Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
Výuka v oblasti bezpečnosti se musí stát přirozenou součástí vzdělávacího systému, sdělil Pavel v Senátu. „Je nutné rozvíjet mediální gramotnost, kritické myšlení, krizovou připravenost a základní občanskou společnost už na školách,“ dodal prezident.
Podle něj země jako Finsko, Dánsko, Estonsko či Kanada ukazují, že předávání takových znalostí přispívá k budování odolnější společnosti, ve které mají dezinformace menší šanci na úspěch.
Legislativa k obraně státu
Česko podle prezidenta potřebuje legislativu odpovídající bezpečnostní realitě jednadvacátého století. „Nejde jen o dílčí úpravy, ale ucelený právní rámec, který umožní státu rychle a účinně reagovat v době krize a při mimořádných situacích,“ dodal.
Nové předpisy by měly zajistit mobilizaci potřebných zdrojů a jasně definovat povinnosti veřejné správy a zapojení občanů, uvedl Pavel. „Bez aktualizované legislativy nelze plně bránit kritickou infrastrukturu ani zajistit adekvátní úroveň kybernetické obrany,“ doplnil.
Současné české zákony nevytváří podmínky pro plnění úkolů k zajištění obrany a bezpečnosti, a to zejména v době míru, řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka v Senátu.
„Naše pojetí krizových stavů počítá s vojenskou krizovou situací až za stavu ohrožení státu s dostatečnou varovací dobou, což z pohledu řešení současných požadavků a úkolů je již překonané a nebezpečné. V rámci hybridního působení nepřítele navíc nelze jasně stanovit hranice mezi civilní a vojenskou krizí,“ upozornil náčelník generálního štábu.
Bříza mluvil o konci světového řádu
Analytik Vlastislav Bříza v Senátu prohlásil, že se Česko a celý svět nachází v době mezi dvěma světovými řády, kterou podle něj mimo jiné charakterizuje zneužívání vzájemné závislosti. K tomu prý dochází ve vztahu mezi Čínou a Ruskem, ale v jisté míře i mezi USA a Ukrajinou.
Evropa a Česko podle Břízy nyní musí najít svou roli ve světě, který bude výsledkem nynějšího „tektonického období“. „Nacházíme se ale v dobré situaci v tom smyslu, že jsme součástí NATO, které musí zůstat základním stavebním kamenem české bezpečnosti,“ doplnil. Varoval před vytvářením paralelních struktur, jako by byla třeba evropská armáda, které podle něj nikdy nefungují. Za iluzorní pak označil myšlenku neutrality.
„Nový společenský řád, který se vytvoří, bude multipolární. My si musíme vybrat, kam budeme patřit,“ uvedl Bříza. Evropa podle něj nesmí o hodnotách jen mluvit, ale také je budovat a konat podle nich. Euroatlantické partnerství musí zůstat klíčové v oblasti jaderných zbraní, u konvenčních je nutné se osamostatnit.
Ředitel společnosti Strong Europe Martin Kroupa, který dříve působil v organizaci Post Bellum, vyzval k otevření debaty o znovuzavedení vojenské služby. Aby se stát ubránil, musí podle něho zapojit občanskou společnost, což vidí jako rychlejší a pružnější v reakcích na aktuální události.
Muniční iniciativa zajistila téměř dva miliony kusů munice, řekl Kmoníček
V Senátu se vedla diskuze také o české muniční iniciativě. Poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček přiblížil, že skrze ní se povedlo do napadené země dostat 1,96 milionu kusů velkorážové munice. Podle něj se jedná o 48 procent veškeré dodávané munice na Ukrajinu. „V případě hlavního a ukrajinskou stranou nejvíc požadovaného kalibru 155 milimetrů je to celých 52 procent,“ dodal.
Česká muniční iniciativa se zaměřuje na dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině, která na počátku války v jejich zásobách výrazně zaostávala za Ruskem. Na iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem.
Pokračování iniciativy nakonec i přes počáteční pochyby převzala i současná vláda ANO, SPD a Motoristů, setrvala ale jen u koordinační role, peníze do ní nedává. České příspěvky do iniciativy tvořily podle Kmoníčka asi dvě až tři procenta celkové částky, konec českého financování ji podle něho neohrozí. „Nejdůležitější bylo naše know-how, bez něj by iniciativa zanikla,“ konstatoval.
Absence členů vlády
Slyšení v Senátu si kladlo za cíl i přes absenci členů vlády ANO, SPD a Motoristů poskytnout informace o tom, jak je Česko připraveno na krizové situace a bezpečnostní hrozby a jak je ochotno spolupracovat se spojenci.
Babiš v pondělí ke své neúčasti prohlásil, že má důležitější program. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) svou nepřítomnost zdůvodnil účastí na Valném shromáždění OSN. Vicepremiéra a ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) jeho tým omluvil velitelským shromážděním, nicméně Řehka se dostavil.
„Veřejné slyšení má sloužit k tomu, aby se veřejnost dozvěděla názory expertů a odpovědných osob,“ sdělil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který veřejné slyšení vnímá jako vyšší formu interpelací.
„Bohužel se ministři, včetně pana premiéra, omluvili, a tím pádem přišli o možnost seznámit veřejnost s tím, jaké mají názory na základní otázky fungování České republiky, jako je obranyschopnost nebo bezpečnost,“ dodal Vystrčil. Podle něj to působí dojmem, že členové vlády nevnímají bezpečnost jako prioritu.
Koncert pro Ukrajinu před ruským velvyslanectvím
V Praze před ruskou ambasádou se konal koncert Noise for Ukraine, který začal po 17. hodině. Na místo dorazili lidé s ukrajinskými nebo českými vlajkami. K vidění byla i vlajka Evropské unie, sdělil z místa redaktor ČT Petr Adámek. Iniciativa se konala již třetím rokem.
„Organizátoři chtějí pomocí happeningu vyjádřit hlasitý odpor vůči ruské agresi na Ukrajině, což je patrné už ze samotného názvu akce,“ přiblížil Adámek. Podle něj bylo cílem organizátorů vzdát hold ukrajinským vojákům, kteří bojují za svou zemi.
Na programu bylo vystoupení kapely Zrní, zpěváka Šimona Biliny, zpěvačky a herečky Jitky Čvančarové, básníky Cermaqua a písničkářky Kvietah.
Protest před ruskou ambasádou
Od 18:30 se lidé před sídlem ruského velvyslanectví v Praze sešli také na akci občanského hnutí Puls Evropy. Řečníci vyzývali třeba k zesílení podpory napadené zemi. Shromáždění demonstranti opakovaně skandovali „Rusko musí prohrát“.
Senátor David Smoljak (STAN) řekl, že jediná cesta jak dospět ke spravedlivému řešení konfliktu, je donutit Rusko ke kapitulaci. „Musíme pokračovat v přijímání sankčních opatření. Musíme zintenzivnit pomoc Ukrajině,“ zdůraznil. Dodal, že úspěch mírových jednání bude záležet na postoji evropských zemí a že se nelze spoléhat na Spojené státy. Zároveň varoval před „ruskými trojskými koni“ v EU, za které označil Maďarsko a Slovensko.
Bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková upozornila na to, že je třeba pokračovat i v pomoci ukrajinským uprchlíkům před válkou. „Je naše zodpovědnost těm, kteří v České republice hledají útočiště, nabídnout bezpečné podmínky na tak dlouho, jak bude třeba, a bránit je proti předsudečné nenávisti,“ řekla. Poděkovala při tom všem, kdo pomáhají, ať osobně, nebo finančně.
Demonstranti na závěr hodinové akce drželi minutu ticha za oběti ruské agrese, shromáždění ukončily česká, ukrajinská a evropská hymna. Na protest dohlíželi policisté i členové antikonfliktního týmu, zasahovat ale nemuseli.
Setkání na Hradě
Dopoledne se Pavel na Hradě setkal se zástupci organizací i jednotlivci, kteří se dlouhodobě podílejí na pomoci Ukrajině. „Jsem moc rád, že Česko má tolik lidí, kteří pomáhají ne proto, že by tím sledovali nějaký osobní cíl, ale prostě proto, že jim to velí jejich přirozenost, že jinou volbu ani necítí, protože považují za naprosto přirozené a správné pomáhat těm, kteří jsou slabší, napadení nebo jakýmkoliv způsobem znevýhodněni,“ prohlásil prezident.
Na Hrad dorazili zástupci velkých charitativních a humanitárních organizací jako Člověk v tísni, Charita ČR, ADRA či Diakonie ČCE. Pozvání na setkání s hlavou státu přijali také představitelé ukrajinské menšiny v Česku, Nadace partnerství či organizací Koridor UA, Post Bellum, Hlasu Ukrajiny, Skupiny D či Asociace pro mezinárodní otázky.
Mezi přítomnými byli herci Ondřej Vetchý a v tradiční ukrajinské vyšívané košili Ivan Trojan, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek či spoluzakladatel Dárku pro Putina a podnikatel Dalibor Dědek.
Podle Pavla podporovatelé dávají najevo, že solidarita a sounáležitost nejsou cizí pojmy a jsou přirozené. „V tomto kontextu vnímám jako velice negativní některé názory, které se v naší společnosti šíří, jako je v tom lepším případě lhostejnost, v tom horším až nenávist k lidem, kteří potřebují pomoc. Ta je buzena z mého pohledu těmi nejnižšími pudy, jako je vyvolávání obavy o sociální statut, obavy o práci, případně o finance na náš pohodlný život,“ uvedl prezident.
Ruské vidění světa je výrazně odlišné, míní Pavel
Pavel v úterý také debatoval se studenty a akademiky na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ruský vládce Vladimir Putin podle něj válku na Ukrajině nevnímá jako konflikt o kousek území, ale jako strategický spor s tím, co nazývá „kolektivní fašistický západ“. „Myslím si, že je velká chyba, když jsme se snažili, a možná se ještě někteří snaží, interpretovat to, co si ruští představitelé myslí, prismatem našeho vidění světa. Ruské vidění světa je jiné a výrazně odlišné,“ domnívá se Pavel.
Z principu reality je podle něj osvobození okupovaných území v plné míře v tuto dobu nerealistické. „Je to i proto, že západní země, které dnes podporují Ukrajinu, tak ji podporují, řekněme, na hranici udržitelné obrany, ale ne k tomu, aby mohla vést úspěšnou protiofenzivu,“ podotkl prezident. I kdyby se rozhodly investovat a materiálně podporovat Kyjev mnohem více, nemá Ukrajina podle Pavla tolik lidských zdrojů, aby úspěšnou protiofenzivu, která by osvobodila dvacet procent okupovaného území, vedla. „Můžeme Ukrajině poskytnout leccos, ale ne živou sílu, protože tím bychom už otevřeně vstoupili do války,“ konstatovala hlava státu.
Realisticky dosažitelný a v maximálně možných kritériích spravedlivý mír k Ukrajině by podle Pavla bylo ukončit boje na současné linii, prohlásit ji za administrativní hranici a okupovaná území označit za dočasně okupovaná území. „S tím, že jejich status bude vyřešen někdy v budoucnosti, až k tomu nastane vhodnější situace,“ řekl. Takových řešení je podle něj po světě několik, jako příklad zmínil bývalou Německou demokratickou republiku (NDR). Zkrátit dobu by podle Pavla mohlo například přijetí Ukrajiny v dohledné době do Evropské unie či intenzivní práce na její rekonstrukci a obnově.
Účastníci debaty se prezidenta ptali i na postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Současný šéf Bílého domu je podle Pavla člověkem, který chce dosahovat výsledků a chce jich dosahovat pokud možno rychle a často jde cestou nejmenšího odporu. Nejmenší odpor je podle Pavla nyní na straně Ukrajiny, protože je závislá na pomoci Evropy i USA. „Když Donald Trump teď tlačí na to, aby bylo do léta dosaženo dohody, tak samozřejmě tlačí více na Ukrajinu, protože ví, že tam ten odpor je menší,“ sdělil Pavel. Z jeho pohledu je to krátkozraké, ustupování v moderní historii Ruska vedlo vždy k novým požadavkům.
„Kdybychom byli schopni jednotné pozice od samého začátku, což bohužel nebylo, ať už se to týkalo pomoci vojenské, finanční, politické, tak by pravděpodobně ta válka trvala mnohem kratší dobu a přinesla by mnohem méně obětí na všech stranách,“ domnívá se prezident.
Komentáře politické reprezentace k výročí
Výročí zahájení ruské plnohodnotné invaze komentoval premiér i další politici. „24. února 2022 začala ničím neomluvitelná agrese Ruska vůči Ukrajině. Už čtyři roky tak trvá nesmyslná válka, v níž každý další den umírají lidé, jsou ničeny celé vesnice a města a která přináší jen zkázu. Nelze si přát nic jiného než to, aby se konečně přestalo zabíjet a válka skončila,“ řekl Babiš.
Dlouho podle premiéra platilo, že kdokoli vyzýval k diplomatickým jednáním, okamžitě dostal nálepku a o míru se téměř nesmělo mluvit. To se změnilo až s nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, míní český premiér. „O podmínkách míru se jedná a já doufám, že brzy skutečně nastane,“ dodal Babiš.
Bývalý premiér Fiala míní, že ruská agrese vůči Ukrajině ohrožuje i Česko. „Pomoc Ukrajině je nejenom správná, ale je to i investice do naší bezpečnosti. Pokud padne Ukrajina, Rusko se nezastaví a půjde dál. Děkuji všem občanům, kteří Ukrajincům pomáhají. I to je důležité pro naši bezpečnost a dobrou budoucnost,“ napsal v úterý.
Sídlo vlády Strakova akademie v úterý vyvěsila ukrajinskou vlajku. Stejný krok udělal i Senát a ministerstva školství, kultury, financí či zahraničí. „Zároveň bychom chtěli poděkovat českým učitelům a učitelkám, kteří vzdělávají více než padesát tisíc ukrajinských dětí. Přejeme si, aby válka co nejdříve skončila,“ uvedlo na síti X ministerstvo školství.
Několik ukrajinských vlajek visí i z oken budovy sněmovny na Malostranském náměstí, naopak na žerdi na hlavní budově ve Sněmovní 4 ukrajinská vlajka vyvěšená není. „Na ministerstvech vedených SPD ani na sněmovně ukrajinská vlajka nebude,“ sdělil v pondělí na síti X předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura.
Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Zemřely při ní statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy, stovky tisíc uprchlíků přijala i Česká republika.
