„Slova přímo z ruské propagandy,“ říká k Turkovým výrokům v Kyjevě Gregorová

Nahrávám video
Události, komentáře: Debata o české pomoci Ukrajině
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

„Bylo by to chvályhodné, pokud by tak moc zcela zjevně nešlo o nějakou vnitropolitickou PR akci spíš než něco pro Ukrajinu,“ komentovala Macinkovu návštěvu Ukrajiny Gregorová. Připustila však, že ministr zahraničí ji některými výroky pozitivně překvapil.

„Myslím si, že se snažili trochu odlišit od koaličního partnera SPD, protože jsou označováni za proruské. Ale zároveň myslím, že to, že si (Macinka) s sebou vzal Filipa Turka, znamená, že se mu snaží odpracovat pozici ministra, aby si ji tak v očích (prezidenta) Petra Pavla zasloužil,“ sdělila Gregorová, podle které však Macinkův záměr narušily některé výroky Filipa Turka.

Turek mluvil o špatné zahraniční politice supervelmocí. Zmínil i rozšiřování NATO

Turek v Kyjevě uvedl, že považuje za velkou tragédii, že na Ukrajině umírají lidé a „že někdo posílá rakety nebo drony na obyvatelstvo“. „To, že k tomu (válečnému konfliktu pozn. red.) vedla ale špatná zahraniční politika, to je něco, na čem já trvám, a opakoval jsem to mnohokrát,“ řekl. „To, že Ukrajina přijde o nějaké území, je něco, za co jsme byli všichni nazýváni proruskými, Ukrajinci sami to samozřejmě přiznávají,“ sdělil také mimo jiné poslanec za Motoristy.

Nahrávám video
Vyjádření Filipa Turka v Kyjevě k zahraniční politice supervelmocí a příčinám konfliktu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Mě mrzí nejen to, co se tady děje, ale i jak odporně k tomu přistupovalo mnoho médií a mnoho lidí a mnoho politiků bývalé pětikoalice, kteří byli schopni každého, kdo má realistický pohled na tuto situaci, nazvat proruským,“ řekl dále.

Posléze Turek upřesnil, že měl na mysli špatnou zahraniční politiku supervelmocí, nikoli českou zahraniční politiku. „Jedním z těch argumentů je samozřejmě nějaké rozšiřování NATO a hlavním argumentem určitě je, že ty předešlé vlády měly mnoho byznysů s Ruskem a dejme tomu ten východ Ukrajiny mohli Rusové a někteří oligarchové a možná i režim určitým způsobem ekonomicky drancovat,“ uvedl dále Turek v Kyjevě. „Ten konflikt má samozřejmě mnoho důvodů. A pak to jsou samozřejmě nějaké etnické důvody,“ uzavřel.

Gregorová se pozastavila nad Turkovou tezí, že k rozpoutání války přispěla politika NATO

„Já to vnímám jako slova přímo z ruské propagandy,“ reagovala na Turkovy výroky z páteční návštěvy Ukrajiny Gregorová. Pozastavila se zejména u teze, že jedním z faktorů, který přispěl k rozpoutání ruské války na Ukrajině, byla politika NATO. „To, o čem mluví pan Turek, jsou já bych řekla až dojmologie, že to je celé nějaký globalistický plán USA, což tvrdí i Rusko,“ uvedla europoslankyně.

Podle ní je realita taková, že Rusko ohrožovalo Ukrajinu, v roce 2014 ji napadlo, NATO je dobrovolná obranná organizace a je logické, že Ukrajina do ní chtěla vstoupit.

„Já myslím, že (prezident USA) Donald Trump a jeho viceprezident (JD Vance) určitě nejsou proruští, nicméně tyto výroky zazněly právě od americké administrativy,“ reagoval na dotaz ohledně Turkových výroků Koten. „Co se týká mezinárodního práva, to v podstatě přestalo platit v roce 1999, kdy právě letouny NATO bombardovaly Svazovou republiku Jugoslávii,“ uvedl poslanec z SPD.

Politika „všech azimutů“

Koten připomněl, že návštěva Ukrajiny byla v pořadí druhou státní návštěvou ministra zahraničí Macinky. Země bránící se ruské agresi byla dle něj zvolena z několika důvodů. „Podle mého soudu také pan ministr zahraničních věcí chtěl vědět, v jakém stadiu jsou ta vyjednávání, protože mnohdy ty informace, které se dozvídáme, jsou v podstatě zprostředkované z médií,“ uvedl.

Zmínil také takzvanou protidronovou iniciativu. „Ta protidronová iniciativa, kde tedy Ukrajina má poměrně dobré know-how, by mohla pomoci České republice v tom, abychom si taky udělali takový protidronový štít, protože ten způsob vedení konfliktů je v dnešní době poněkud jiný,“ podotkl Koten.

Zdůraznil také, že stojí o zahraniční politiku „všech azimutů“. „My jsme slibovali, že budeme dělat politiku všech azimutů, samozřejmě nemůžeme vynechávat jakoukoli zemi a vždy tedy je nutné spolupracovat naprosto se všemi partnery, ať je to Ukrajina, Slovensko, Maďarsko, Německo, Rakousko a další státy,“ řekl.

Podle Gregorové však vláda není v otázkách zahraniční politiky jednotná a hlavní slovo má premiér Andrej Babiš (ANO). „Pan (předseda Poslanecké sněmovny Tomio) Okamura (SPD) řekl, že v programovém prohlášení vlády zmínka o Ukrajině jako spojenecké zemi není a on se tím bude řídit. Pan (poslanec SPD Jaroslav) Foldyna dokonce navrhuje vyhostit ukrajinského velvyslance a následně, a to je důležité, pan Babiš reaguje s tím, že Okamura jen mluví ke svým voličům a on se tím řídit nebude,“ připomněla některé výroky členů vládní koalice, které podle ní naznačují neshody.

„Pokud si to takhle rozdělíme, tak tady máme tři strany, každá říká skoro něco úplně jiného a někdy i v rámci té strany v případě Motoristů opačné věci,“ dodala.

Koten nicméně zmínil některé postoje v oblasti zahraniční politiky, které jsou dle něj sdíleny napříč vládnoucí koalicí. „Když jsme sledovali novoroční projev jak pana prezidenta, tak pana premiéra, tak pan premiér tam dával poměrně silný akcent na mír a mírová jednání. My máme také v programu mírová jednání a ukončení toho konfliktu,“ zmínil jeden z takovýchto konkrétních bodů. „Zahraniční politika bude politika všech azimutů, ale hlavně mírová politika s akcentem na to, aby mír nastal co nejdříve,“ uvedl.

Koten by chtěl konec muniční iniciativy

Koten naznačil, že jedním ze zahraničněpolitických projektů, kde byl nutný kompromis a mezi členy vlády nepanovala shoda na všech aspektech, je muniční iniciativa. „My bychom ten konflikt nejraději nesaturovali další a další municí, protože to samozřejmě odkládá mír a mírová jednání, protože dokud v podstatě potečou peníze evropských daňových poplatníků směrem do toho konfliktu, tak konflikt bude samozřejmě saturován,“ řekl poslanec s tím, že on osobně by byl nejradši, kdyby byla muniční iniciativa ukončena.

Babiš ve středu potvrdil, že muniční iniciativa bude pokračovat. Uvedl ale, že do ní Česko nebude dávat peníze. Podle bývalé vlády činil dosavadní příspěvek Česka dvě až tři procenta z celkového objemu vložených peněz.

Gregorová premisy, že když se na Ukrajinu budou dodávat zbraně, bude prodlužován konflikt, odmítá. Jsou podle ní chybné. „Zbraně jsou dodávány pouze Ukrajině, nikoli Rusku, tudíž Ukrajina se může bránit, proto Ukrajina jednoho dne bude schopna zasednout k jednacímu stolu, který nebude rozbombardován na třísky, právě proto, že má díky nám sílu se bránit. Kdybychom jim nedodávali nic, tak Ukrajina je komplet ruská,“ míní europoslankyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 5 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 2 hhodinami

Ve čtyřech obcích si lidé zvolili nová zastupitelstva

Lidé ze čtyř českých obcí si v sobotu zvolili nová místní zastupitelstva, která budou mít jisté fungování jen na půl roku. Druhý říjnový víkend se budou totiž konat obecní volby v celé republice. V sobotu se volební místnosti otevřely v Cekově na Rokycansku, Úhercích na Lounsku, Lipníku na Mladoboleslavsku a Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku. Hlasování se zúčastnilo 67 procent voličů.
08:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Linka Prison pomáhá odsouzeným i jejich blízkým

Na Linku Prison neziskové organizace Romodrom se od minulého roku obrátili lidé už s více než třemi tisíci dotazy, sdělila ČT mluvčí organizace Magdaléna Tichá. Linka slouží jako podpora pro odsouzené k trestu vězení a jejich blízké. Využívají ji hlavně ženy a dívky, které se vyrovnávají s uvězněním člena rodiny. Volající se ptají na praktické informace o nástupu do vězení, možnostech kontaktu s odsouzeným, řeší i deprese nebo šikanu, ptají se na podporu při zvládání psychické zátěže.
před 8 hhodinami

Ve čtyřech obcích se volila nová zastupitelstva

Nové volby ve čtveřici tuzemských obcí přilákaly ve dvou z nich až polovinu voličů. V Úhercích na Lounsku měla kolem 15:00 odvoleno téměř polovina zapsaných voličů a v Lipníku na Mladoboleslavsku představovala k 16:00 volební účast 51 procent. Ve Vračovicích-Orlově na Orlickoústecku přišlo až 70 procent voličů. Naproti tomu v Cekově na Rokycansku hlasovalo dosud asi čtyřicet ze 140 oprávněných voličů, tedy necelých 29 procent, řekla zapisovatelka volební komise. Volební místnosti se uzavřely ve 22:00.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Policie dopadla čtvrtou osobu podezřelou z teroru v Pardubicích. Soud ji poslal do vazby

Policie zadržela čtvrtou osobu podezřelou z účasti na teroristickém útoku v Pardubicích, je české státní příslušnosti. Okresní soud v Pardubicích ji odpoledne poslal do vazby. Zda jde o muže, nebo ženu, policie neuvedla. Zadržená osoba odmítla vinu a podala stížnost proti uvalení vazby. Policie po dalších podezřelých stále pátrá.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Humorem lze vést i předem prohrané bitvy, vzkázal Svěrák na jubileum

Čerstvě devadesátiletý herec, scenárista a spisovatel Zdeněk Svěrák vzkázal ze své narozeninové oslavy lidem, že humor je vzácný dar. Jen s jeho pomocí lze podle něj čestně vést předem prohrané bitvy. Laskavý humor a sklon k poetické hravosti tvoří základ veškerého jeho díla. Cimrmanolog, scenárista, divadelník, herec a autor písniček pro děti slaví v sobotu devadesáté narozeniny. Jeho narozeniny s ním kolegové a přátelé oslavili speciálním programem na prknech Divadla Járy Cimrmana. Na dálku mohly Svěrákovi pomyslně popřát i tisíce lidí, kteří si koupili lístek do kina na přímý přenos slavnostního večera.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...