Rekordy, svatý Petr a slunce v duši. Češi už sto let předpovídají počasí

Nahrávám video

Už sto let se v Česku kvalifikovaně pozoruje a předpovídá počasí. Začátkem ledna 1920 vznikl Československý státní ústav meteorologický, na který navázal dnešní Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Počasí lidé zaznamenávali už dříve, v centru Prahy pravidelně od konce 18. století. Tehdy ale zapisovali hlavně to, jak bylo. Začátek moderního pojetí s důrazem na předpověď se datuje právě rokem 1920.

Vůbec nejstarší stanice se nachází v pražském Klementinu, v okně v prvním patře se nepřetržitě měří už od roku 1775. Sto a více let se počasí v Česku zaznamenává celkem na deseti místech, například na Lysé hoře, kde se měří už od roku 1897. Měřicí budka se od té doby příliš nezměnila.

„Kromě toho, že byla budka dřevěná, teď je z laminátu, tak to bylo úplně stejné. Plus přístroje, co tu jsou, kromě jednoho čidla, ale hlavní přístroje tady byly,“ přibližuje vedoucí stanice na Lysé hoře Otakar Šlofar.

Od sešitů k superpočítačům

Pozorovatel dříve kontroloval stanici čtyřikrát denně, od šedesátých let potom každou hodinu. Sešit s naměřenými údaji pak museli meteorologové snést dolů do údolí a poštou poslat do Brna nebo do Prahy.

Meteorologové v centru kromě jiného kontrolovali, zda si pozorovatelé práci neulehčovali. „Oni už poznali v tom deníku, jestli písmo náhodou není dopisované. Šlo to poznat,“ vypráví Otakar Šlofar.

V současnosti už je stanice poloautomatická, a některé údaje tak vyplňuje počítač. „Do tabulky mi naskákaly hodnoty z čidel zvenku ze zahrádky. Odeslal jsem to do Prahy do Komořan, kde už si to zpracovává superpočítač,“ popisuje Šlofar.

  • Za sto let měření meteorologové zaznamenali několik extrémů. Vůbec nejnižší teplotu naměřil 11. února 1929 amatérský meteorolog Josef Maňák, který rekordní mráz 42,2 stupně Celsia pod nulou zaznamenal na stanici v Litvínovicích u Českých Budějovic. 
  • Nejvyšší naměřená plusová hodnota je 40,4 stupně Celsia. Prvenství drží Středočeši, konkrétně obec Dobřichovice od 20. srpna 2012. 
  • Největší teplotní výkyv zažilo Československo o silvestrovské noci na přelomu let 1978 a 1979. Během ní se ochladilo až o 30,5 stupně. V zemi to tehdy vyvolalo energetickou krizi. Vytěžené zásoby uhlí ze dne na den zamrzly a školy musely vyhlásit uhelné prázdniny.
  • Počasí ale nelámalo jen teplotní rekordy. Když roku 2007 zasáhl Česko orkán Kyrill, meteorologickou stanici na Sněžce bičoval vůbec nejsilnější vítr o rychlosti 216 kilometrů v hodině.

Výrazně se během desítek let proměnila i samotná předpověď počasí. Meteorologické údaje se dříve zakreslovaly ručně na meteorologické mapy, které shromažďovaly pozorování z jednotlivých stanic. „Předpovědní možnosti ale byly mizivé,“ říká meteorolog ČHMÚ Stanislav Racko.

Dnes už mají k dispozici výrazně více informací například z radarů, ze satelitů a především z meteorologických modelů. I díky tomu má předpověď na 24 hodin úspěšnost 95 procent.

„Na tři nebo čtyři dni je to tak spolehlivé, že jen v málo případech by to bylo úplně jinak. Z hlediska jednotlivce se ale může zdát, že to není až tak dobré, jak by to chtěli,“ usmívá se Racko.

Jak se postupně rozrůstal počet stanic, rostl i počet pracovníků ústavu. „Když začínal v roce 1920, tak to bylo devět expertů, kteří se snažili nějakým způsobem podchytit a začít organizovat meteorologickou službu. Dnes je nás téměř sedm stovek,“ nastínil ředitel úseku hydrologie ČHMÚ Jan Daňhelka.

Kvalita ovzduší nebo sucho

Odborníci ČHMÚ se už zdaleka nestarají jen o základní předpověď počasí, na 120 stanicích například měří kvalitu ovzduší. Největší počet sledovaných míst je ve velkých městech a na Ostravsku.

Čím dál důležitější je sledování množství a kvality vody, a to v podzemí i v řekách. To je klíčové pro průmysl i zemědělství. Hydrologové kombinují moderní přístup s tradičním. „Počítačové modely jsou každý den stejně doplňovány ruční předpovědí, kdy počítáme metodou, která byla zavedena do praxe v roce 1892,“ upozorňuje Daňhelka.

Ústav chce stále víc pomáhat nejen ve vědeckém výzkumu, ale také se přiblížit široké veřejnosti. I proto vytvořil volně dostupné mobilní aplikace s předpovědí počasí a dalšími podrobnými informacemi třeba o kvalitě ovzduší nebo o vyhlášených výstrahách.

Od svatého Petra ke klíčovacímu pozadí

Už od počátku své činnosti spolupracoval meteorologický ústav také s tiskem. Například předpověď počasí pro Brno na 6. ledna 1920, která vyšla ten den ráno v Lidových novinách, zněla: „Střídavě, ale většinou pod mrakem, žádné neb jen nepatrné srážky, teplota klesající, slabé severozápadní až severovýchodní větry.“

Také prezentace v médiích prošla za sto let výraznou proměnou. V televizi se objevila první předpověď ještě v éře černobílých obrazovek. Meteorologové jako moderátoři tehdy chyběli. Jaké bude počasí, pravidelně předpovídala postava svatého Petra na obrázcích Josefa Kliky.

Až v roce 1961 dostává předpověď počasí v televizi lidskou tvář. Na dalších 18 let se jí stal meteorolog Rudolf Koubek. V osmdesátých letech k divákům mluvili z obrazovky třeba Magdaléna Lípová nebo Vladimír Seifert. Zprávy o rozmarech počasí se v té době ještě stále připravovaly ručně.

Zlom přichází v roce 1994, kdy všechna data a mapy dostávají digitální podobu. Meteorologové se také učili pracovat s klíčovacím pozadím ve studiu. V té době byl symbolem počasí v České televizi třeba Ján Zákopčaník se svým pozdravem: „Slunce v duši.“

Od roku 2000 pracují moderátoři s nástrojem, který přebírá data přímo ze systému ČHMÚ. Škála údajů se neustále zvětšuje. „Dnes jsou předpovědi v médiích daleko preciznější a třeba v televizi mohou diváci vidět stejné materiály, s jakými pracují profesionální meteorologové,“ upozorňuje meteoroložka ČT Taťána Míková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 5 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 5 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 6 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 7 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 7 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 9 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 11 hhodinami
Načítání...