Stranická podpora prezidentským kandidátům k vítězství nepomáhá, říká politolog. Přesto je může posílit

Nahrávám video

Ústavní vymezení práce prezidenta jsou podle právníka Marka Antoše v parlamentním systému podobná těm, jaké má britský panovník. Ve skutečnosti to tak ale vůbec není. Nahrává tomu i přímá volba hlavy státu, která kandidáty tlačí k jasným politickým prohlášením a slibům, které se po zvolení také snaží splnit. Na Hradě nicméně jen sotva plní vůli velkých politických stran. Jejich kandidátům se totiž u českých voličů příliš nedaří. Podle politologa Jakuba Lyska je česká společnost „antistranická“ a u kandidátů se silným stranickým zázemím může jít spíše o to ukázat se veřejnosti než vyhrát. O volbě prezidenta hovořili experti na politiku, společnost i ústavu v 90' ČT24.

Poslední volby před těmi prezidentskými jsou pryč, a tak se Česko začíná soustředit na lednový boj o Pražský hrad. Podporu třem kandidátům již vyjádřily tři politické strany sdružené v koalici SPOLU a svého kandidáta nasadila SPD. ANO se ještě rozhoduje. Otázka je, jestli jeho kandidát může uspět, a když jím nebude Andrej Babiš (ANO), může být nasnadě i otázka, jestli vítězství ve volbách musí být nezbytně cílem strany, respektive hnutí.

Ve dvou přímých volbách hlavy státu, které se zatím v Česku uskutečnily, totiž stranická záštita kandidátům nijak nepomohla – spíše naopak. Podle politologa Jakuba Lyska z Univerzity Palackého je to ale složitější. I neúspěch v prezidentské volbě totiž může nakonec kandidáta politicky posílit.

„Stranická podpora může spíše uškodit, pokud je strategií vyhrát. Pokud je strategií ukázat se voličům, vygenerovat nové stranické lídry, kteří budou vést kandidátku do krajských voleb, evropských voleb nebo do Senátu, tak si dovedu představit, že podpora toho kandidáta může být strategií té strany,“ shrnul.

Takto vnímá například kandidáta SPD Jaroslava Baštu, kterého hnutí nasadilo, i když se dříve spekulovalo o tom, že by do prezidentského klání mohl jít samotný předseda hnutí Tomio Okamura. „Kdyby Tomio Okamura kandidoval, straně by to nic nepřineslo. Už dávno vyluxovala voliče KSČM, obsadila prostor a stačí, když zviditelní relativně neznámého poslance, který může pokračovat jako lídr kandidátky v krajských volbách nebo do evropských voleb,“ popsal politolog předpokládanou taktiku SPD.

Z historického pohledu vyhrávali prezidentské volby kandidáti, kteří měli za sebou výraznou politickou zkušenost. Rozhodně to platí o Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi, kteří před příchodem na Hrad byli shodně premiéry i předsedy parlamentu. Mohlo by to být s podivem, protože v českém politickém systému je pozice prezidenta postavena tak, že by jeho reálná politická síla měla být docela malá.

Sídlí na Hradě, ale na rozdíl od britského krále je prezident politicky aktivní

Ústavní právník Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy přirovnal formální postavení české prezidenta k roli britského panovníka, který do reálné politiky zásadně nijak nevstupuje. „V parlamentním systému si volíme hlavu státu, a to, co bychom si od ní měli slibovat, je figura, která důstojně reprezentuje stát, dokáže občany spojovat v době krize, ale má svým způsobem zapovězeno provádět vlastní politiku,“ popsal ideu stojící za ústavním pojetím prezidentské funkce.

Skutečnost je ale docela jiná, což bylo patrné z toho, jak ji vykonávali všichni tři dosavadní prezidenti České republiky. A to, jak se hlava státu od roku 2013 volí, to ještě umocňuje. „Těžko nám (kandidáti) mohou říct, budu vás důstojně reprezentovat a nebudu vám vůbec nic říkat, nebudu razit vlastní politiku. To se v přímé volbě nedá říkat, respektive se s tím nedá uspět,“ poukázal Antoš.

Potíž s přímou volbou je i v tom, že se kandidáti v předvolební kampani vymezují ke štěpným tématům, čím rozdělují společnost. Ta na to podle sociologa Ondřeje Lánského z Filosofického ústavu Akademie věd není docela připravena.

„Jeden z nevyřešených problémů české společnosti je, že nemáme vyjasněno – a nejsme jediní – jakou roli v našem politickém systému i ve společnosti hraje politický konflikt. Neumíme s ním pracovat tak, aby byl produktivní pro celek. Někdy to vede k tomu, že jsou vyhrocené kampaně, někdy naopak vyžadujeme, aby se v politickém prostoru pohybovali lidé s téměř bezobsažnými frázemi,“ řekl.

Podle někdejšího prezidentského kandidáta Michala Horáčka zásadním způsobem ovlivňuje všeobecné vnímání hlavy státu to, kde sídlí – setrvává v palácích postavených pro krále a stejně jako oni je, snad jen s malou nadsázkou, považován za dědice svatého Václava.

Sociolog Lánský to považuje spíše za škodlivé. „Domnívám se, že důraz na postavu i funkci prezidenta není pro politický systém šťastný. Je v rozporu s tím, co by měl politický systém dělat. Posiluje význam jedince oproti politickým idejím, politickým stranám, subjektům,“ podotkl.

Jeden jasný stranický kandidát, další tři s podporou vládních partají

Politolog Lysek ale předpokládá, že možná nejkontroverznější éra na Hradě skončí s odchodem Miloše Zemana a že se to projeví i v nadcházející kampani. „Předpokládám, že by kampaň mohla být klidnější a mírnější. Pan prezident Zeman je velmi výraznou osobností, velmi polarizující osobností. I v případě, že by kandidoval Babiš, tak si nemyslím, že by byla kampaň tak vyhrocená jako před pěti lety,“ soudí.

Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš je – spolu s bývalým náčelníkem generálního štábu a vojenského výboru NATO Petrem Pavlem – podle průzkumů jedním z favoritů prezidentské volby. Dosud zveřejněné průzkumy jsou ale značně limitované tím, že dosud není známo, kdo nakonec bude opravdu kandidovat. Babiš ještě kandidaturu ani nepotvrdil a není jasné, kdo z uchazečů, kteří vyjádřili zájem o Hrad, nakonec sežene dost podpisů občanů, případně zákonodárců.

Nejdále je kandidatura Bašty, který má potřebné podpisy dvaceti poslanců. O podpisy senátorů usiluje Pavel Fischer, který kandidoval na prezidenta již před pěti lety a nyní je – spolu s Pavlem a bývalou rektorkou Mendelovy univerzity Danuší Nerudovou – jedním z trojice kandidátů, jimž vyjádřili podporu představitelé SPOLU. Nijak se k prezidentské volbě naopak kromě ANO nevyjádřili ze sněmovních stran STAN a Piráti.

Volba prezidenta začne 13. ledna. Zda byl někdo zvolen v prvním kole, bude jasné druhý den, kdy se volební místnosti zavřou. Případné druhé kolo se uskuteční s dvoutýdenním odstupem. Kdo vlastně chce kandidovat, bude patrné po 8. listopadu, kdy končí termín pro podání kandidátních listin. Zda všichni uchazeči splnili zákonné požadavky a do volby opravdu nastoupí, oznámí ministerstvo vnitra 25. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 7 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 7 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 9 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 13 hhodinami
Načítání...