Zaměstnavatelům by mohlo od příštího roku ulevit od papírování nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Budou v něm elektronicky přímo České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) zasílat informace o zaměstnancích a jejich výdělcích. Návrh zákona schválila sněmovna, která v doprovodné novele podpořila i růst části příspěvků na péči pro lidi s postižením. Poslanci rovněž odsouhlasili zpřísnění azylových a migračních pravidel. Šlo o jejich poslední schůzi před letní pauzou.
Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová v pátek zopakovala pochyby o tom, zda bude jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů skutečnou byrokratickou úlevou, protože sám návrh podle ní žádnou záruku nepřináší. Poukazovala na to, že není jasné, jak bude vypadat výsledný formulář. „Nechci si ani představovat, že se celý systém spustí bez řádného testování,“ poznamenala.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) jí na to již dříve odpověděl, že zákon se připravuje dva roky a jeho součástí bude od letošního července i pilotní projekt. Řešení je podle něj v souladu se všemi zainteresovanými subjekty. Pro zákon hlasovalo 140 ze 142 přítomných poslanců napříč stranami. Nyní ho dostane k projednání Senát.
Informace o zaměstnávání, výdělcích, odvodech či daních hlásí teď zaměstnavatelé ČSSZ, ministerstvu práce, statistickému úřadu či finanční správě. Nově by je měli elektronicky zasílat měsíčně jen do informačního systému resortu práce do 20. dne následujícího měsíce. ČSSZ je pak přepošle dalším dotčeným institucím. Rozsah poskytovaných dat by se měnit neměl.
Zaměstnavatel bude muset od 1. července příštího roku přihlašovat svého zaměstnance do evidence nejpozději k okamžiku nástupu do práce. Pokud nenastoupí, bude to muset zaměstnavatel také oznámit. Pokud to neoznámí, bude mu hrozit pokuta až dvacet tisíc korun. Má to ztížit nelegální zaměstnávání. Přijatý pozměňovací návrh také odkládá povinnosti zaměstnavatelů evidovat zaměstnance a zasílat hlášení z 1. ledna příštího roku na 1. duben příštího roku, aby se stihli připravit. Účinnost zákona se přitom neposouvá.
Skončit by také měly papírové evidenční listy důchodového pojištění, které musí zaměstnavatelé každoročně předávat svým zaměstnancům. Místo toho by měly být dostupné v elektronické podobě na portálu ČSSZ. Pokud by zaměstnanec přesto chtěl získat list v papírové podobě, správa mu ho vytiskne.
Sněmovna také k předloze o jednotném měsíčním hlášení připojila pozměňující návrh, podle nějž sezonní zaměstnanci, kteří pracují v ovocnářství a zelinářství, získají slevu 7,1 procenta na sociálním pojistném.
Růst části příspěvků na péči
Do Senátu již zamíří i související novela, která podle návrhu KDU-ČSL předpokládá růst nižších příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením. Úprava zvedá měsíční částky. Dospělí v prvním stupni závislosti na pomoci druhých by od ledna příštího roku pobírali podle schválené úpravy 1300 korun měsíčně místo nynějších 880 a ve druhém stupni 5400 korun, o 500 víc než teď. U dětí má příspěvek pro první stupeň vzrůst o 1600 korun na 4900 a ve druhém stupni o 800 korun na 8200.
Rozpočtový dopad by představoval podle zdůvodnění zhruba 1,4 miliardy korun ročně. Návrhy opozičních ANO a SPD na růst příspěvků dolní komora odmítla.
Zpřísnění azylových a migračních pravidel
Senátoři budou posuzovat i koaliční novelu, která zpřísňuje azylová a migrační pravidla. Jejím cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání.
Dolní komora novelu doplnila na návrh poslanců z opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po plnohodnotné ruské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi Unie.
Pro předlohu hlasovalo 75 z 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt, z něhož předloha vychází. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
Poslanec SPD Radek Koten neuspěl se snahou o zpřísnění trestů za převaděčství a o uzákonění až desetimilionové pokuty pro leteckou společnost, která by do Česka přepravila cizince bez platného dokladu. Sněmovna zamítla také pirátský návrh, podle kterého by cizinci mohli podat žádost o azyl písemně nejen v případech, kdy jsou v zabezpečovací detenci, ve vazbě nebo ve vězení, ale také v případě hospitalizace.
Srážková daň
Dolní komora naopak odmítla návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) na daňové osvobození příjmů z prodeje podílů ve firmách nebo také bitcoinů, i pokud přesáhnou 40 milionů korun. Podpořila však Stanjurův návrh zrušit od roku 2027 srážkovou daň z příjmů, která se využívá hlavně u brigád či různých přivýdělků. Návrh zároveň omezuje počet případů lidí, kteří by kvůli tomu museli podávat daňové přiznání.
Stanjurův návrh má zajistit, aby poplatníci, kteří mají pouze podlimitní příjmy spadající nyní do režimu srážkové daně ze závislé činnosti, nemuseli podávat daňové přiznání. Podle Stanjury půjde o drobné přivýdělky a příjmy malého rozsahu. „Těmto poplatníkům však současně zůstane právo daňové přiznání podat, pro případ, kdy by chtěli využít roční odčitatelné položky od základu daně, slevy na dani či daňové zvýhodnění,“ uvedl ve svém návrhu. Stejně tak nebudou muset podávat daňové přiznání lidé, kteří mají přivýdělek k hlavnímu zaměstnání, pokud mají pouze jedno, i když jich můžou mít víc za sebou.
Vláda navrhla zrušit srážkovou daň v zákoně, který souvisí se vznikem zmíněného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. To ale vyvolalo odpor hnutí SPD a ANO, která upozorňovala na to, že řada lidí bude muset nyní nově podávat daňové přiznání. Stanjura proto přinesl svůj upravený návrh. Ten teď bude posuzovat Senát.
Co se zatím nestihlo
Poslanci stihli během posledního jednacího dne před letní pauzou schválit a poslat do Senátu ještě zákon zavádějící informační model stavby, takzvaný BIM. Má ušetřit veřejným zadavatelům peníze a zkrátit přípravu staveb. Bude se týkat nejenom stavby samotné, ale i úpravy jejího okolí, tedy vystavěného prostředí. Může tak pomoci třeba obcím a městům. Metodu už použil například Nejvyšší kontrolní úřad při stavbě svého nového sídla.
Sněmovna naopak už potřetí přerušila závěrečné schvalování koaliční poslanecké novely, která rozšiřuje pravomoci společenství obcí a jednotlivým obcím dává víc možností posunout dobu nočního klidu.
Poslanci se do říjnového konce nynějšího volebního období sejdou v případě potřeby pravděpodobně až v září. Nejasný je tak osud například vládní předlohy ke vzniku národního parku na Křivoklátsku, který kritizují ANO a SPD. Obdobně se staví k návrhu zákona o digitální ekonomice, u nějž se obávají omezování svobody slova na internetu. Před schvalováním je v dolní komoře rovněž třeba poslanecká předloha se zákazem prodeje a podávání energetických nápojů dětem.
