Sebepoškozování u dětí je časté téma, stojí za ním hlubší potíže

Neustálé škrábání se, trhání vlasů nebo řezání. Odborníci upozorňují na vážný problém, který se mezi dospívajícími objevuje čím dál častěji. Úmyslné ubližování si řeší nejen psychologové, ale také adiktologové, psychiatři a odborníci ve školách. Sebepoškozování vnímá významná část mladých lidí jako způsob, jak řešit problémy. Zároveň může podle odborníků vytvářet pocit kontroly nad vlastním tělem, když se jinak dospívající cítí bezmocně.

„K sebepoškozování nejčastěji vedou tíživé pocity smutku, viny, určitě bezmoci, to je asi nejhlavnější. Určitě také vztek,“ popsala adiktoložka Hana Švůgerová, která s dětmi a mladistvými pracuje. Dítě se tímto způsobem snaží dosáhnout úlevy od emocí, které neumí v danou chvíli zpracovat. Neřekla by, že se jedná o duševní onemocnění, ale spíše o symptom nějakého onemocnění.

V ambulanci, kde pracuje, nejčastěji dominuje u dětí a mladistvých řezání se nebo pálení se. „Měli jsme případy třeba i pálení tavnou pistolí, ale v jiných statistikách dominuje rozškrabávání si třeba starých ran nebo obecně nějaké škrábání, trhání vlasů a podobně,“ doplnila.

„Jde o to, že děti mají nějaké vnitřní napětí, kdy mají tuto strategii, jak si s hroznou vnitřní bolestí pomoct. A každý máme nějaké strategie – někdo se například napije alkoholu, někdo si jde zaběhat, někdo jde vyjíst ledničku. No a jeden z těch nezdravých přístupů je právě to, že si nějak ublížím sobě, protože to přehluším fyzickou bolestí. Zároveň je za tím často to, že děti nemají zdravý vztah k sobě, což vyplývá i z toho, co můžou zažívat v rodinných vztazích a co slyší od blízkého okolí,“ doplnila psycholožka z Centra Locika Tereza Tetourová.

Děti nebo mladistvé vedou k takovému jednání většinou podle odborníků nejzávažnější situace. „Ať už je to týrání, zanedbávání nebo zneužívání, sexuální násilí či násilí obecně, ale samozřejmě jsou to i situace v rodinách, jako jsou různé hádky, rozvodové situace, ve školním prostředí šikana, v neposlední řadě také kyberšikana nebo obecně vliv sociálních sítí,“ přiblížila Švůgerová.

Poznat, že se dítě nebo dospívající sebepoškozuje, může být podle odborníků velmi těžké. Mnoho z nich své chování aktivně skrývá. „Sebepoškozování se nejčastěji objevuje ve věku dvanáct až patnáct let, kdy probíhá puberta. Můžou to být znaky sebepoškozování, ale nemusí, určitě to však je nějaká uzavřenost, nekomunikace. Pak by si měli rodiče pokud možno všímat fyzických projevů, například řezných ran,“ vyjmenovala Švůgerová.

Mezi další znaky, které mohou rodičům napovědět, patří i odmítání se převlékat, ať už doma, nebo ve škole, případně zahalování se během teplých měsíců, kdy dítě například nosí oblečení s dlouhými rukávy, ale může to být i extrémní hygiena.

Nahrávám video

K záměrnému sebepoškozování se podle studie z Univerzity Palackého v Olomouci přiznalo více než třicet procent dívek a deset procent chlapců ve věku jedenáct až dvacet let. Také asi 5,3 procenta dívek a 1,8 procenta chlapců uvedlo, že se sebepoškozují každý týden. Data byla shromážděna prostřednictvím kvantitativního dotazníkového šetření a výzkum zahrnoval celkem 4014 respondentů.

Rozdíl v tom, jestli se někdo poškozuje, nebo má jinou závislost, podle odborníků úplně není. „Například pokud bychom se bavili o závislosti na mobilních telefonech, tak tam mohu spatřovat rozdíl v tom, že u mobilního telefonu nesměřujeme k abstinenci, ale k nějakému kontrolovanému použití. U sebepoškozování se to podobá konzumaci návykových látek,“ vysvětlila Švůgerová.

Nejčastěji o tom vědí kamarádi

Adiktoložka nedokáže přesně specifikovat, kdo si sebepoškozování ve svém okolí všimne. „Ale naopak mám pocit, že umím říct, že nejčastěji se to tají právě před rodiči. Takže z mé zkušenosti, pokud to někdo ví, tak je to blízký kamarád,“ uvedla.

Věří, že je to pro rodiče velice těžká situace, protože mohou být v šoku, mohou zažívat různé pocity jako například vinu, nebo dokonce strach. „Apelovala bych na ně, aby zachovali klid, aby dítěti nabídli bezpečné prostředí, že to spolu zvládnou, že určitě existuje pomoc a dá se to řešit,“ doplnila.

Nejideálnější případ podle psycholožky je, když dítě za rodičem samo přijde a svěří se mu. Znamená to, že má důvěru ve své rodiče. „Samozřejmě se můžu leknout, může to vyvolat vztek nebo náročnou emoci, od které je dobré trochu získat odstup. Dítě totiž přichází s těžkou věcí a je to dobrý signál, že za mnou přichází, jsem pro něj bezpečná osoba, se kterou to chce řešit, ale v tu chvíli potřebuje podporu,“ dodává Tetourová.

Vyhledej radu a pomoc. Na tento problém nemůžeš být sám/sama. Pokud máte na škole psychologa, zajdi za ním a řekni mu to. Pokud tam nikdo takový není, obrať se na výchovného poradce nebo sociálního pedagoga a řešení nech na nich. Je důležité to říct někomu dospělému ve škole.

Chraň soukromí spolužáka. O tom, co se děje, je lepší nemluvit s dalšími spolužáky. Mohli by to začít šířit nebo se posmívat, to by situaci ještě zhoršilo. Raději se svěř dospělému, kterému důvěřuješ – rodiči, učiteli nebo školnímu psychologovi. To je ta nejlepší cesta, jak pomoct.

Informuj se. Chceš lépe pochopit, proč si někdo ubližuje a jak s tím přestat? Na stránkách Linky bezpečí najdeš srozumitelné informace a můžeš se tam anonymně zeptat na všechno, co tě zajímá.

Přečti si a předej leták. Přečti si leták od Centra Locika o tom, co bývá příčinou těchto problémů a jak je možné je řešit. A doporuč leták i kamarádovi.

Zdroj: ČT edu

„Klidný dech a poděkování“

Psycholožka podobně jako adiktoložka radí, aby se rodič v takovém případě snažil nadechnout a vydechnout. A řekl dítěti například větu typu: „Děkuju, že mi to říkáš. Společně najdeme cestu, jak ti pomoct,“ poradila Tetourová a doplnila, že takovým vyjádřením rodič dává dítěti najevo, že si cení, že za ním přišlo a svěřilo se mu, což může pomoc i v jiných těžkých situacích v budoucnu.

Terapeutická práce je pak podle Švůgerové zaměřená jak na přeučení nezdravé strategie a zároveň naučení se jiných strategií, ať už jsou to různé odkláněcí techniky přímo dané tenze, nebo relaxace, tak psychoterapie a v neposlední řadě rodinná terapie.

Dále vysvětlila, jaké odkláněcí techniky mohou dítěti pomoci. „Může to být třeba nějaké bouchání do polštáře, lámání tužek, skákání. (...) Většinou, když se to zvládne, tak do dvaceti až třiceti minut tíživý pocit odeznívá,“ přiblížila.

Proč se o sebepoškozování více mluví?

Adiktoložka se domnívá, že se o tématu více hovoří a věnují se mu i dlouhodobější studie, a tak se o větším počtu případů sebepoškozování u dospívajících ví. „Osobně si myslím, že mají v dnešní době vliv sociální sítě, ale i rodinné prostředí. V rodinách, ne samozřejmě všude, chybí komunikace a vzájemná vztahovost, je tam velký tlak na výkon,“ poznamenala.

Těžko se to podle psycholožky porovnává s tím, co bylo. „Může to být právě tím, že se o tom více mluví, více to zkoumáme, více se zaměřujeme na psychiku dospívajících, což je strašně důležité,“ dodala Tetourová. Ze své praxe školní psycholožky zmiňuje, že je to časté téma.

Zároveň připomněla, že sebepoškozování je symptomem, za kterým se skrývají hlubší příčiny, a možná to podle ní dává zpětnou vazbu, že by bylo dobré dospívající více podporovat, více s nimi mluvit, učit je například i ve školách, jak zvládat stres nebo jak reagovat na své emoce.

Téma sebepoškozování u dětí a mladistvých řeší ale i další země v EU. Evropský parlament ve svém dokumentu zmiňuje, že digitální technologie a sociální sítě mohou mít negativní dopad na duševní zdraví mladých lidí, což potenciálně zvyšuje riziko sebepoškozování a sebevražedných myšlenek.

A nedávno například německé úřady podle agentury DPA zatkly šestnáctiletého mladíka, který podle nich nabádal mladistvé, aby se sebepoškozovali. Nejméně v jedenácti případech kontaktoval prostřednictvím on-line her potenciální oběti a nutil je k sebepoškozování, v pěti případech si tyto oběti způsobily zranění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 48 mminutami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 1 hhodinou

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 2 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 3 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 4 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 4 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 6 hhodinami
Načítání...