Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
Rakušan potřeboval ke zvolení nejméně 92 poslaneckých hlasů, získal jich 83. Zúčastní se i druhého volebního kola, které by se mohlo uskutečnit podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) ve středu 28. ledna.
„V politice nemá jít o funkce, ale o principy. Jedním z nich je spravedlivé zastoupení stran ve vedení sněmovny. Že mě poslanci koalice jakožto představitele třetího nejsilnějšího sněmovního klubu nezvolili, není překvapivé,“ uvedl Rakušan na síti X.
Předsedovi Starostů pravděpodobně nedali hlas poslanci z řad vládní koalice, byť místopředsednická pozice má podle plánů vládního tábora ANO, SPD a Motoristů připadnout nominantovi STAN. Předsedkyně klubu ANO Taťána Malá už v úterý uvedla, že předseda STAN ve frakci příliš velkou podporu nemá. Šéf sněmovny a SPD Tomio Okamura v pátek řekl, že SPD Rakušana nepodpořilo a nepodpoří ho ani ve druhém kole.
Klub STAN se podle bývalé místopředsedkyně sněmovny za toto hnutí Věry Kovářové bude snažit o to, aby poslanci Rakušana ve druhém kole zvolili. „Sněmovna je o vyjednávání,“ řekla novinářům. „Jedna věc je ta, že máme křeslo místopředsedy pro hnutí STAN, a předpokládám, že o tom rozhodla koalice. A o tom, jaký bude kandidát na toto místo, rozhoduje hnutí STAN. Takže pevně věřím, že to tak bude vnímáno v tom následujícím kole,“ komentovala Kovářová dotaz na kuloárové spekulace, podle nichž by vládní tábor byl ochoten podpořit do vedení dolní komory ji.
Rakušan přislíbil v nominačním projevu plné nasazení a snahu o moderní sněmovnu a kultivovaná jednání. „Zkušenosti s vedením schůzí jistě ve svém životopisu mám,“ prohlásil. Poznamenal také, že názory měnit nebude, uměl by ale oddělit roli předsedy STAN od role místopředsedy sněmovny při vedení schůzí.
Začátkem listopadu na ustavující schůzi poslanci zvolili místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) a Jiřího Bartáka (Motoristé). Nominant ODS Jan Skopeček uspěl ve druhém kole tajné volby v polovině listopadu. Piráti vyslali do tehdejší volby Olgu Richterovou, dostatek hlasů ani v jednom z volebních kol nezískala. Se zastoupením Pirátů ve sněmovním vedení koalice nepočítá. Rakušana mohl navrhnout klub STAN do volby až potom, co přestal být členem vlády.
V minulém volebním období narazil v listopadu 2021 na ustavující i další schůzi u tehdejší sněmovní většiny ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů nominant ANO Radek Vondráček. Hnutí ANO následně navrhlo místo něj Karla Havlíčka, jehož sněmovna zvolila v únoru 2022. V předminulém období poslanci zvolili kandidáta ODS Petra Fialu místopředsedou dolní komory na třetí pokus.
Sněmovna opět nezvolila Žáčka do čela komise pro kontrolu GIBS
Poslanci rovněž nezvolili ani v druhém kole tajné volby poslance ODS Pavla Žáčka předsedou komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Neuspěl v polovině loňského listopadu ve volbě předsedy bezpečnostního výboru a koncem stejného měsíce v prvním kole výběru šéfa komise pro kontrolu činnosti GIBS. V pátečním druhém kole dalo Žáčkovi hlas 84 poslanců, ke zvolení jich potřeboval získat nejméně 92.
Druhé volební kolo šéfa komise pro kontrolu činnosti Finančního analytického úřadu se neuskutečnilo. Kandidát KDU-ČSL Jan Bartošek rezignoval na členství v této komisi, nahradil ho podle návrhu lidovců někdejší ministr životního prostředí Petr Hladík.
V případě obou komisí se bude konat nová volba předsedů. Kluby do ní budou moci navrhovat nové kandidáty. První kolo volby by se mohlo uskutečnit koncem ledna. Předsedy má nyní dvanáct ze čtrnácti stálých komisí.
Sociální odvody živnostníků zřejmě nevzrostou
Odvody živnostníků na sociální pojistné se zřejmě vrátí na loňskou úroveň. Poslanci totiž v úvodním kole podpořili návrh vládní koalice, který zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň. Novinka měla původně platit již od počátku roku, to se ale nestihlo, a proto živnostníkům zákon platby zvýšil. Páteční předloha proto počítá s tím, že nynější zvýšené zálohy bude stát považovat za zálohy a vrátí je. Se zvyšováním přišel konsolidační balíček bývalé vlády schválený v roce 2023.
Návrh počítá s tím, že minimální záloha 5720 korun klesne na nezbytné minimum, tedy 5005 korun, a živnostník tak měsíčně ušetří 715 korun, popsala ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Živnostníci a další samostatně výdělečně činné osoby budou od účinnosti novely platit nižší zálohy a přeplatek stát po konci roku vrátí, uvedla.
Bývalý kabinet Petra Fialy (ODS) ještě v období, kdy vládl v demisi, s novou předlohou vyslovil nesouhlas. Upozorňoval například, že zhorší dlouhodobou udržitelnost důchodového systému. Bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) loni varoval, že živnostníci kvůli tomu budou mít nižší důchody. V pátek své varování zopakoval. Řekl mimo jiné, že to bude znamenat propad příjmů ročně o 3,5 miliardy korun. Živnostníci se podle něj v důchodovém věku ocitnou v péči sociálního systému, na který se skládají ostatní daňoví poplatníci. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) naopak sdělil, že pokud by dopad představoval dvě miliardy korun, pak to důchodový účet podle něj unese.
Dalším návrhem, který zákonodárci projednali, je přerozdělení zhruba 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny mezi šestici menších zdravotních pojišťoven kvůli stabilizaci jejich financování.
