Stále silnější provoz na dálnicích kolem velkých měst nutí silničáře k opravám v nočních hodinách. Aktuálně provádějí až čtvrtinu údržby za tmy, i když je to dražší. Teď například na D11 u Nymburka.
Slunce už zapadlo a světlo slábne rychleji než provoz aut kolem. Údržbářské četě ale práce teprve začínají. Královéhradeckou dálnici D11 asi třicet kilometrů před Prahou musí dělníci během noci rychle vyspravit a ráno zase zmizet.
Asfalt, který se na tyto rychlé opravy používá, je specifický. „Je to takzvaný litý asfalt, který během dvou hodin vytuhne, vychladne. Tudíž se hodí na tyhle noční práce,“ vysvětluje hlavní stavbyvedoucí ze společnosti Skanska Radim Procházka.
Tento asfalt má kolem 250 stupňů, takže se při práci ze směsi nejen kouří, ale zároveň z ní sálá teplo. Auta kolem dělníků a štábu ČT často sviští zřetelně víc než povolenou osmdesátkou. Oproti větším opravám navíc dělníky nechrání betonové zábrany.
Přes den by byly kolony
„Je to náročnější, kvůli soustředění i vyšší nebezpečnosti, protože řidiči nejsou zvyklí na to, že se na českých dálnicích pracuje v noci,“ míní mluvčí společnosti Skanska Ondřej Šuch. Stávající asfalt na místě dělníci opravují proto, aby vydržel do velké opravy a během ní.
Svést provoz do jednoho pruhu v tomhle místě přes den by znamenalo skoro s jistotou dlouhé kolony. Silničáři říkají, že noční opravy teď volí častěji právě kvůli stále silnějšímu provozu.
„Noční práce si vynutila intenzita dopravy,“ potvrzuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se v noci podle něj snaží pracovat především na vytížených místech – například na D1 kolem Brna, na příjezdu do hlavního města nebo na Pražském okruhu.
I bez omezení jsou totiž tyto dálnice na samé hraně kapacity. Mezi lety 2016 a 2021 stoupl provoz o dalších deset procent, u nákladních aut dokonce o šestnáct. I proto stojí jenom údržba stávajících hlavních tahů už 21 miliard ročně, což je víc, než co se vybere na poplatcích za ně.
