Rusko v první polovině letošního roku proti České republice podnikalo širokou škálu hybridních operací. Cílem jeho propagandy je oslabovat důvěru ve stát a vyvolat v lidech pocit, že je tamější režim zdravou alternativou. Vyplývá to ze zprávy o extremismu za první pololetí letošního roku, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra. Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle resortu výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v Česku získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu.
„Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ prohlásil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Muže podezřelého ze žhářství v garážích městského dopravního podniku v Praze 9 zadržela policie na začátku června, je obviněný z teroristického útoku.
Report uvádí, že na české extremistické scéně přestávají platit dřívější ideologická dogmata a dělení, dříve preferovaná témata týkající se Česka ztrácejí na významu a nahrazují je témata s mezinárodním přesahem. Na určování narativů má podle ministerstva vliv právě kremelská propaganda, která stanovuje, na kterou skupinu bude v daném období nejvíce útočeno.
Zpráva ale upozorňuje, že nenávistná rétorika byla pouze jednou ze složek proruské propagandy. Prioritním cílem totiž už není vyvolávat negativní emoce vůči různým menšinám, ale předávat narativy souznící s „kremelským viděním světa,“ sdělilo ministerstvo.
Podle něj se i letos nadále drželo na extremistické scéně takzvané antisystémové hnutí, které ale narazilo na roztříštěnost, absenci vize i krátkou „životnost“ jeho hlavních představitelů. Jeho příznivci podle resortu vnitra dále kopírují ruský pohled na válku na Ukrajině. Zastánci kremelského režimu se pak podle zprávy stali i někteří pravicoví extremisté.
Svým dřívějším ideologickým východiskům zůstávali podle ministerstva věrní pouze anarchisté a část neonacistických aktivistů. Jednoduché rasistické útoky se pak podle zprávy objevovaly tradičně především v prostředí českého fotbalu.
Nenávistné obsahy a nacionalismus
V takzvaném kvazi-mediálním zpravodajství bylo dál možné sledovat protimigrantské, protimuslimské, antisemitské či protiukrajinské obsahy, dodává report. Jejich autoři podle něj využívají při tvorbě těchto obsahů určité vzory, které jen doplňují různými proměnnými. „Pokud kvazi-mediální scéna začne využívat možností umělé inteligence a automaticky generovaných obsahů, bude schopna mnohonásobně zvýšit svou produkci a zahlcovat mediální prostor,“ varují autoři zprávy.
Nacionalismu, především jako nástroje k získávání voličů, podle ministerstva vnitra začalo využívat čím dál více politiků a aktivistů, kteří se neřadí do tradičního extremistického a xenofobně populistického spektra. Uchylují se také ke xenofobním zkratkám, což se podle zprávy ukázalo ve výsledcích voleb do Evropského parlamentu.
