Po porodu zanechá v tuzemských nemocnicích každý rok své dítě průměrně třináct žen. ČT informaci sdělilo ministerstvo zdravotnictví. Možnosti takzvaných utajených porodů, kdy žena může anonymně přivést na svět dítě v bezpečí zdravotnického zařízení, tak využívá zhruba stejný počet lidí jako babyboxů. Do těch v průměru každým rokem odloží své dítě čtrnáct rodičů. Utajené porody stát v Česku zavedl v roce 2004, první babybox vznikl o rok později.
Aby mohla žena přivést dítě na svět v nemocnici v utajeném režimu, musí ještě před samotným porodem vyplnit žádost, tu podepíše se dvěma svědky. „Většinou jde o lékaře, nejlépe gynekologa, a sestru,“ upřesňuje mluvčí Nemocnice Pardubického kraje Kateřina Semrádová. Po porodu se pak dítě předává novorozeneckému oddělení. „Zdravotníci poté zkontaktují pracovníky Orgánu sociálně-právní ochrany. Ti zajistí náhradní rodinnou péči,“ popisuje Semrádová. Zároveň zdravotnické zařízení garantuje ženě plnou anonymitu. Její zdravotní dokumentaci po odchodu z nemocnice personál zapečetí a uloží do archivu.
Podle odborníků zavedl stát před dvaceti lety utajené porody především pro bezpečí ženy. „Když rodí jinde než v nemocnici, hrozí poporodní komplikace – například krvácení nebo infekce. Matka má navíc možnost se s dítětem po porodu v klidu rozloučit,“ popisuje Semrádová. Rodička může také využít psychologickou pomoc, kterou nemocnice zajistí. „Mnoho žen o této možnosti neví, ačkoli česká legislativa na tuto situaci pamatuje,“ dodává Semrádová a poukazuje na to, že na rozdíl od babyboxů rodičky často netuší, že mohou tajně porodit a dítěte se vzdát přímo v bezpečí zdravotnického zařízení.
Od roku 2004 přitom poskytuje tuto možnost každá porodnice v Česku. Každoročně utajený porod podle dat ministerstva zdravotnictví využije asi třináct rodiček. Podobná data o odložených dětech přitom hlásí i provozovatelé babyboxů, ročně do nich rodiče odloží v průměru čtrnáct dětí. Situace jejich rodičů ale bývá podle mluvčího resortu zdravotnictví Jana Řežábka často odlišná. „Lze předpokládat, že jde spíše o ženu, která si nedovedla představit, co obnáší péče o dítě a z různých důvodů ji nezvládá. Samozřejmě může jít i o ženu, která nevěděla o možnosti utajeného porodu,“ uznává Řežábek.
Informovanost veřejnosti
Vůbec nejčastěji volí podle zjištění ČT utajené porody ženy z okolí Brna. Třeba ve Fakultní nemocnici Brno za uplynulé dvě dekády tajně porodilo a své dítě odevzdalo do péče lékařů a úřadů třicet pět rodiček. „Osvěta veřejnosti je u nás na dobré úrovni. Všechny ženy, které se před porodem dostanou k sociální pracovnici, jsou o této možnosti informované,“ popisuje možné důvody nebývale vyššího zájmu než ve zbytku republiky referentka komunikace FN Brno Anna Svobodová. Podobnou zkušenost hlásí i brněnská Nemocnice Milosrdných bratří, kde od roku 2005 utajeně porodilo třináct žen.
Brněnské nemocnice jsou ale jedny z mála, kde institut utajeného porodu funguje tak, jak jej před dvaceti lety zamýšleli tvůrci legislativy. Třeba Ústav pro péči o matku a dítě v Praze (ÚPMD) má opačnou zkušenost. „Existence institutu utajeného porodu je i v současnosti pro většinu rodiček téměř neznámá. Jen díky ojedinělým článkům či reportážím se alespoň některé nastávající maminky o této možnosti dozvědí,“ popisuje situaci mluvčí ÚPMD Gabriela Hošková. Malý zájem pak hlásí i další pražské nemocnice, podobně jako ty ostravské.
Situace se pak liší podle měst i krajů, nemocnice rozdíly přičítají především míře informovanosti žen a především sociálních pracovnic, které je na podobnou možnost neupozorňují. Například ve Fakultní nemocnici Olomouc přišlo utajeně na svět sedm dětí, podobný počet jich tam ženy odložily do babyboxů. „Lze se jen domnívat, že veřejnost o možnosti rodit v utajení neví,“ zamýšlí se vedoucí oddělení vztahů s veřejností FN Olomouc Adam Fritscher. Třeba v Plzni během uplynulých dvaceti let takto děti přivedlo na svět jedenáct rodiček, do tamního babyboxu bylo uloženo pět dětí.
Ne všechny rodičky, které se rozhodnou vzdát svého dítěte, ale mohou možnosti utajených porodů využít. Třeba vloni tak musela brněnská fakultní nemocnice žádost o utajený porod zamítnout. „Stalo se nám to jedenkrát za celou dobu. Důvodem bylo, že byla dotyčná vdaná,“ říká referentka komunikace Fakultní nemocnice Brno Anna Svobodová. Aby mohla žena tímto způsobem porodit a vzdát se dítěte, nesmí být vdaná, rozvedená méně než 300 dní a zároveň musí prokázat trvalý pobyt na území Česka.
