Dosavadní příjemci sociálních podpor od státu budou dostávat takzvanou superdávku pravděpodobně od letošního srpna místo od května. Odklad vyplácení o čtvrt roku schválil Senát. Důvodem posunu termínu je náročnost přepočtu podpory. Novelu ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) teď dostane k podpisu prezident. Předloha předpokládá rovněž odklad změn v životním minimu, a to z května na říjen. Senát také pro nadbytečnost zamítl navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec.
Předlohu o superdávce Senát schválil hlasy 68 ze 73 přítomných členů. Dostane ji k podpisu prezident. Novela o posunu výplaty superdávky o čtvrt roku, kterou schválila horní komora, obsahuje i odklad změn v životním minimu z května na říjen.
Superdávka nahradila od loňského října čtyři dosavadní sociální podpory, a to příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky. Jejich příjemci měli o superdávku požádat do konce loňska a dostat ji poprvé v květnu.
Úřad práce dostal zhruba 333 500 žádostí od dosavadních příjemců dávek. Úřad se podle Juchelky snaží převést dosavadní čtyři dávky do superdávky co nejrychleji. Žádostí o superdávku, tedy včetně nových, je aktuálně podle něho více než 400 tisíc. Podle podkladů k novele je vyřizování superdávky náročnější, než se předpokládalo.
Podle nyní schválené novely se odloží o tři měsíce, do konce letoška, i povinnost úřadů sestavovat lidem s podporou na živobytí plán kroků ke zlepšení situace. Posuzování nároku členů domácnosti na superdávku se zavede v červnu 2028 místo letošního července, a to kvůli nutným změnám v informačních systémech. Nově se už nemá hodnotit situace společně posuzovaných osob, ale členů domácnosti. Posuzování se využívá například i pro mimořádnou okamžitou pomoc a příspěvek na zvláštní pomůcku pro lidi se zdravotním postižením.
Senát zamítl odklad změn v částkách životního minima
Senát ve středu zamítl pro nadbytečnost navrhovaný odklad změn v částkách životního minima z května na červenec. Horní komora vyhověla Juchelkově žádosti, aby odložení přijala v novele, týkající se zejména posunu superdávky. Zamítnutá novela o životním a existenčním minimu se vrátí k opětovnému posouzení do sněmovny. Juchelka ji označil před senátory za bezpředmětnou.
Životní minimum pro samotného dospělého se zvýší z 4860 korun na 5500 korun. U prvního dospělého v domácnosti vzroste ze 4470 korun na 5000 korun, naopak u dalšího dospělého klesne z 4040 korun na 3750 korun. Nová dávka státní sociální podpory by tak mohla být pro malé domácnosti vyšší a měla by lépe odrážet jejich situaci.
Minimum hraje roli při stanovení nároku na pomoc od státu i pro výši řady dávek, například pro pěstouny. Pětiměsíční odklad navýšení by znamenal úspory výdajů. Změny v minimu naopak neovlivní výši humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, bude nadále vycházet z nynějších částek životního a existenčního minima.
Odklad změn částek životního minima má zjednodušit podle Juchelky přepočet dávek státní sociální pomoci.
Odklad změn v životním minimu na říjen Juchelka zdůvodňuje potřebou snížení administrativy. Pokud by se částky měnily dřív, musely by se upravovat informační systémy, víc by hrozily chyby a komplikovalo by to i orientaci klientů, stojí ve zdůvodnění.
Návrh zařadit úrazovou chirurgii mezi základní obory vzdělávání lékařů
Úrazová chirurgie by se mohla po deseti letech znovu dostat mezi základní obory specializačního vzdělávání lékařů. Počítá s tím novela osmičlenné skupiny senátorů ze čtyř frakcí, kterou Senát poslal do schvalovacího procesu do sněmovny. Cílem předlohy je podle předkladatelů obnovení zájmu o absolvování specializace, který klesl po zařazení traumatologie v roce 2017 mezi nástavbové obory. Podle kritiků ale změna dostatek zájemců o úzkou specializaci nezaručí.
„Vyřazení ze základních specializačních oborů bylo nesprávným krokem, který vedl k poklesu počtu potřebných specialistů a budoucímu ohrožení náležité odborné péče,“ zdůvodnili potřebnost novely senátoři v čele s traumatologem Ivo Trešlem (za STAN).
Horní komora kvůli problémům s nedostatkem specialistů požádala sněmovnu o projednání návrhu ve zrychleném řízení.
Budoucí traumatologové podle autorů novely musí nyní studovat tento obor dalšího 2,5 roku. Podle statistik klesl počet atestantů v oboru za rok skokově o devadesát procent, uvedli senátoři. Podle nich tak hrozí omezení péče nebo i zánik některých traumacenter v horizontu dvou až tří let. Opětovné zařazení úrazové chirurgie mezi základní obory by podle předkladatelů za STAN, ODS, TOP 09, KDU-ČSL a ANO umožnilo zkrácení studia z devadesáti na obvyklých šedesát měsíců, což by mělo pozitivní efekt v podobě zvýšeného zájmu o obor.
Změnu podle autorů novely podporují jak odborné společnosti, tak ministerstvo zdravotnictví a obrany, neboť by znamenala dostatečné zajištění schopností vojenské zdravotní služby a zvýšení obranyschopnosti. Úrazovou chirurgii rovněž za základní obor uznává EU.
Úrazový chirurg je specialista, který je schopen kromě končetinových poranění ošetřit i poranění dutinová, rozpoznat bezprostřední ohrožení života, stanovit priority ošetření a urgentní terapii ihned provést. Specializuje se na záchrany životů a minimalizaci následků úrazů a invalidity, včetně hromadných neštěstí a katastrof.
Úprava podmínek pro investiční zprostředkovatele
Senát chce zpřesnit rozsah dohledu České národní banky (ČNB) nad investičními zprostředkovateli. Tito zprostředkovatelé by podle novely skupiny senátorů z klubů ODS a TOP 09, KDU-ČSL a ANO neměli podléhat stejně přísné regulaci jako obchodníci s cennými papíry, neboť to unijní pravidla nevyžadují. Horní komora poslala předlohu do schvalovacího procesu, dostane ji sněmovna.
Současná výkladová praxe ČNB mnohdy rozšiřuje působnost unijního nařízení na investiční zprostředkovatele nad rámec přímých odkazů v zákoně, uvedli předkladatelé. Podle nich to vytváří právní nejistotu a nepřiměřeně zatěžuje investiční zprostředkovatele regulací určenou v první řadě pro větší finanční instituce.
Na investiční zprostředkovatele by se podle novely měla od roku 2027 uplatňovat pravidla pro obchodníky s cennými papíry přiměřeně, nikoli obdobně jako teď. Evropské předpisy by se podle zdůvodnění vztahovaly na investiční zprostředkovatele pouze v rozsahu výslovných zákonných odkazů.
Investiční zprostředkovatelé tvoří podle navrhovatelů v čele s Lumírem Aschenbrennerem (ODS) ryze národní kategorii subjektů stojících mimo přímou působnost unijní směrnice MiFID II. Novela by pro ně měla podle tvůrců rozvolnit režim tak, aby odpovídal minimálním požadavkům unijní směrnice na režim pobídek a na vnitřní systém správy a řízení.
S ohledem na zvláštní postavení investičních zprostředkovatelů a vázaných zástupců jako samostatných podnikatelů novela v souladu s unijními pravidly výslovně zohledňuje jejich status jako samostatně výdělečně činných obchodních zástupců.
Návrh zavedení doplňovacích komunálních voleb
Senát navrhl zavedení doplňovacích komunálních voleb, které mají omezit účelový rozpad místních zastupitelstev v malých obcích. Horní komora poslala novelu skupiny senátorů ANO, ODS a Starostů do legislativního procesu, dostane ji sněmovna. Předloha reaguje na případy, kdy méně úspěšná uskupení blokují práci zastupitelstev tím, že rezignacemi svých členů účelově vyvolávají nové volby. Senátoři chtějí, aby dolní komora schválila novelu zrychleně už v prvním čtení.
Doplňovací obecní volby by se omezily jen na uprázdněná místa v zastupitelstvech obcí. Opoziční uskupení by pak čelila riziku, že v těchto volbách získají ještě méně zastupitelů, než kolik jich měly původně.
Skupina senátorů připravila novelu vzhledem k odmítavému stanovisku vlády k původnímu senátnímu návrhu. Ten snižoval hranici pro přednostní získání mandátu v obecních volbách z deseti na pět procent, jak to platí u krajských a sněmovních voleb. Nová senátorská úprava tuto změnu neobsahuje v zájmu jejího schválení ještě před celorepublikovými říjnovými komunálními volbami.
Doplňovací volby by se měly týkat obcí s pětičlenným nebo sedmičlenným zastupitelstvem. Možnost doplňovacích obecních voleb navrhli senátoři kvůli tomu, že rezignace nespokojených členů zastupitelstev jsou v drtivé většině nejčastějším důvodem konání desítek dílčích volebních klání ročně v malých obcích. V dosavadním funkčním období jich podle předsedkyně senátorů ANO Jany Mračkové Vildumetzové bylo zhruba 150. Novela by podle ní přinesla také peněžité úspory.
„Hlavním smyslem je eliminovat snahy menšiny členů zastupitelstva obce prostřednictvím rezignací dosáhnout nového rozložení sil. Vzhledem k tomu, že doplňovací volby slouží k doplnění počtu členů zastupitelstva, nebude možno prostřednictvím rezignací dosáhnout více mandátů, než kolik jich bylo získáno v řádných volbách. Tím by měla být otupena jedna z hlavních motivací pro rezignace na mandáty a zajištěna větší stabilita zastupitelstev malých obcí,“ uvedli předkladatelé.
Úpravu zpochybnil Stanislav Balík (nestr.) z klubu ODS a TOP 09, podle něho je otázkou, zda neodporuje principu rovnosti hlasů. „Domnívám se, že to zhavaruje ve sněmovně,“ řekl. Stačilo by podle něho škrtnout v zákonu ustanovení, podle kterého se nové volby konají, pokud počet zastupitelů klesne pod pět. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) naopak soudí, že rovnost, přímost a tajnost voleb zůstává dodržena. Mračková Vildumetzová míní, že navrhovaná změna by způsobila to, že by se žádné doplňovací volby ve výsledku nekonaly.
Senát vyňal z navrhované novely pasáž, která rušila možnost vytvářet v obci vícemandátové volební obvody, i když je využívána minimálně. V posledních komunálních volbách ji využila jedna z více než 6000 obcí, ve volbách o čtyři roky dříve to byly obce dvě.
Vyšší komfort u voleb pro zrakově postižené
Voleb se týkal také další legislativní návrh. Senát dal v úvodním kole šanci novele, která má zejména lidem se zrakovým postižením zvýšit komfort při volbách využitím QR kódu pro handicapované. Úprava se netýká komunálních voleb. Iniciativu členů horní komory z klubu ANO nyní posoudí výbory. Plénum pak rozhodne, zda pošle předlohu do schvalovacího procesu.
Novela o správě voleb má podle předkladatelů pomoci zejména osobám se zrakovým postižením lépe pracovat s konkrétním hlasovacím lístkem. Především jim má umožnit ověření, že do hlasovací obálky vkládají lístek, který vybrali.
„Jde tedy o úpravu, která má přispět k zajištění základních principů voleb v popředí s jejich svobodou a tajností,“ uvedli senátoři v čele s Mračkovou Vildumetzovou. Podle ní novela pomůže zhruba 75 tisícům lidem.
Povinnou součástí hlasovacího lístku by měl být podle předkladatelů novely QR kód, který by si mohli voliči zkontrolovat prostřednictvím mobilního telefonu. Zpravodaj Balík upozornil na to, že QR kód bude mít omezení, nebude možné jej využít u přednostních hlasů. Změna by podle předkladatelů znamenala navýšení nákladů státního rozpočtu na tisk hlasovacích lístků ve výši zhruba dvou milionů korun na jedny volby.
Prodloužení debaty o možnosti neposkytnout neadekvátní léčbu
Projednávání možnosti, aby lékaři nemuseli udržovat nevyléčitelně nemocného pacienta při životě za každou cenu, se v Senátu protáhne. Novelu podalo sedmnáct senátorů ze čtyř frakcí v čele s lékařkou Věrou Procházkovou (ANO).
Zákon o zdravotních službách by rozšířil úpravu paliativní péče a rozhodovacích procesů na konci života pacienta při respektu k jeho důstojnosti a autonomii. Lékař má podle tvůrců novely povinnost ochraňovat a prodlužovat lidský život vždy, pokud je taková činnost smysluplná. Pokud pacienta nelze udržet při životě, má novela umožnit jeho důstojné umírání a minimalizaci utrpení.
Horní komora prodloužila lhůtu pro projednání novely ve výborech do poloviny června. V polovině dubna se má k tématu uskutečnit v Senátu seminář, předlohou se bude zabývat také sociální výbor. Teprve potom plénum rozhodne, zda předlohu pošle do schvalovacího procesu. Novela upravuje pravidla paliativní péče a definici neadekvátní léčby.
Novela rozhodně nezavádí možnost eutanazie, uvedla v únoru v Senátu Procházková. Část senátorů včetně bývalého předsedy zdravotnického výboru Lumíra Kantora (KDU-ČSL) a Daniely Kovářové (nezávislá) byla opačného názoru. Procházková řekla, že připravila úpravu navrhované novely, která zohledňuje výhrady.
Předloha má uzákonit právo každého pacienta, jehož stav to vyžaduje, na paliativní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Jejím cílem je komplexní léčba zaměřená na pokrytí fyzických, psychických i duchovních potřeb pacienta, ať už ve zdravotnickém zařízení, nebo v domácím prostředí.
Senátoři se odvolávají na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, podle něhož má každý jednotlivec právo rozhodovat o své zdravotní péči. Poukazují i na rozhodnutí Ústavního soudu, podle kterého je právem pacienta informovaně odmítnout jakoukoli léčbu, byť by následky mohly být fatální.
