Státní veterinární správa (SVS) od 3. března ruší mimořádné veterinární opatření z poloviny loňského prosince zakazující chov drůbeže ve venkovních prostorech v souvislosti s šířením vysoce patogenní ptačí chřipky. Nákazová situace se zlepšila. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Za letošní rok se potvrdilo sedmnáct ohnisek nákazy, naposledy v Krušovicích na Rakovnicku. Loni jich bylo dvacet a nákaza zasáhla i největší velkochov v Česku, kde bylo 750 tisíc nosnic.
Ředitel veterinární sekce SVS Petr Šatrán vyzval chovatele, aby si nadále uvědomovali vysoké riziko nákazy, chránili své chovy před kontaktem s volně žijícími ptáky a dodržovali pravidla biologické bezpečnosti.
Pro chovatele je podle správy vhodné preventivní opatření, například zasíťování výběhů. Je také důležité, aby trus volně žijících ptáků nemohl kontaminovat vodu a krmivo. Proto by se měla voda a krmivo drůbeži podávat v budovách nebo pod přístřešky mimo dosah volně žijícího ptactva.
Padesát milionů ptáků za dva roky
Šatrán už dříve uvedl, že v zemích Evropské unie bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba padesát milionů kusů drůbeže. Podle veterinární správy se od února nákazová situace zlepšuje v celé Evropě.
V lednu bylo potvrzeno 118 ohnisek ptačí chřipky, nejvíce jich bylo v Polsku a ve Francii. V České republice jich bylo třináct. V únoru klesl počet ohnisek v Evropě na 62, nejvíce jich bylo hlášeno z Francie. V Česku se v únoru nákaza potvrdila na čtyřech místech.
Ve velkochovu na Tachovsku se nákaza postupně potvrdila ve třech halách, z nichž každá má kapacitu 250 tisíc nosnic. Z podniku bylo do kafilerie odvezeno zhruba tisíc tun drůbeže a muselo se zlikvidovat sedm milionů vajec.
Vyklízení skončilo v polovině ledna a majitel zatím nedokázal odhadnout, jak dlouho potrvá obnova chovu. Podle Českomoravské drůbežářské unie bylo loni v Česku zhruba pět milionů nosnic a vybití tak velkého chovu znamenalo zhruba patnáct procent celkového počtu.
Ministerstvo zemědělství odhadlo, že majiteli chovu vyplatí na kompenzaci za vybití chovu 175 až 220 milionů korun. Náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík poslancům na sněmovním zemědělském výboru řekl, že peníze vyčleněné na kompenzace ministerstvu nebudou stačit.
H5N1 je nejnebezpečnější
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci už několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1.
Státní veterinární správa dříve uvedla, že ptačí chřipka ani prasečí mor nemají vliv na bezpečnost potravin.
