Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.
Zatímco ústavně-právní výbor Senátu se postavil proti nominaci hlavy státu na ústavního soudce již potřetí, lidskoprávní výbor ji odmítl poprvé. Předchozí dva kandidáty, s nimiž měl problém ústavně-právní výbor – Danielu Zemanovou a Josefa Baxu – i přes negativní stanovisko plénum na Ústavní soud nakonec poslalo, u Pavla Simona rozhodnutí teprve padne. Stanoviska obou výborů byla ovšem jednoznačná. V ústavně-právním podpořili kandidaturu tři z osmi členů, v lidskoprávním jen jeden z pěti. Simon se tak stal prvním Pavlovým adeptem na ústavního soudce, kterého nedoporučil ani jeden z výborů.
V minulosti už Senát několikrát doporučení výborů nevyslyšel. „Ty kauzy nejsou až natolik závažné, že by měly bránit tomu, aby se pan Simon stal ústavním soudcem,“ míní člen senátního ústavně-právního výboru Zdeněk Hraba (za ODS a TOP 09).
„Nadále jsem přesvědčen, že doktor Simon je vhodným kandidátem, o stažení návrhu na jeho schválení proto neuvažuji. Ani vysoké odborné kvality pana doktora Simona bohužel nebyly pro výbory dostatečným argumentem pro jeho podporu. Svůj návrh senátorům blíže představím za týden na jednání pléna Senátu,“ reagoval Pavel.
Simon je předsedou senátu Nejvyššího soudu se specializací na odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu. Část senátorů mu vyčítá, že některá rozhodnutí, na nichž se podílel, neobstála před Ústavním soudem. Soudce ale již dříve naopak uvedl, že jím připravená rozhodnutí Nejvyššího soudu vykazují při přezkoumávání ústavními soudci nadstandardní úspěšnost.
Senátorka Hana Kordová Marvanová (za SPOLU) rovněž kritizovala Simonův postoj k odškodňování. Je podle ní v rozporu s přístupem Ústavního soudu, podle něhož stát musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů. „Domnívám se, že u ústavního soudce je stěžejní, jak by dbal na ústavní práva občanů. A to je ten největší problém, který já tady vidím,“ řekla Kordová Marvanová.
Soudce se bránil tím, že nedošlo k politické debatě o míře odškodnění a že v původních zemích EU stát odškodňuje podle míry zavinění. „V žádném případě nejsem formalistickým soudcem, věřím ve férový proces,“ řekl.
„Myslím si, že je velmi důležité, aby stát odškodňoval újmy, které způsobí výkonem veřejné moci. Jediné, co mně chybí v naší zemi, je debata o tom, do jaké míry a v jakém rozsahu. Mluvil jsem o tom, že v různých státech v Evropě je to upraveno různě. Někdy je odpovědnost velmi široká, jako je to třeba u nás, někdy je poměrně úzká,“ uvedl Simon po jednání výborů.
Po slyšení ve výboru také poznamenal, že se domnívá, že senátoři chybně vnímají roli Nejvyššího soudu i jeho samotného v rozhodování. „Nejvyšší soud nikoho neodškodňuje, od toho jsou soudy prvního stupně a soudy odvolací. Nejvyšší soud je od toho, aby zodpovídal složité právní otázky, které nemusí ve výsledku vést k odškodnění nebo neodškodnění. Takže to je nepochopení role Nejvyššího soudu a zároveň mé role v Nejvyšším soudu. Nejvyšší soud nerozhoduje samosoudcovsky, ale rozhoduje v senátu,“ shrnul.
Působení ve firmě manželky
Kritice čelil také kvůli působení ve společnostech své manželky. „Nepřesvědčil nás o některých svých krocích, o některém svém jednání. Pro mě především v té oblasti, která se týkala jeho podnikatelských aktivit,“ sdělil předseda senátního výboru pro lidská práva Jiří Růžička (za ODS a TOP 09).
Simon uvedl, že ve firmách působil jen jako lektor jógy, a upozornil, že svůj podíl nedávno převedl na manželku. Podle kritiků ale firmy také propagoval. Místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK/STAN) jej obvinil, že konal výdělečnou činnost. Podle Kordové Marvanové by se měl Simonovým podnikáním zabývat Nejvyšší soud na základě kárné žaloby.
Simon oponoval, že zákon neporušil. „Mít podíl v obchodní korporaci podnikání není, mít obchodní podíl znamená vlastnit majetek,“ řekl. Zdůraznil, že příjmy měl v souladu se zákonem jen za přednášky.
Simonovo vysvětlení nepovažoval za přesvědčivé další místopředseda výboru Jan Holásek (za SEN 21), obzvlášť když jde o kandidaturu na ústavního soudce. „Jedna věc je u podnikání, respektive výdělečné činnosti ryze formální stránka litery zákona, a potom je pohled obecnější, který na kandidáta soudce ústavního soudu je nutno klást. Myslím, že argumenty, které tam padaly, byly – bohužel pro pana kandidáta – argumenty pádnými,“ řekl.
Kandidát na ústavního soudce naopak podotkl, že neudělal nic špatného. „Nemám důvod se obhajovat, neudělal jsem nic špatného, jen vysvětlovat,“ uvedl soudce. Všechny nesoudcovské aktivity by v případě zvolení řešil s vedením Ústavního soudu. Ujistil také, že v případě zvolení hodlá upravit věci, které se týkají jeho podnikání.
Zkratka „Dr.“
Senátorka Kordová Marvanová se při jednání pozastavila i nad tím, že Simon se v materiálech týkajících se výuky jógy tituluje zkratkou „Dr.“, nikoli celým právnickým titulem. Míní, že tím může zájemce mást, že je lékařem.
Soudce to vysvětloval tím, že nechtěl, aby se na něj klienti obraceli s právními problémy. „Tvrdil, že nechtěl, aby lidé věděli, že je právník, jako JUDr., a na druhou stranu tvrdil, že ho vůbec nenapadlo, že si lidé budou myslet, že to je lékař, jako MUDr. Při zaměření té společnosti to muselo napadnout úplně každého,“ kritizoval Canov.
„Nebylo to na první straně webu. Vůbec si nemyslím, že jsem tím někoho mohl uvést v omyl ohledně toho, že jsem lékař,“ hájil se Simon.
