Kabinet Andreje Babiše (ANO) složený z ANO, SPD a Motoristů vládne sto dní. Za tu dobu stihl prosadit státní rozpočet na letošní rok i řadu personálních změn. Musel se ale rovněž vypořádat s opozičním pokusem o vyslovení nedůvěry, spory některých koaličních představitelů s prezidentem Petrem Pavlem i s komplikacemi způsobenými americko-izraelským útokem na Írán. Jak dosavadní práci kabinetu hodnotí politici a experti?
„Jsem přesvědčen o tom, že jsme v situaci, ve které jsme ještě nebyli. Totiž, že vláda bez jakéhokoliv hájení skočila do své role. Bylo to i díky tomu, že fungovala stínová vláda a že jsme se připravovali,“ míní místopředseda ANO Radek Vondráček, podle něhož vláda plní sliby, že bude pravidelně vyhodnocovat svou činnost. Ze zmiňované stínové vlády ANO se do skutečného kabinetu dostali čtyři politici: Karel Havlíček, Alena Schillerová, Lubomír Metnar a Aleš Juchelka.
„Bohužel to bylo sto dnů arogantního vládnutí, kdy vláda dávala najevo svůj přehlíživý pohled ke všem lidem, kteří ji nevolili. Ale v tuhle chvíli i k řadě jejích vlastních voličů tím, jak neplní sliby,“ domnívá se předseda ODS Martin Kupka, který kritizoval například fakt, že stavební zákon připravili poslanci a že neprochází řádným připomínkovým řízením. Pro Kupku je ale prý zdaleka nejvýznamnější obrat v zahraniční politice.
„Současná opozice má problém s tím, že není schopná vést debatu nad nějakými konkrétními tématy a nad obsahem. Je to jedna nálepka za druhou,“ prohlásil Vondráček, podle něhož má vláda v programovém prohlášení napsáno, že tři základní pilíře její zahraniční politiky jsou Evropská unie, NATO a středoevropská spolupráce, zejména v rámci V4. „O čem pan Kupka mluví?“ ptal se Vondráček, k jakému obratu v zahraniční politice podle šéfa ODS došlo.
„Žádné nálepky, věcná argumentace,“ reagoval Kupka, který kritizoval fakt, že vláda v rozpočtu snížila výdaje na obranu oproti návrhu kabinetu Petra Fialy (ODS). „Tohle je ten skutečný obrat v zahraniční politické orientaci státu,“ zdůraznil Kupka, který v souvislosti se svým tvrzením o obratu v zahraniční politice zmínil i fakt, že někteří představitelé koalice před blížícími se maďarskými volbami podpořili tamního premiéra Viktora Orbána.
Předseda ODS připustil, že plnit obranné závazky není jednoduché. „My jsme v návaznosti na to, co se odehrálo ve světě, skokově zvýšili výdaje na obranyschopnost, začali jsme intenzivně modernizovat českou armádu, doplňovat zbraňové systémy, které nutně potřebujeme rozvíjet i protidronovou obranu,“ vyjmenoval, jaké kroky v této oblasti podle něj udělala předchozí vláda. „My jsme jasně ukázali, že právě bezpečí českých občanů na prvním místě stojí a tomu jsme přizpůsobili i priority v rámci rozpočtu,“ zdůraznil.
„Skutečně musíme reagovat na požadavky moderního boje. Skutečně se musíme soustředit na věci, jako je protivzdušná obrana. My to máme jako jednu z priorit,“ reagoval Vondráček, podle něhož má ale stát i jiné priority. „My jsme vždycky mluvili také o vnitřní bezpečnosti,“ sdělil s tím, že není možné jen „bezhlavě utrácet“ za obranné výdaje.
Papajanovský mluví o „vládě zmatku a chaosu“
„Ukázalo se, že je to vláda velkého zmatku a chaosu, protože skoro každý den sledujeme různá protichůdná vyjádření členů této vlády. Jeden den něco platí, druhý den to zase neplatí,“ zhodnotil dosavadní fungování kabinetu poslanec STAN Jan Papajanovský, podle něhož to znejišťuje občany, podnikatele, firmy i finanční trhy. „My tu vládu bohužel nemáme za co pochválit,“ doplnil.
Za jeden z příkladů „zmatku a chaosu“ označil vyjádření koaličních představitelů o státním rozpočtu. „Na jednu stranu (ministryně financí) Alena Schillerová hovořila o tom, že v rámci rozpočtu na letošní rok musí dojít ke zvýšení deficitu, protože je to deficit, který ještě podědila po (exministrovi financí) Zbyňku Stanjurovi (ODS) a že v příštích letech už to bude lepší. Například Motoristé hovořili o tom, že chtějí deficity výrazně snižovat (…). A tento víkend jsme slyšeli od Andreje Babiše, že příští rok můžeme očekávat deficit, který bude ještě vyšší,“ sdělil s tím, že jednotlivá vyjádření jsou protichůdná.
Papajanovský se vyjádřil také ke slovům Vondráčka o tom, že opozice není schopna vést debatu a pouze nálepkuje. „To, co říká pan Vondráček, je absolutní nesmysl. (…) My jako Starostové jsme včera (v úterý) konkrétně podpořili zrychlené projednání poslaneckého návrhu zákona, se kterým přišla Alena Schillerová a který má řešit technickou chybu v podmínkách penzijního pojištění,“ uvedl jako příklad s tím, že hnutí STAN sice v principu nesouhlasí s tím, aby kabinet vládl pomocí poslaneckých návrhů zákonů, ale v tomto případě chápe, že jde o věc, kterou je potřeba opravit.
Podle Libora Vondráčka je vláda „svobodnější“
„Asi největší konkrétní výsledek a dopad na kapsy českých občanů mělo to, že jsme zrušili poplatky za obnovitelné zdroje,“ řekl poslanec z klubu SPD Libor Vondráček (Svobodní) v odpovědi na otázku, co považuje za největší výsledek, jehož kabinet během sto dní vládnutí dosáhl. Vláda už v prosinci schválila přesun veškerého financování podporovaných zdrojů energie na stát, což se projevilo i na výdajích státního rozpočtu.
Důležitou roli pro koaliční spolupráci podle Libora Vondráčka sehrálo programové prohlášení vlády. „Přestože jsme to udělali již během října, což byl v podstatě rekord z hlediska toho, jak rychle se dařilo programové prohlášení vlády chystat, tak si myslím, že jsme si s tím dali opravdu záležet a že se programy začaly sbližovat už v rámci volební kampaně, takže najít společná řešení a konsensus nebyl převážně problém,“ dodal s tím, že některé další body, které se do programového prohlášení nedostaly, jsou na budoucích jednáních.
Kromě Vondráčka měli Svobodní v Poslanecké sněmovně ještě jednu zástupkyni, kterou byla Markéta Šichtařová. Ta se ovšem před nedávnem mandátů vzdala a v dolní komoře ji nahradil Josef Nerušil z SPD. Podle Vondráčka je ale nynější vláda „svobodnější“ bez ohledu na to, kolik poslanců je členy Svobodných. „Pro nás (současná vláda) znamená otočení kormidlem a přiblížení se k programu Svobodných,“ doplnil.
„Babiš je slabý premiér,“ míní Martínková Španihelová
Místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Lenka Martínková Španihelová navázala na Papajanovského. Označení kabinetu jako „vlády chaosu“ totiž podle ní naprosto odpovídá tomu, jak koalice vládne. „Jsou to veřejnoprávní média, je to neziskový sektor. To všechno jsou pilíře občanské společnosti, které jsou teď ohroženy a které musí bojovat o svou existenci,“ míní poslankyně.
Vládou chaosu prý měla na mysli to, že premiér „v pondělí něco řekne a v neděli je to jinak“. „Je tam velká neshoda v rámci koalice. SPD udělá nějaké prohlášení, pan Babiš o něm neví a pak ho dementuje,“ podotkla a jako příklad uvedla zákon o registraci neziskových organizací, o němž ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) v pondělí řekl, že ho vláda nechystá, zatímco premiér v úterý sdělil, že kabinet na přípravu zákona o „transparentnosti neziskových organizací“ nerezignuje.
Martínková Španihelová také upozornila na rozpočet. „Státní rozpočet není nekonečný. My tady máme zákon o rozpočtové odpovědnosti, který je porušen. Pokud ani vláda nedodržuje své vlastní zákony, není to za mě žádným způsobem obhajitelné,“ zdůraznila a dodala, že „pan Babiš je slabý premiér“.
Kučera hovořil o „chaosu a nesystémovosti“
„Já si myslím, že tuto vládu jasně charakterizuje pojem chaos,“ řekl místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera, podle něhož nový kabinet charakterizují také schválení „nezákonného rozpočtu s obrovským deficitem“ a odklon od „tradiční polistopadové zahraniční politiky“.
Vláda podle Kučery celou řadu věcí slibovala a nyní činí jinak, což je podle něho vidět třeba právě u zahraniční politiky. „To je příklon k orbánovskému Maďarsku. Vidíme to také v tom, že (vláda) nedala peníze na bezpečnostní a informační služby (…). Takže vláda místo aby chránila naši společnost a Českou republiku, tak oslabuje instituce, které mají za úkol chránit,“ myslí si místopředseda poslanců TOP 09.
Podobně jako Kupka kritizoval i Kučera stavební zákon. „Přináší obrovský chaos a je neprojednaný,“ míní poslanec TOP 09, podle něhož jde o typickou ukázku, jak pracuje hnutí ANO. „To znamená nesystémově a chaoticky. Rychlost vydává za přednost, ale tady to je jednoznačně slabina,“ doplnil Kučera, podle něhož by složité normy, jako je třeba právě stavební zákon, měly být řádně projednány a měly by procházet připomínkovým řízením.
„Směs chaosu, zmatku a improvizace“, míní Výborný
Jako „směs chaosu, zmatku a improvizace“ označil také Babišovu vládu předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Směřování kabinetu také podle něj není to, „co by dokázal schvalovat“. „Směřování směrem k tomu, co vidíme na Slovensku, co vidíme v Maďarsku, a to si myslím, že je velmi často v rozporu s tím, co také mají v programovém prohlášení vlády, a to je zajištění bezpečnosti této země,“ uvedl a dodal, že to bylo vidět při schvalování rozpočtu, kdy byly výdaje výrazně poníženy.
Jedinou věc, kterou ocenil, je plánované navýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun. „V tom se určitě shodneme,“ uvedl. Na druhou stranu ale upozornil, že ve chvíli, kdy chtěli lidovci zjednodušit zkrácené úvazky pro osoby, které jsou vyčleněné, tak to vláda neschválila, čemuž nerozumí. „Za mě to určitě nemůže být pozitivní hodnocení prvních sto dnů vlády,“ zhodnotil.
Za největší selhání, což podle Výborného bude vláda „napravovat roky“, považuje chaos v legislativním procesu. „Většina zásadních návrhů zákonů se podává poslaneckými návrhy,“ uvedl a stejně jako Kupka i Kučera v této souvislosti zmínil stavební zákon. „Zákon se celý předělává a komplexní návrh bude k dispozici až někdy v polovině dubna,“ dodal.
Ústup od závazků NATO je problém, míní Šedivý
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky a generála ve výslužbě Jiřího Šedivého není hodnocení nového kabinetu jednoznačně pozitivní. „Problém spočívá v tom, že tato vláda (…) ustoupila ze závazků, které jsme prezentovali v Haagu,“ poznamenal. Že vláda nerespektuje politický závazek daný na summitu NATO v Haagu o zvyšování obranných výdajů směrem k 3,5 procenta HDP a 1,5 procenta HDP na širší výdaje do civilní infrastruktury spojené s obranyschopností do roku 2035, kritizoval i prezident Pavel.
„Sto dnů v otázce obrany a bezpečnosti je velice krátká doba,“ míní brigádní generál v záloze a výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií CEVRO univerzity František Mičánek. Hodnotit podle něho lze spíš odklon od linie, kterou nastavila předchozí vláda. „Směr na západ je sice udržovaný, ale takové nacionalistické tendence, které razí hlavně SPD – větší samostatnost a nepodléhání aliančním nebo evropským standardům –, to je problém, který už tady v oblasti obrany je vidět a bude vidět,“ sdělil Mičánek, podle něhož to do budoucna pro vládu přinese spoustu nepříjemností.
Podle Šedivého navíc kabinet neukazuje lepší cestu, jak pokračovat v rozvoji obranyschopnosti Česka. „Obecný směr pochopitelně znám je, ale bohužel jednotlivé kroky, které by měly být definovány a ze strategického hlediska realizovány rozpočty (…) ukazují, že vývoj v oblasti obranyschopnosti státu nebude tak jednoduchý, jak se původně zdálo,“ dodal s tím, že „nemáme jasnou představu o tom, jak chce vláda pokračovat v dalším pěti až desetiletém období“.
„To, že budeme pokračovat v muniční iniciativě bez jakéhokoliv přispění (…), je problém,“ míní také Šedivý, podle něhož jde o vzkaz, který je pro spojence i pro Ukrajinu „velmi nepříjemný“. „Nelze se neustále vymlouvat na ekonomiku a sociální problémy,“ myslí si armádní generál ve výslužbě.
Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se ale domnívá, že současná česká zahraniční politika je pro partnery čitelná. „Je trochu jiná, ale ten základní směr zůstal úplně stejný. Neděje se nějaká velká revoluce, která by měla zneklidnit občany,“ poznamenal Svoboda, podle něhož je novinkou pouze snaha o vstřícnější vztahy v rámci střední Evropy se Slovenskem či Maďarskem. „Já jsem zastáncem toho, že se sousedy máme velmi dobře vycházet, i když si třeba v některých otázkách nerozumíme,“ doplnil.
