Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) letos už potřetí vystoupil před poslanci s projevem k migraci. Vyzval ho k tomu poslanec hnutí ANO Zdeněk Soukup a zařazení tohoto mimořádného bodu podpořila většina sněmovny.
Premiér před poslanci řekl, že Česko ani nadále není cílovou zemí imigrantů. Zároveň hájil dohodu s Tureckem. Sobotkovo vystoupení ovšem zkritizovala opozice.
V Česku letos podle Sobotky požádala o azyl necelá tisícovka lidí, do konce července bylo kladně vyřízeno 132 žádostí. „Dlouhodobě nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl jsou Ukrajinci,“ podotkl premiér.
V detenčních zařízeních bylo ke konci srpna 107 lidí. Sobotka podotkl, že tyto počty dokumentují reálný migrační tlak na Českou republiku.
- V českých přijímacích střediscích, kam směřují žadatelé o azyl, je aktuálně umístěno 326 lidí.
- V detenčních střediscích, kde končí nelegální migranti, teď pobývá 88 lidí.
- V integračních střediscích jsou pak ubytovaní ti, kdo už získali v Česku mezinárodní ochranu: takových lidí je momentálně 85.
Premiér v projevu dodal i to, že projekt přerozdělovacích kvót je mrtvé řešení. „Trvalé kvóty míří pomalu na smetiště,“ prohlásil Sobotka. Proti tomu se ale vymezil poslanec ANO Zdeněk Soukup: „Vláda ujišťuje občany, že nebudeme přijímat migranty, nebudou kvóty, a na druhé straně se ve vládě projednává materiál, že se uvolňuje 600 milionů pro firmu, která bude migranty integrovat.“
Narážel tak na zakázku ministerstva vnitra, které hledá v otevřeném výběrové řízení hlavního poskytovatele integračních služeb pro cizince. Letos je zajišťuje Charita České republiky. V tendru se soutěží o zakázku na tři roky za zhruba 520 milionů v případě, že bude integrováno šest tisíc lidí.
Podle ministerstva vnitra se ale zakázka nemá týkat jen osob přidělených podle kvót, ale i osob, které požádají o azyl spontánně, například z Ukrajiny, Kuby nebo Vietnamu. Právě z těchto zemí přichází žádostí nejvíc.
Sněmovna znovu proti rušení víz s Tureckem
Dohoda EU s Tureckem podle premiéra vedla k omezení migrace do Evropy. Zatímco loni v srpnu přešlo z Turecka řecké hranice přes 100 tisíc lidí, letos v srpnu to bylo podle Sobotky jen 2800 osob. Navíc prý navzdory administrativním potížím začalo navracení těch žadatelů, kteří nemají žádost o azyl.
„Pořád je to lepší řešení než čelit tlaku stovek tisíc lidí,“ řekl k dohodě Sobotka. Ve sněmovně se vyslovil, aby byly obdobné smlouvy uzavřeny také s dalšími státy, ze kterých do Evropy přicházejí migranti.
Sobotka to ale za svoje slova schytal od opozice: „Prezident Erdogan chytl Evropu pod krkem a vy mu, pane premiére Sobotko, tleskáte,“ kritizoval šéf poslaneckého klubu Úsvit-NK Marek Černoch. Podle něj by případný bezvízový styk s Tureckem znamenal bezvízový přístup pro islámské radikály do Evropy.
Součástí dohody s Tureckem je totiž i vízová liberalizace, Ankara požadovala zrušení víz, jinak prý dohoda přestane platit. Jenomže sněmovna už v březnu zrušení víz pro Turky odmítla a teď zaznělo odmítnutí zrušení víz znovu.
„Odmítáme jakékoliv spojování a vydírání řešení migrační krize s liberalizací vízové povinnosti,“ apeloval lidovecký poslanec Ondřej Benešík. Podle Sobotky se však Turecko po nedávném puči bezvízovému styku spíše vzdaluje.
V poslanecké sněmovně zazněla i připomínka, že by měl premiér k migrační krizi vystupovat častěji. A neříkají to jen poslanci z řad opozice. „Někteří naši poslanci budou požadovat, aby těch informací o výsledcích jednání v rámci celé Evropy bylo více,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Podle předsedy opozičního klubu ODS Zbyňka Stanjury by dokonce migrace měla být pravidelný bod na jednání sněmovny, který by měl navrhovat premiér nebo vláda.
„Já bych rád věděl, jakým způsobem se Česká republika na svých jednáních v rámci NATO, v rámci EU bude podílet na tom, že se budou řešit primárně příčiny krize a jakým způsobem budeme schopni a také ochotni se podílet na zajištění vnější hranice schengenského prostoru. Na to jste neodpověděl,“ vzkázal Sobotkovi šéf KSČM Vojtěch Filip.
O poznání méně kritická byla vůči Sobotkově vládě místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová: „My dlouhodobě podporujeme pozici vlády v těch základních parametrech. Některé reakce sice nejsou tak rychlé, jak bychom si představovali. Nejsme spokojeni s tím, že vláda neprosazuje větší prioritu podpory řešení migrace a bezpečnosti na evropské úrovni. Ale co se týče těch základních obrysů, tak naše vláda jedná zodpovědně a s většinou jejích kroků se shodujeme,“ uvedla v Událostech, komentářích.
