Horní komora schválila zákon o podpoře bydlení, který podle vlády pomůže lidem v bytové nouzi. Zákon počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
Zákon nyní dostane k podpisu prezident. Pro hlasovalo 35 ze 65 přítomných senátorů, zapotřebí jich bylo alespoň 33.
Zákon má pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Odpůrci tohoto omezení namítají, že jde o nepřiměřené zúžení. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) již dříve řekl, že v Česku žije víc než 160 tisíc lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě.
Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Zákon by také podle něj do systému bydlení mohl dostat víc bytů, protože se jejich vlastníci nebudou bát je pronajmout. Kritici zákona s tím ale nesouhlasí.
Kulhánek: Zákon obsahuje pojistky proti obchodníkům s chudobou
V prvním roce má fungování zákona vyjít státní pokladnu na 600 milionů korun a po plném náběhu 1,5 miliardy korun. Kulhánek zdůrazňoval, že už nyní bytová nouze stojí státní pokladnu 4,1 miliardy. Uvedl, že zákon představuje účinné nástroje, kterými se jinde podařilo bytovou nouzi zkrotit. Navíc podle něj obsahuje řadu pojistek proti takzvaným obchodníkům s chudobou, aby pro ně nebyl lukrativní, a měl by navíc vůči jejich segmentu vytvořit alternativu.
Podle senátora Martina Bednáře (ANO) si zákon ale zaslouží zamítnutí. Přinese podle něj vznik státní realitní kanceláře, vloupává se do zákona o obcích, vyvolá vznik dalších úřednických míst a další výdaje. Zákon pomůže developerským firmám v lokalitách, kde se jim nedaří pronajímat byty, míní Bednář. Jiří Čunek (KDU-ČSL) řekl, že systém bude komplikovaný a administrativně náročný.
„Je to první systémová norma, která řeší systémovou nouzi koncepčně,“ zdůraznil Kulhánek, i když připustil, že zákon není dokonalý.
Kontaktních míst má vzniknout 115. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Ostatní obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí. Příspěvek na něj budou dostávat na výkon státní správy. Zákon obsahuje i takzvanou překlenovací asistenci. Má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení.
O tom, zda je žadatel v bytové nouzi, bude rozhodovat úřad práce, který bude vydávat závazné stanovisko kontaktnímu místu. Úřad bude posuzovat příjmy a majetek dané domácnosti a vyvozovat, zda domácnost spadá do cílové skupiny, které je třeba pomoci. Mezi zranitelné skupiny zařadila sněmovna i osamělé těhotné ženy a samoživitelky.
Zákon již ve středu kritizoval senátor z klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Hraba, předlohy se naopak zastal Martin Krsek z klubu SEN 21 a Piráti. Schválení zákona podpořila i Česká komora architektů, která se na senátory obrátila s otevřeným dopisem.
Díky zákonu o podpoře bydlení se podle odborníků z iniciativy Za bydlení může Česko dočkat systémového ukotvení nástrojů prevence a řešení bytové nouze. Schválení zákona vítá také Platforma pro sociální bydlení, organizace Člověk v tísni, Armáda spásy či Česká asociace streetwork.
Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) ale zákon označil za polovičatý kompromis, který sice pomůže, ale zdaleka ne všem, kteří to potřebují.
Do bydlení budou moci investovat penzijní fondy
Do bydlení budou zřejmě moci investovat penzijní fondy, což by mohlo podpořit bytovou výstavbu, schválil Senát v souvisejícím zákonu, který na zákon o podpoře bydlení navazuje. Poplatníci si zřejmě také budou moci snižovat daňový základ o úroky z úvěrů, které si vzalo bytové družstvo. Zákon rovněž zavádí pravidlo, které umožní bytovým družstvům a společenstvím vlastníků odpojovat neplatiče od služeb. Podmínkou bude, že neplatící vlastník bude v prodlení s platbou po dobu tří měsíců.
„Novela dovolí penzijním společnostem investovat v určité míře například do nemovitostních fondů, což na jedné straně posílí v diverzifikaci portfolií účastníků penzijního připojištění, na druhé straně to pomůže v rozvoji tuzemského bytového trhu,“ informoval prezident Asociace penzijních společností Aleš Poklop.
ANO neprosadilo výzvu vládě ohledně převodů Balíkovny
Opoziční hnutí ANO v Senátu neprosadilo výzvu vládě, aby v rámci České pošty neprováděla majetkové převody týkající se Balíkovny, která má poskytovat komerční služby. Opoziční senátoři neuspěli ani s návrhem, podle něhož měla horní komora konstatovat, že transformace pošty za současné vlády nebyla dobře provedena. Podle generálního ředitele České pošty Miroslava Štěpána cílem transformace bylo zachovat existenci tohoto státního podniku, což se podařilo.
Senát měl podle hnutí také vyzvat vládu, aby předložila parlamentu projekt převedení odštěpného závodu do akciové společnosti včetně veškerých kroků finančního plánu specifikace převedení majetku, a to před případným schválením na vládě. Ani s tímto požadavkem se ale horní parlamentní komora neztotožnila.
NKÚ má kontrolovat hospodaření veřejnoprávní televize a rozhlasu
Horní komora dále rozhodla, že Nejvyšší kontrolní úřad by měl získat ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Senátoři to takřka jednomyslně schválili v návrhu ústavní novely, který přijali v souvislosti se zvýšením poplatků pro obě veřejnoprávní média. Novelu nyní dostane k posouzení vláda a sněmovna, která by ji podle přání iniciátorů předlohy mohla stihnout projednat ještě v současném složení.
Senátorka Hana Kordová Marvanová z klubu ODS a TOP 09 už dříve uvedla, že v opačném případě by Senát mohl novelu znovu předložit dolní parlamentní komoře v sestavě vzešlé z podzimních voleb.
Podporu návrhu, kterou předložilo 37 senátorů ze všech frakcí, vyjádřil i ministr kultury Martin Baxa (ODS), který přijal kritiku opozice, že novelu nepředložil jako vládní návrh. Zdůvodnil to tím, že změna měla být součástí širších vládních úprav ústavy. Senátorský návrh je podle ministra všeobecně akceptován.
V závěru květnové schůze senátoři vzali na vědomí zprávu o loňské činnosti Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten loni uložil rekordní pokutu 350 milionů korun společnosti Avast za to, že předávala neanonymizované údaje o stovce milionů uživatelů jejího antivirového programu své dceřiné společnosti k reklamním účelům.
