Rozhodně to je začátek vyjednávání s většinou zemí světa a americká administrativa očekává nějakou odpověď, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška v souvislosti s ohlášenými cly ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podotkl, že administrativa USA v tuto chvíli operuje s velmi málo lidmi a podle toho rozhodnutí vypadají. Trumpa podle něj nezajímá nikdo kromě Spojených států.
Podle Bartušky je zřejmé, že konečný seznam zemí a výše cel se vytvářely v posledních hodinách. Zmínil, že evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič, který jel do USA minulý týden vyjednávat o clech, dostal tři verze toho, co se může stát. „Já dostal čtvrtou a ve finále máme ještě jinou variantu,“ uvedl Bartuška. Domnívá se, že seznam vznikal během pondělí 31. března a finalizoval se možná 1. dubna.
Podle něj velká část americké administrativy nyní hraje s velmi málo lidmi. „Strašně málo lidí je schválených Senátem – většinou to jsou pouze ministři a jejich nejbližší spolupracovníci, což je často jen jeden člověk,“ podotkl s tím, že podobně, jako byla aféra Signalgate, kdy jednali nejvyšší představitelé USA o Jemenu a omylem přizvali novináře The Atlantic, tak podobně nyní vzniká velká část dokumentů.
„Myslím, že to bude velmi malá skupina velmi vytížených lidí, kteří ve finále vytvoří něco, co je v zásadě bráno spíše jako návrh k jednání nebo základní výkop k jednání s Evropou, Japonskem, Čínou a dalšími,“ dodal s tím, že ve finále ale rozhoduje Bílý dům, což bylo patrné na příkladu amerického ministra financí Scotta Bessenta, který krátce po vyhlášení cel na všechny otázky novinářů odpovídal, že neví a vše rozhodne prezident.
Kanada a EU jako protivníci
Je podle něj ale nepochybné, že tato americká administrativa vnímá Kanadu a Evropskou unii jako nepřátele, nebo minimálně jako protivníky a s Ruskem se chce dohodnout. „Jak moc je to osobní zájem konkrétních lidí, jak moc je to spíš nějaká vize odtržení Ruska od Číny, uvidíme v následujících dnech a měsících.“
Evropská unie na tom ale podle něj není tak zle jako Dánsko, kterému by Amerika ráda sebrala Grónsko. „Ale že bychom kdokoliv z Evropanů zažívali nějaká vřelá jednání, to se říct nedá.“ Věří, že prostor k dohodě je, ale bude to složitější.
„Máme velkou šanci v Evropě a v Americe tuto přestřelku – a zatím je to pouze přestřelka – využít k tomu, abychom odbourali spoustu byrokratických bariér, které máme na obou stranách. (...) Evropa je mistrem ve vytváření byrokratických překážek a Amerika také,“ míní. Buď podle něj začne obchodní válka, nebo to „využijeme k tomu, že bychom zkrátili, snížili nebo úplně zrušili obchodní bariéry mezi námi, což může být ve finále dobré pro obě strany“. „Ale začínáme od nuly,“ dodal.
