předchůdkyně, tak celá řada lidí toto diskutovala na evropské úrovni. Takto s tím nakládat nelze,“ sdělil dříve ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Rizika státního rozpočtu pro rok 2023
Zdroj: ČT

Opozice: Sázka na povolenky byla chybná

Podle Hladíkova předchůdce byla vládní sázka na miliardy z povolenek od začátku chybná. „Ta částka měla jediný cíl: snížit deficit státního rozpočtu o těch 50 miliard. A tušilo se, že ty peníze nepřijdou, protože – upřímně řečeno – ani nemají odkud přijít,“ říká místopředseda hnutí ANO Richard Brabec.

„Bude to pro vládu velký problém, protože najednou zjistí, že deficit státního rozpočtu je daleko vyšší, než s čím počítala,“ míní místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. O případné novele státního rozpočtu na letošní rok ovšem zatím vláda neuvažuje.

Do stamiliardových schodků se vlády pouštějí čtvrtý rok za sebou. Před pandemií covidu v roce 2019 činil deficit necelých 30 miliard, o rok později už 367, pak následovalo rekordních 420 miliard. Letošní plán mluví o zmíněných 295 miliardách.

Klíčovým ukazatelem hospodaření státu je i poměr deficitu celkových veřejných financí vůči HDP. Ještě v roce 2019 byly veřejné rozpočty, do kterých patří kromě státního rozpočtu třeba i rozpočty krajů, obcí nebo zdravotních pojišťoven, v součtu v mírném přebytku. V koronavirové době ale kvůli mimořádným výdajům i propadu příjmů deficit doslova skokově vzrostl na víc než pět procent HDP. Letos ho chce stát snížit na tři a půl procenta. A klesat má i dál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 3 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 4 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 10 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...