Reportéři ČT: Tu je heslo k e-mailu, tady zase k e-shopu. Obchod s daty je výnosný, podvodníkům prozradí mnoho

Nahrávám video

O statisíce nebo i miliony korun přicházejí oběti kyberzločinu. Nejčastěji se hovoří o těch, kdo sami – byť nechtěně – podvodníkům své peníze poslali nebo jim dali přístup ke svému účtu. Ale přinejmenším do svého soukromí dává nevědomky nahlédnout nespočet dalších. O způsob, jak kyberzločin funguje, se zajímali Reportéři ČT Jana Neumannová a Ondřej Golis. Na internetu našli k dispozici i své údaje.

Zločinci, kteří oslovují své oběti on-line, se jim snaží namluvit, že jsou někdo jiný – například jejich bankéř nebo blízký přítel – a nakonec z nich vymámí peníze. Ke svým zločinům využívají hlavně to, že oběť důvěrně znají. Seznámí se s ní prostřednictvím digitální stopy, kterou zanechává. Nejsou to jen veřejně dostupné informace například na sociálních sítích, ale i domněle „tajné“ informace přístupné přes různá hesla – která se ale díky únikům dají koupit.

V nabídce je jich skutečně velké množství. Jako kdyby každý člověk na Zemi přišel o jeden a půl údaje. „Křivka nárůstu úniků od roku 2019 prudce roste. V tuto chvíli víme minimálně o dvanácti miliardách záznamů,“ vyčíslil IT expert ze společnosti Czechmate CZ David Havlík.

Důsledkem pak je, že zločinec ví nejen to, jak se jeho oběť jmenuje a jak ji kontaktovat, ale třeba i to, kde pracuje nebo jak se jmenují její blízcí. „Věděli o mně úplně všechno. To bylo pro mě důležité, že jsem si říkala, volá mi někdo z mojí pobočky. (…) O jednom účtu mi řekli, kolik tam je, a opravdu to tak bylo. Věděli přesně, kdo mi kdy poslal jakoukoliv platbu, kde utrácím, kde nakupuji,“ vylíčila žena, která uvěřila podvodníkovi, jenž se vydával za bankéře a namluvil jí, že jsou její úspory v ohrožení. Kvůli tomu vybrala z účtu 320 tisíc korun a vložila je na kryptoměnový účet, k němuž ale měl přístup podvodník, a ne ona.

Digitální stopa na prodej

Daniel Hejda ze společnosti Cyber Rangers ozřejmil, že se útočník mohl dostat k údajům o tom, odkud dotyčná žena je, jakého má internetového poskytovatele a také na jakých stránkách nakupovala. „Podle hesla bylo možné vyvodit, jaký je ročník,“ popsal, jak lze uhodnout i některé detaily, o nichž se člověk domnívá, že je nikam explicitně nenapsal. 

Podle Davida Havlíka vytvářejí lidé digitální stopu zadáním své e-mailové adresy, telefonního čísla nebo třeba zveřejněním fotografií. Pro zločince pak není složité poohlédnout se v databázích uniklých hesel, zda lze například do e-mailové schránky vyhlédnuté oběti proniknout. A z e-mailu lze zjistit plno dalších věcí.

„Chodí vám do e-mailové schránky e-mailové výpisy z banky? Chodí vám do e-mailové schránky důvěrná komunikace s příbuznými, s přáteli? Představte si situaci, že má kromě vás do té e-mailové schránky přístup i někdo cizí, nota bene člověk, který vás chce poškodit,“ shrnul David Havlík.

Prodávat přístupové údaje je docela lukrativní. Na jednom z webů – kam se ovšem lze dostat pouze na pozvánku – nabízejí balík přístupových údajů z Česka za devadesát amerických dolarů. „Je to celá digitální identita. Máme tam všechny informace o subjektu, máme přístupy do všech aplikací, které používal na konkrétním počítači. Tím, že ukládal hesla do prohlížeče, byl útočník schopen zmocnit se jich,“ uvedl Daniel Hejda.

Zneužití identity

Mezi lidmi, jejichž kompletní digitální identita se dostala do rukou zločinců, je Richard Tůma. Když jej oslovili Reportéři ČT, začal zjišťovat detaily. Ujistil, že například heslo k e-mailu, které uniklo, již dříve změnil. „Ale něco jsme našli – což bylo překvapení,“ dodal.

IT expert Hejda se domnívá, že se zločinci mohli k jeho údajům dostat například tehdy, když jeho počítač používal někdo jiný z rodiny, anebo při hraní počítačových her. „Počítač byl možná sdílen v rodině. Bylo tam spousta přístupů na různé typy her a do školy,“ uvažuje. Tůma uvedl, že hry hraje a že počítač rodina sdílí, kdy se ale jeho údaje dostaly ke zločincům, zřejmé není.

V krajním případě podle Davida Havlíka hrozí, že se útočník dostane i přímo k účtům své oběti. „Může mít k dispozici vše, co běžný uživatel. V tu chvíli přebírá jeho roli,“ shrnul.

Když se navíc zločinec zmocní něčí identity, někdy díky tomu dokáže vymámit peníze i z jiných lidí – to když se vydává za jejich blízkého přítele. Lenka Šářecová tak přišla o 26 tisíc korun. Na sociální síti ji oslovila kamarádka – respektive podvodník prostřednictvím kamarádčina ukradeného profilu – s tvrzením, že potřebuje peníze. „Že je momentálně v zahraničí, že pracuje na nějakém obchodu a že by potřebovala moji pomoc,“ řekla oklamaná žena.

Bezpečné praktiky

Jak zneužití úniků svých osobních citlivých informací zabránit? Experti radí, aby lidé pro každý účet používali unikátní a silné heslo a vícefázové ověřování a udržovali svá zařízení aktualizovaná. Neměli by si také ukládat hesla do prohlížečů.

Je také dobré vyhnout se přihlašování do svých účtů při připojení k veřejné wi-fi a nestahovat do počítače neoriginální software. Hrozí, že v něm bude takzvaný infostealer, tedy škodlivý kód, který z počítače ukradne přihlašovací údaje. Podle Havlíka souvisí právě s infostealery nárůst úniků dat v posledních čtyřech letech.

Oslovení IT experti dokázali snadno najít i uniklé přístupové údaje reportérů ČT, kteří se na ně obrátili. Ne všechna hesla byla platná, ale některá ano. A tak nezbylo než je změnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 14 mminutami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 2 hhodinami

Plaga si kvůli testování žáků 5. a 9. tříd předvolá ústředního školního inspektora

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli letošnímu testování žáků pátých a devátých tříd základních škol v pondělí předvolá ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Ministr je připravený testování přerušit či úplně zastavit, na sociální síti X v té souvislosti zmínil technické, obsahové i termínové problémy. Některé školy si stěžovaly na výpadky při on-line vyplňovaném testování, kritiku vyvolala také závěrečná část testu s otázkami na detaily z osobního života žáků.
před 2 hhodinami

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 3 hhodinami

Sudetští Němci označili sjezd v Brně za historickou kapitolu vztahů s Čechy

Konání Sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. V neděli to na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele. Bavorský premiér Söder označil sudetský sjezd v Brně za historický okamžik. Odpůrci sjezdu zaplnili Dominikánské náměstí v Brně. Sněmovna bez opozice se proti konání sjezdu postavila.
před 4 hhodinami

VideoBýt hasičem je poslání, ale žít s ním je těžké, říká generální ředitel HZS Vlček

Za čtyřicet let služby zažil zásahy, které změnily Česko. Není tak divu, že pro řadu kolegů je živou kronikou sboru. Odcházející generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček o práci hasiče tvrdí, že to není běžné zaměstnání, nýbrž poslání. Pro blízké a rodinu je však podle něj řehole. „S oblibou říkám, že bych nechtěl žít sám se sebou,“ sdělil v Interview Speciál moderátorce Janě Peroutkové. S ní rozebral třeba aspekty služby, v níž musí být člověk neustále připraven, vyložil provázanost s vírou nebo vzpomněl na bezprecedentní zásahy.
před 8 hhodinami

Už přes 86 tisíc lidí má „řidičák“ na dron. Zájem stále roste

Roste počet lidí, kteří mohou létat s drony. Za necelých pět měsíců získalo pilotní průkaz už téměř 8300 lidí, o 1200 více než za stejné období v loňském roce. Potvrdila to mluvčí Úřadu pro civilní letectví (ÚCL) Jitka Ungerová. Zároveň s tím se ale zvyšuje počet přestupků, za letošní rok jich úřad eviduje zatím 131. Nejčastěji piloti s dronem létají v zakázaných zónách. Celkový počet lidí s platnou licencí v Česku přesahuje 86 tisíc. Bez zkoušky je možné létat jen s mini dronem bez kamery do 250 gramů.
před 8 hhodinami

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 9 hhodinami
Načítání...