Úsporný balíček jde do druhého čtení, Babiš s Okamurou řečnili hodiny

Sněmovna se ani po dvanácti hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Koalice chce jako první bod projednat konsolidační balíček. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů ve středu krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se vrátí ve středu ráno. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Konsolidační balíček chce vládní koalice projednat jako první bod schůze. Navrhnul to předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob. Návrh na možnost nočního jednání, konkrétně až do středečního rána, Jakob podložil argumentem o ohlášených „delších úvodních slovech“ řečníků s přednostním právem. „Pevně věřím, že to nebude potřeba, že jednání skončíme dřív, protože program schůze bude schválen dříve, a začneme s projednáváním prvního bodu,“ podotkl.

Opozice už pohrozila, že bude dlouho diskutovat i v dalších dnech. „Na rovinu říkám, že budeme dělat všechno pro to, abychom přesvědčili část koalice. Myslím si, že bude trvat minimálně týden, než se tím druhým čtením prokoušeme,“ odhadl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

Předlohu upravující šest desítek zákonů čeká v dolní komoře druhé čtení, v němž mohou zákonodárci podávat pozměňovací návrhy. Podle sněmovního webu jich předložili stovku. 

Nahrávám video

Babiš: Balíček je peklo

V úterý si jako první vzal slovo předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Označil koncern Agrofert za svou firmu, když prohlásil, že koalice zneužívá politickou moc na boj proti ní. Uvedl také, že Ústavní soud je podle něj součástí nové totality a polistopadového kartelu, který podporují média, zejména veřejnoprávní. Dále si přisvojil zásluhy za to, že KSČM už není zastoupena ve sněmovně. Babiš vytkl kabinetu i tempo zadlužování země. „Návrh rozpočtu je úplná katastrofa. Zadlužujete rekordně, my jsme vám předali zemi v pořádku,“ prohlásil.

S podobnými výtkami opozice ale vládní politici nesouhlasí. Podle nich výrazně zadlužilo zemi hlavně ANO, když bylo u moci. „Mezi lety 2018 a 2022 naše příjmy vzrostly o šestnáct procent, nicméně výdaje vzrostly o 47 procent. Za čtyři roky vygenerujeme stejný dluh jako za předchozích třicet let. Bohužel státní kasa je prázdná, ona je dokonce víc než prázdná, ona je zadlužená,“ poznamenal šéf sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (za STAN).

Babiš také kritizoval vládní konsolidační balíček. „Daňový balíček je úplné peklo, z lidí děláte pitomce,“ dodal. Šéf ANO mluvil nepřetržitě šest hodin a sedm minut. Odmítl, že by jeho projev byl obstrukční s cílem oddálit projednávání balíčku. Program schůze navrhl rozšířit celkem o osm bodů. Týkaly se pražské korupční kauzy Dozimetr, ekonomické diplomacie, rozpočtu na sport a školství a učitelských platů, výdajů vlády ve prospěch médií či programu vlády na příští dva roky.

Na závěr svého vystoupení navrhl, aby dolní komora přednostně před vládním konsolidačním balíčkem projednala hospodářskou politiku kabinetu nebo odvolání Vlastimila Válka (TOP 09) z funkce ministra zdravotnictví kvůli nedostatku léků.

Babiše během jeho projevu bez úspěchu napomínala šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) kvůli tomu, že nemluvil k programu schůze, k němuž se přihlásil. Úspěšnější v pokusu usměrnit Babišovu řeč nebyly později ani místopředsedkyně dolní komory Věra Kovářová (STAN) a Olga Richterová (Piráti).

S asi desetiminutovým projevem vystoupila předsedkyně poslanců opozičního ANO Alena Schillerová. Žádala, aby se sněmovna přednostně věnovala „rozpočtovému chaosu“ a „kapitulaci na slib úspor“. „Zvýšení daní jste naplnili do puntíku, s chirurgickou přesností. Na slib úspor na dotacích a na provozu jste kapitulovali,“ uvedla.

Andrea Babišová (ANO) žádala, aby sněmovna řešila podezřelé okolnosti odchodu ředitele Institutu klinické a experimentální medicíny Michala Stiborka, který rezignoval kvůli úvěrovému byznysu. Poslanec ANO Jiří Mašek se kromě své varianty na projednání kauzy Dozimetr dožadoval mimo jiné probrání nákupu armádních letounů F-35 nebo postoje k vydání Ukrajinců, kteří se v Česku vyhýbají zapojení do bojů proti ruské agresi.

Okamura kritizoval vládu za „okrádání“ důchodců

Následně sněmovní řečniště obsadil šéf SPD Okamura. V úvodu svého vystoupení kritizoval vládu za růst státního dluhu. Řekl, že Česko směřuje k recesi, a varoval před kolapsem, pokud stát nezačne investovat. „Fialova vláda je prokazatelně nejhorší vládou v Evropě vůbec,“ prohlásil.

Koalici a zejména lidovcům, jejichž předseda Marian Jurečka (KDU-ČSL) vede ministerstvo práce a sociálních věcí, Okamura vytkl podle něj trojí „okradení“ penzistů v letošním roce. Mluvil o snížení červnové mimořádné valorizace důchodů, o penzijní novele zpomalující do budoucna řádné valorizace a zpřísňující předčasné penze a o ohlášeném lednovém růstu důchodů o 360 korun. Okamura také volal po předčasných volbách.

Následně navrhl, aby se sněmovna přednostně zabývala devíti novelami, které předložili poslanci SPD. Mezi nimi například zestátnění exekutorů, zdanění dividend převáděných do ciziny, rozšíření práva bránit se zbraní, zvýšení minimálního důchodu, snížení zdanění menších firem a ústavní zakotvení práva na hotovostní placení. Šéf poslanců SPD Fiala pak zdůvodňoval svou snahu o to, aby poslanci debatovali o vývoji cen energií a obecně energetiky. 

Celkem zaznělo během úterý na čtyři desítky návrhů na doplnění nebo změny v návrhu pořadu schůze a další ještě budou následovat. Pekarová Adamová v úterních Událostech, komentářích označila dění ve sněmovně za „poměřování svalů mezi jednotlivými opozičními stranami,“ které podle ní soupeří o stejné voliče. „My jsme tu dnes (v úterý, pozn. red.) byli zase svědky velmi dlouhého vystoupení, je to bilance příspěvku Andreje Babiše – šest hodin řečnění, ale nula řešení,“ řekla.

„I léto přineslo spoustu bodů, ke kterým bychom se rádi v rámci sněmovny vrátili nebo je přednesli na pořad schůze. Pan předseda Babiš připravil osm návrhů na zařazení, jako body schůze. Paní Schillerová dva, takže to není jen o tom řečnění, ale je to o konkrétních návrzích,“ hájila průběh jednání místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO).

Nahrávám video

Koalice se dohodla na jedné souhrnné úpravě

Úsporný balíček má podle koalice zajistit, že i přes rychle rostoucí výdaje na obranu nebo na důchody klesne schodek v příštím roce z letošních 295 na 250 miliard korun.

Projednávaná změna zákonů mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na dvanáct procent nynější snížené sazby DPH deset a patnáct procent a mění v sazbách rozložení některých položek. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců, ruší některé daňové výjimky a zvyšuje daň z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.

Koalice se dohodla na jedné souhrnné úpravě původního vládního návrhu, kterou minulý týden podpořil rozpočtový výbor. Její součástí je například zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období, zařazení novin do snížené sazby DPH a ponechání celého výnosu nemovitostní daně obcím výměnou za snížení jejích příjmů z výnosů sdílených daní.

Koalice chce také třeba upravit rozdělování peněz ze zdanění hazardu, zavést postupné zvyšování spotřební daně u elektronických cigaret a nikotinových sáčků, a naopak zrychlit růst daně z lihu.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) krátce před jednáním ve sněmovně připustil, že kromě společného koaličního pozměňovacího návrhu mohou vládní poslanci navrhnout i další změny. Ty by ale podle něj neměly zvýšit rozpočtový schodek. O dalších konkrétních úpravách v balíčku ale zatím mluvit nechtěl. „Některá jednání probíhají. Pokud dopadnou pozitivně, tak se to veřejnost dozví tím, že pozměňovací návrh bude načten, obhájen, vysvětlen. Pokud ne, tak o tom není třeba veřejně mluvit dopředu,“ řekl.

  • Kabinet Petra Fialy (ODS) chce v příštím roce díky úspornému balíčku zvýšit příjmy státního rozpočtu o 35 miliard korun. Výdaje pak plánuje seškrtat o 62,5 miliardy. Největší škrty mají čekat státní dotace. Konkrétní plán ale zatím vládní koalice nezveřejnila.
  • Vláda navrhla i změny, které se výrazně dotknou návrhu státního rozpočtu na rok 2025. Během dvou let plánuje kabinet zvýšit rozpočtové příjmy celkem o 72 miliard korun, výdaje pak mají klesnout o 78 miliard.
  • Většinu balíčku tvoří návrhy na zvýšení různých odvodů a daní. Vláda chce například zvýšit daně z příjmu firem o dva procentní body, plánuje zavést nemocenské pojištění pro zaměstnance ve výši 0,6 procenta z hrubé mzdy. Přes devět miliard má přinést i zdvojnásobení základní daně z nemovitosti. Koalice navrhla, aby daň z nemovitosti rostla po jejím zvýšení pravidelně, a to podle inflace v Česku.

V červencovém úvodním kole trvala debata o konsolidačním balíčku v podstatě tři jednací dny a zabrala poslancům více než 27 hodin čistého času.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sudety zmizely z mapy, hranice je však stále znát ve vzdělání i ve volbách

Sudety jako území už dávno neexistují, ale podle odborníků se jejich komplikovaná historie stále projevuje ve vzdělání, zdraví, volebním chování i formě místního komunitního života. Poválečné vysídlení Němců navíc dodnes vyvolává spory. „Smíření není zapomínání. Abychom se mohli smířit, tak se toho musíme hodně dozvědět, co se stalo za války i po válce,“ říká historik Matěj Spurný pro pořad Fenomén doby.
před 6 mminutami

Vláda projedná zákon o veřejnoprávních médiích v polovině června, řekl Klempíř

Vláda projedná návrh zákona o médiích veřejné služby dle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) po vypořádání všech připomínek v polovině června. Účinný by mohl být od 1. ledna 2027. K návrhu ministerstva kultury už dříve přišlo okolo čtyř set připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoReportéři ČT pátrali, kdo stojí za žhářským útokem v Hluboké

Když v noci 25. února opozičnímu zastupiteli Martinu Veberovi shořelo auto, policie již po několika dnech dopadla a obvinila dva žháře – Tomáše Sajtla a Kevina Bílého. Kdo si útok objednal, ale nebylo jasné. Policisté teď podle informací Reportérů ČT vyslechli dva hlubocké podnikatele ve stavebnictví – Davida a Františka Václavkovy, u kterých jeden ze žhářů pracuje a na místo činu se dopravil jejich firemním autem. František Václavek, který se na Veberovu adresu vyjadřuje velmi nevybíravě, ale odmítá, že by si zapálení auta objednal. Natáčel Karel Vrána.
před 9 hhodinami

EK nestačila odpověď ohledně Babišova střetu zájmů, dotace neproplatí, píší weby

Evropské komisi (EK) nestačila odpověď tuzemských úřadů na dotazy týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Požaduje odpovědi na další otázky, česká strana na to má měsíc, vyplývá podle portálu iRozhlas.cz z dopisu, který tuzemské úřady dostaly minulý týden. Podle Seznam Zpráv Komise v dopise napsala, že dokud nebude premiérův střet zájmů vyřešený, žádné dotace firmám spojeným s Babišem neproplatí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Koaliční poslanci navrhli rozšíření okruhu lidí, kteří nehradí poplatek pro ČT a ČRo

Televizní a rozhlasový poplatek by podle novely navržené skupinou koaličních poslanců v čele s místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem (ANO) neměli platit domácnosti seniorů nad 75 let nebo podnikatelé a firmy do padesáti zaměstnanců místo nynějších 24 pracovníků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) by přišly podle odhadu předkladatelů o stamiliony korun. ČT a ČRo odhadly výpadek příjmů kvůli omezení počtu poplatníků dohromady na více než 1,3 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Reportéři ČT zjistili, jaké tresty padly za týrání zvířat na jatkách

Za týrání zvířat na jatkách a farmách padly většinou mírnější tresty. Reportéři ČT, kteří se některým případům věnovali, zjistili, že pachatelé se přiznali a zaplatili 25 tisíc korun. Pracovat se zvířaty můžou dál. Naopak rekordní pokutu dostala společnost Jatky Jezdinský – v součtu jeden a půl milionu.
před 11 hhodinami

Plaga rozhodl o zastavení testování žáků 5. a 9. tříd ZŠ

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Šéf resortu si Zatloukala předvolal kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol. Plaga oznámil, že nařídil, aby bylo povinné testování žáků 5. a 9. tříd okamžitě zastaveno. Za jeden z důvodů označil technické potíže. Hovořil i o špatné komunikaci směrem ke školám, rodičům i dětem, což označil za „zásadní selhání“.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPoužití rakety Orešnik proti Ukrajině vnímám jako hysterickou reakci, řekl Sokol

Na Evropu Rusko nezaútočí tak masivně jako na Ukrajinu, může to ale zkusit na jednoho člena NATO, třeba v Pobaltí, řekl ve sněmovně ředitel BIS Michal Koudelka. Dle místopředsedy zahraničního výboru dolní komory Petra Sokola (ODS) jsou Evropané bezpochyby svědky pokračujícího zhoršování bezpečnostní situace na kontinentu i jinde ve světě. V Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem rovněž prohlásil, že Rusko na Ukrajině téměř vůbec nepostupuje. Použití rakety Orešnik proti Ukrajincům tak považuje za hysterickou reakci Ruska na fakt, že rozpoutanou válku nevyhrává. Dodal, že pokud by vládla ODS, na pomoc Kyjevu by strana dala čtvrt procenta HDP tak, jak to navrhuje generální tajemník NATO Mark Rutte.
před 12 hhodinami
Načítání...