Poslaneckou sněmovnou prošla novela státního rozpočtu. Dolní komora ji schválila včetně koaličních pozměňovacích návrhů, které zvyšují schodek rozpočtu z původně schválených 280 miliard nikoli na vládou navrhovaných 330, nýbrž na 375 miliard korun. Opoziční poslanci v rozpravě jednak propagovali své pozměňovací návrhy, jednak kritizovali vládní hospodaření. Za rozhazovačnou a nezodpovědnou rozpočtovou politiku kabinet tepali zejména předseda SPD Tomio Okamura a exministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Novelu rozpočtu přijala Poslanecká sněmovna poměrem 86 hlasů ku 72, přičemž hlasovalo 161 poslanců. Pro byli všichni přihlášení poslanci vládních stran, proti všichni přihlášení poslanci SPD. Většina poslanců ANO byla také proti, tři se zdrželi.
Při schvalování dílčích změn prošel navzdory neutrálnímu stanovisku rozpočtového výboru návrh na odebrání 30 milionů korun určených na lesní hospodářství Kanceláři prezidenta republiky. Peníze navrhla skupina koaličních poslanců odebrat kvůli kauze pravomocně odsouzeného a posléze omilostněného šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka. Opoziční strany hlasovaly proti tomuto přesunu.
Naopak 60 milionů by měl stát vydat ve prospěch mládežnických spolků. Ty dostanou peníze na kompenzaci zvýšených nákladů za energie.
Sociální výdaje
Zejména ale sněmovna odsouhlasila návrh předložený ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL), který nad rámec výdajů, s nimiž počítal vládní návrh, přidává sedm miliard korun na sociální výdaje.
„Zvyšovali jsme podporu osobám se zdravotním postižením, zvýšili jsme také příspěvek na bydlení. Byly to kroky rozhodnuté až poté, co byl návrh rozpočtu z vlády odeslán do Poslanecké sněmovny,“ zdůvodnil Jurečka, proč změnu zařadil do novely až dodatečně.
Ještě větší dodatečný výdaj ve výši 38 miliard odsouhlasili poslanci v pozměňovacím návrhu, který má pomoci s řešením drahých energií domácnostem i firmám. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jde o to, aby vláda mohla vypsat programy na pomoc podnikatelům, v rozpravě však připustil, že se celou částku letos nepodaří vyčerpat.
Dostatek hlasů naopak nesehnal ani jeden opoziční návrh. Poslanci ANO a SPD navrhovali v rozpočtu přesuny peněz v celkovém objemu asi 63 miliard korun.
Novela mění na rozpočtu příjmy, výdaje i schodek. Vláda v ní navrhovala zvýšit rozpočtové výdaje o 115 miliard korun, z toho zhruba čtvrtina měly být sociální výdaje. Nakonec budou výdaje kvůli přijatým pozměňovacím návrhům ještě o 45 miliard vyšší. Navrhované příjmy jsou oproti původnímu znění rozpočtu vyšší o 65 miliard. Měl by to být důsledek vyššího výběru na dani z přidané hodnoty nebo na daních z příjmů.
Stanjura zdůvodňoval novelu válkou na Ukrajině, inflací a energetickou krizí
Na úvod mimořádné 42. schůze Poslanecké sněmovny vystoupil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který krátce shrnul, oč v novele letošního rozpočtu jde. Podotkl, že se o novele podrobně diskutovalo již v předchozích dvou čteních.
Uvedl, že hlavními důvody, proč bylo potřeba novelizovat původní rozpočet, jsou dopady válečného konfliktu na Ukrajině, „jehož důsledky nebyly známy v okamžiku přípravy“, růst životních nákladů v souvislosti s inflací a vysokými cenami energií a další kroky, které stát podniká v souvislosti s energetickou krizí. Konkrétně se Stanjura zmínil o nákupu plynu do státních hmotných rezerv.
Připustil ale, že na výdajové straně jsou i položky, které nesouvisejí s válkou ani drahými energiemi, jako je nákup nových policejních vozidel nebo dodatečné peníze na filmové pobídky.
Okamura a Schillerová kritizovali zadlužování
Po Stanjurovi vystoupil předseda opoziční SPD Tomio Okamura. Vládu obvinil z rozhazovačnosti. „Slibovali jste, že budete rozpočtově odpovědní, a skutek utek. Tak jako vlády minulé, držíte se hesla, to se nám to hoduje, když nám lidé půjčují,“ řekl na Stanjurovu adresu. Vláda podle něj dosáhla „rekordu zadlužení České republiky v její historii“.
Domnívá se, že Česku hrozí kvůli zadlužování ekonomický kolaps. „Celou vládu za sestavování takového státního rozpočtu musí zatknout hospodářská kriminálka za trestný čin porušení povinností při správě cizího majetku a podvodu. Slibovali jste něco jiného, než děláte, a takto hospodaříte,“ konstatoval též šéf menšího z dvojice opozičních hnutí.
Okamura nicméně připustil, že SPD podpoří pozměňovací návrhy včetně koaličních, které by měly zvýšit schodek ještě o 45 miliard nad rámec navržený původně vládou. Za důležité považuje, že jsou to návrhy „na pomoc našim občanům se zdražováním“. „Zároveň ale říkáme, že je to možné udělat bez tak vysokého zadlužování,“ míní. Domnívá se, že do konce funkčního období nynější vlády vzroste dluh na 1,2 bilionu korun. Jako celek SPD novelu rozpočtu, který prohlásil za „špatný a lajdácký“, nepodpoří, ujistil Okamura.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová, která vystoupila po Okamurovi, se ke kritice vysokého schodku rozpočtu přidala: „Zatímco původní návrh přinášel alespoň jistou marketingovou snahu o úspory, dnešní novela se jí naprosto vzdala.“
Připomněla, že strany nynější koalice v loňské předvolební kampani poukazovaly, „jak jsme byli v době covidové krize rozpočtově nezodpovědní“. Stanjurovi například vyčetla, že výdaje poprvé v historii přesahují dva biliony korun.
Obvinila svého nástupce také z toho, že v původní verzi rozpočtu byly výdaje „podseknuté o miliardy“. Zpochybnila, že by bylo nutné měnit rozpočet kvůli válce na Ukrajině, výdaje podle Schillerové nemají s konfliktem nic společného. Když koalice novelu prosadila, upozornila, že je schodek opět ve výši, kterou schválila již předchozí vláda, načež nynější kabinet rozpočet na počátku roku přepracovával.
„Důvod, kvůli kterému nedošlo k žádným rozumným škrtům, byl pro mě zcela jasný od počátku. Rozpočtové schodky naší vlády nebyly způsobené nezodpovědnou fiskální politikou (…), rozpočtové schodky naší vlády byly vynucené tehdejší mimořádnou situací, historicky nejvyšším poklesem HDP v roce 2020, naší snahou zachránit podniky před krachem,“ prohlásila místopředsedkyně ANO.
Ministři na začátku chyběli, opozici se to nelíbilo
Po vystoupení Schillerové promluvili s faktickými poznámkami Jaroslav Foldyna (SPD) a někdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), kteří shodně kritizovali nepřítomnost podstatné části členů vlády. Následně se k nim připojila také Schillerová. V té chvíli byl ještě omluven premiér Petr Fiala (ODS), který měl ale dorazit později, Foldynovi se ale nelíbilo ani to, že v sále nejsou například ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a zejména ministři průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Proč tady sedí jen ministr financí, když tuto zemi připravujeme na těžkou chvíli, kdy budeme mít rozpočet minus 375 miliard, kdy nebudeme mít energie, kdy občané budou sužováni zavíráním fabrik? Tak si tady sedí jediný ministr a všichni jste v… Pardon, všichni jste pryč,“ řekl Foldyna na adresu nepřítomných členů vlády.
Na jejich obranu vystoupil předseda klubu ODS Marek Benda, podle nějž byl termín schůze domluven i s opozicí s ohledem na to, aby mohl ministr financí. Konkrétně Černochová a Lipavský musí podle něj být jinde. „Mají dlouhodobě plánovanou Bezpečnostní radu státu,“ ozřejmil. Na závěr jednání opravdu byla vládní lavice již podstatně více zaplněná než na úvod schůze, kdy byl ve sněmovně pouze Stanjura a několikrát vystoupil ještě ministr kultury Martin Baxa (ODS).
S přednostním právem vystoupili také předseda klubu SPD Radim Fiala a místopředseda sněmovny a bývalý ministr průsmylu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO), kteří rovněž kritizovali hospodaření vlády.
Poslankyně ANO Jana Mračková Vildumetzová, která je ve stínové vládě svého hnutí stínovou ministryní vnitra, se pak věnovala již konkrétním položkám. Vyjádřila obavu, že v novele chybějí peníze pro policisty. Ministr Stanjura ovšem trval na tom, že v rozpočtu jsou.
S Radkem Vondráčkem (ANO) a Helenou Válkovou (ANO) pak ministr debatoval o platech v justici, ke kultuře se vyjádřila Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO), ke školství Karel Rais (ANO), k obraně Lubomír Metnar (ANO). Koaliční poslanci vystupovali pouze příležitostně s faktickými poznámkami.
Ivo Vondrák (ANO) vystoupil na podporu návrhu, od nějž si slibuje, že odstíní vysoké školy před dopady drahých energií, Radek Koten (SPD) zase žádal o hlasy pro výdaje na podporu nynějších kontrol na česko-slovenské hranici kvůli dohledu nad migrací.
Patrik Nacher (ANO) se v rozpravě pozastavil nad tím, že podporu rozpočtového výboru získaly jen dva koaliční pozměňovací návrhy. Podotkl, že nic, s čím přišla opozice, výbor nepodpořil, přestože se Nacher nedomnívá, že by to bylo proto, že jsou všechny nekvalitní.
