Urgentní příjem pro vážně zraněné pacienty by měl být v každém okrese, jeden větší potom v každém kraji. Ministerstvo chce na jejich budování využít peníze z Evropské unie. Zdravotní pojišťovny dají na provoz těch už fungujících v příštím roce dvě miliardy korun navíc.
V současnosti jsou velké urgentní příjmy prvního typu ve dvanácti velkých nemocnicích, zejména fakultních a krajských. Přibýt by v budoucnu měly v Karlových Varech, Jihlavě a Pardubicích. „Dosud byl vznik urgentního příjmu vázaný na traumacentrum s heliportem, to chceme změnit,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Traumacentrum je specializované pracoviště zaměřené na pacienty po nejvážnějších úrazech.
Urgentní příjem funguje jako centrální místo, kam dorazí pacienti buď vlastními silami, nebo i v sanitkách. Lékaři urgentního příjmu pak pacienty roztřídí a případně odešlou na další oddělení. Jednodušší případy vyřeší praktický lékař sloužící pohotovost, ty složitější mají mít k dispozici komplexní péči včetně vyšetřovacích metod. Oddělení má i vlastní lůžka pro ty, kteří nemohou být přeloženi na specializovaná oddělení.
Kromě patnácti urgentních příjmů prvního typu by síť měly tvořit i příjmy druhého typu na úrovni okresních nemocnic, celkem by jich bylo kolem osmdesáti. „Cílem je zkoncentrovat lékařské kapacity do výše uvedených center, kde je v případě potřeby přímý vstup ke specializované péči, vybavení a odborníkům,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
Urgentním příjmům prvního typu zaplatí zdravotní pojišťovny příští rok paušální úhradu 30 milionů korun, příjmům druhého typu tři miliony. Už v příštím roce ale budou nemocnice vykazovat i jednotlivé výkony, od roku 2021 pak budou i jednotlivě hrazené pojišťovnami. Dalších tisíc korun mohou nemocnice získat za každého pacienta přijatého od zdravotnické záchranné služby. „Tím předejdeme případům, kdy pacienta nechce přijmout žádná nemocnice v jeho okolí,“ dodal ministr.
Na vybudování nových center prvního typu by v příštím programovacím období po roce 2021 mohlo jít z evropských fondů 150 až 200 milionů korun, u nižší kategorie by to bylo 20 až 30 milionů. Urgentní příjmy chybí zejména v okresních nemocnicích, v současnosti jich je kolem patnácti. Vytipovat by je podle Prymuly měly kraje spolu se zdravotními pojišťovnami.
U každého urgentního příjmu s nonstop provozem bude zároveň lékařská pohotovostní služba, kde budou ve všední dny mezi 16:00 a 22:00 a o víkendech mezi devátou ranní a čtvrtou odpolední sloužit praktičtí lékaři. „Nebude ale suplovat péči registrujícího praktického lékaře pro ty, kteří k němu nestihli přijít přes den,“ upozornil náměstek.
Sloužit by tam měli lékaři na dobrovolné bázi. Pokud se v některém regionu služby nenaplní, musela by se podle Prymuly upravit povinnost zákonem. Dětská pohotovost zůstane na dětských odděleních nemocnic, stomatologická bude v ordinacích zubních lékařů. Obsazování služeb bude organizovat Česká stomatologická komora.
