Vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny Karla Havlíčka (ANO) je však možné navyšovat výdaje na obranu pouze v případě, že se tak bude činit „efektivně a správně“. Havlíček v Interview ČT24 uvedl, že je nutné navyšovat počet lidí v armádě, a zmínil také, že je potřeba ukončit rusko-ukrajinskou válku.
„Vláda tímto neposiluje obranyschopnost, ale pouze deklaruje to, že chce vynakládat určité prostředky, což ještě neznamená, že obranyschopnost posílíme,“ uvedl Havlíček k navyšování výdajů na obranu. Podle něho nebyl kabinet v loňském roce schopen investovat dvě procenta, ale šlo o „přibližně 1,8 procenta“. „Vláda si ‚nakopla‘ třináct miliard korun v posledních týdnech a de facto proplatila zálohové faktury, které platit nemusela – nebýt (letounů) F-35, tak ta procenta nevynaložila,“ řekl.
Podle ministerstva obrany Česko loni splnilo dosavadní dvouprocentní závazek, ke kterému se zavázalo jako člen NATO. Šéfka resortu Jana Černochová (ODS) míní, že navýšené výdaje na obranu se podaří vynakládat smysluplně, děje se to podle ní už nyní.
Podle Havlíčka je navyšování výdajů na obranu možné v případě, kdy se bude investovat „efektivně a správně“. Nákup letounů F-35 podle něho nezbytně nutný nebyl.
Havlíček se domnívá, že vláda „tendruje netransparentně“, kupuje „předražené produkty“ a dodal, že „participace českého průmyslu není dobrá“. Podle něho je důležité se nyní soustředit na to, aby byla dvě procenta správně investována a „ať se pouze bezhlavě neutrácejí“. „Až toto bude naplněno, bavme se o tom, co budeme potřebovat v rámci dalšího posílení obranyschopnosti po dohodě s partnery například v NATO,“ zmínil.
ANO je připraveno posilovat českou obranyschopnost
V případě, že by ANO po příštích parlamentních volbách vládlo, je prý připraveno „kupovat takové produkty, na kterých se shodneme s našimi spojenci a které budou nezbytně nutné pro posílení Česka“.
„Pokud bude nezbytně nutné vynakládat více než dvě procenta a budeme v situaci, že to bude pomáhat Česku a Evropě a kdy budeme vědět, že to opravdu velmi dobře ‚tendrujeme‘, potom se bavme i o tom, že můžeme něco navýšit,“ řekl Havlíček. „Můžu slíbit, že rozhodně budeme posilovat obranyschopnost Česka a že to bude efektivně děláno,“ ujistil.
Havlíček také zmínil, že je nutné především navyšovat počet lidí v tuzemské armádě. Domnívá se, že je potřeba vymyslet dobré motivační programy a připravit prostředí tak, aby byli lidé motivováni například kariérním postupem.
Ukončení rusko-ukrajinské války
Co se týče rusko-ukrajinského konfliktu, je podle Havlíčka důležité ho ukončit. „Nepřipouštějme variantu, že se tady bude ještě za rok válčit. To dopadne opravdu velmi špatně, pokud budeme s tímto kalkulovat,“ sdělil. Letos v únoru to byly už tři roky od začátku plnohodnotné invaze Ruska do sousední Ukrajiny.
Mír, který „neodmění agresora“, je podle místopředsedy hnutí ANO takový, který bude „v maximálním souladu se zájmy Ukrajiny a pochopitelně i se zájmy Evropy“.
„Rusko je agresor, Ukrajině se pomáhalo mimořádným způsobem, ale zcela zjevně jsme dnes v situaci, kdy to nezabírá tak, jak by mělo, a je třeba to rychle ukončit,“ domnívá se Havlíček.
„Evropa Spojené státy potřebuje a platí to i naopak“
Havlíček v Interview ČT24 také zmínil, že označení Volodymyra Zelenského za „diktátora“ od amerického prezidenta Donalda Trumpa se mu nelíbilo.
Volby v napadené zemi znemožňuje válečný stav vyvolaný ruskou invazí, nemožnost hlasování během války potvrzují i ukrajinští opoziční politici. Týden po svém tvrzení o Zelenském na sociální síti Truth Social pak Trump na otázku, zda tedy považuje Zelenského za diktátora, reagoval, že nevěří, že by něco takového pronesl.
Havlíček také přiznal, že ho rétorika amerického prezidenta o tom, že se nehodlá podílet na evropské bezpečnosti, překvapila. Zmínil však, že se nedomnívá, že to, co Trump řekne, tak nakonec bude. „Vždy je to o nějakých kompromisech,“ podotkl.
„Je důležité, aby se Evropa nezačala na USA dívat jako na někoho, kdo už není naším spojencem, to by bylo fatálně špatně. My nutně USA potřebujeme, ale Spojené státy rovněž potřebují Evropu,“ uzavřel Havlíček.
