Putin cítí, že válku prohrává, soudí Perebyjnis. Podle Lipavského Pivoňka zůstane velvyslancem v Rusku

Nahrávám video

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.

„Velvyslanec Pivoňka není odvoláván, zůstává velvyslancem a v roli jeho zástupce bude působit pan Čistecký,“ prohlásil Lipavský. O tom, že by měl Pivoňka v Rusku skončit, napsal na konci listopadu server Seznam Zprávy.

Server uvedl, že kabinet řeší to, jak nově nastavit vztahy s Ruskem. Pokud by Česko v době války na Ukrajině vyslalo do Moskvy nového plnohodnotného velvyslance, muselo by Rusko požádat o souhlas a velvyslanec by zároveň musel pověřovací listiny slavnostně předat prezidentu Vladimiru Putinovi. Server sdělil, že je možné, že by současný generální konzul ČR v Istanbulu Čistecký v Moskvě výhledově působil jako chargé d'affaires.

„Opravdu teďka do Moskvy nového velvyslance neposíláme, takže neřešíme otázku, komu by případně předával pověřovací listiny,“ řekl ministr. Česko podle něj zatím nedošlo do momentu, kdy by chtělo formálně v Rusku odvolat velvyslance a mít tam pouze chargé d'affaires. „Ale ta situace se neustále vyvíjí,“ uvedl. Dodal, že je pro Česko zatím výhodné diplomatické zastoupení v Moskvě mít.

Pivoňka je velvyslancem v Rusku od roku 2018, předtím čtyři roky stejný post zastával v Ázerbájdžánu. V letech 2006 až 2011 působil jako zástupce velvyslance v Kyjevě, zhruba rok také jako chargé d'affaires.

Čistecký pracuje na ministerstvu zahraničí od konce roku 1994. Byl mimo jiné ředitelem odboru států střední Evropy či tajemníkem pro analytickou činnost v kabinetu ministra zahraničí v letech 2014 až 2018. Dříve působil jako zástupce velvyslance ve Vídni, generálním konzulem v Istanbulu je od roku 2019. Ruská diplomatická mise v Praze i české zastoupení v Moskvě se výrazně omezily po loňském zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Počet ruských diplomatů v Česku byl dále snížen i po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Na ruském velvyslanectví v Praze aktuálně působí šest diplomatů. Česko také odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech. Uzavřelo též své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu a dočasně uzavřen je Český dům v Moskvě.

Putin cítí, že válku prohrává, soudí Perebyjnis

Ukrajina stále čelí rozsáhlým vzdušným útokům ruských sil na svou infrastrukturu. „To, co dělá Putin, je teroristická taktika. Když nemůže porazit ukrajinskou armádu na bitevním poli, tak útočí na civilní obyvatelstvo, elektrárny a kritickou infrastrukturu,“ říká Perebyjnis. „Řešíme to, dodávky elektřiny a vody se obnovují, ale samozřejmě problémy dále přetrvávají. Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že válku prohrává,“ dodal.

Ruský prezident Vladimir Putin se v pondělí chystá na schůzku s běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem v Minsku. Běloruská nezávislá média a opoziční politici si tak kladou otázku, zda Putin bude v Minsku naléhat na Lukašenka, aby se přímo zapojil do války na Ukrajině. „Putin určitě bude tlačit na Lukašenka, aby zapojil svou armádu, protože Rusko prohrává a on musí vymyslet něco, aby zvrátil chod války,“ podotkl Perebyjnis. Nicméně si nemyslí, že Putinova návštěva Lukašenka zásadním způsobem změní průběh konfliktu.

„Na druhou stranu vidíme, že Lukašenko se moc zapojit do války nechce. Cítí, že to může být jeho největší chybou. Běloruská společnost není tak homogenní, jako je ruská. Zdá se mi, že nebude tolerovat zapojení Běloruska do války tak jako společnost ruská,“ soudí náměstek ministra zahraničí Ukrajiny.

Nelze však podle něj vyloučit, že se Putinovi podaří Lukašenka k zapojení do války přesvědčit. „Také nevylučuji, že je tato návštěva určitou snahu o zastrašení Ukrajiny a celého světa,“ doplnil.

Pomoc Ukrajině musí pokračovat, shodl se Lipavský s Petříčkem

Ukrajině se daří bránit se také díky pomoci Západu. Snaha Putina utlumit pomoc západních zemí prodlužováním války dle Lipavského není úspěšná. „Pomoc musí pokračovat. Uvědomuji si, že všichni jsme válkou unaveni – chtěli bychom řešit Vánoce nebo nějaké jiné problémy. Ale v situaci, kdy tisíc kilometrů od našich hranic probíhá největší vojenský konflikt od konce druhé světové války, který má přímý bezpečnostní dopad na Česko, ceny energií… Uprchlická vlna – všechny tyto věci jsou způsobeny Putinovou invazí. Tak to řešit musíme,“ prohlásil ministr zahraničí.

Ani Petříček si nemyslí, že by prodlužování konfliktu nahrávalo Rusku. „Dovolil bych si parafrázovat bývalého britského premiéra Lloyda George, který zmiňoval, že diktátoři nechtějí dlouhé války. Sami potom čelí obrovským problémům. Kdežto demokracie jsou potom schopny mobilizovat podporu veřejnosti, i když to někdy bolí,“ uvedl. „Souhlasím s panem ministrem, že je v našem zájmu, aby Ukrajina uhájila svojí suverenitu a územní celistvost. A bez zahraniční pomoci to nepůjde,“ dodal.

Vojenská pomoc Ukrajině
Zdroj: ČT24

Kdy Moskva začne jednat racionálně, se dle Lipavského těžko odhaduje. „Obávám se, že myšlení v Moskvě je za hranicí nějaké racionality. Oni uvažují racionálně v tom, jak vedou válku, ale jejich motivací je budování ruského impéria. To se obávám, že dialog úplně není na místě. Budeme muset ještě vydržet, než Rusko pochopí, jaká je realita, a než začnou reálná seriózní jednání,“ myslí si Lipavský.

„Svět si začíná uvědomovat, že jedinou cestou, jak situaci vyřešit, je porážka Ruska a vítězství Ukrajiny. Ano, zaznívají hlasy, že musíme s Putinem jednat, (…) ale většina civilizovaných zemí chápe, že to nepřipadá v úvahu a jediná cesta je vítězství Ukrajiny, a proto jí svět musí pomoci v první řadě zbraněmi a vojenskou technikou,“ okomentoval Perebyjnis.

„Potřebujeme zbraně a potřebujeme je v mnohem větším počtu a mnohem rychleji,“ sdělil. Dle něj je v zájmu České republiky, aby Ukrajina zvítězila, protože Kyjev bojuje proti společnému nepříteli. „Když my neporazíme Putina, Putin zítra přijde k vám.“

Nový balík protiruských sankcí

Státy Evropské unie formálně schválily devátý balík sankcí proti Rusku, které míří na některé další představitele ruské politiky, armády, a také na vývoz zboží, které může Moskva využít na výrobu zbraní. Dosud schválené balíky sankcí mají některé slabiny, soudí Petříček. „Jsou to třeba exporty přes třetí země, možnosti obcházení… Otázkou je například role Íránu v celém konfliktu,“ sdělil. „Je stále třeba něco zlepšovat, na to upozorňuje i řada expertů. Myslím, že EU má možnost ještě dále přitvrdit,“ míní bývalý ministr zahraničí.

Ukrajince podle Perebyjnise zklamalo na novém balíčku to, že někteří oligarchové byli ze sankcí vyjmuti. Rusko podle něj také nadále nachází nové možnosti, jak opatření obcházet a získávat součástky na výrobu raket. „Země je naopak vděčná za zavedení sankcí proti ruským propagandistickým médiím,“ řekl Perebyjnis.

Nové evropské sankce vůči Rusku
Zdroj: ČT24

Lipavský: Na MZV vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím proti Rusku

Zavádět konkrétní opatření umožnil Česku zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek. Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky. 

„Na ministerstvu vzniká oddělení, které se problematice bude věnovat. Musíme ho naplnit lidmi,“ uvedl Lipavský. Ministerstvo podle něj zároveň na posílení sankcí dále spolupracuje s dalšími zeměmi, například Spojenými státy. Podle Petříčka je však potřeba zvážit, jaký reálný dopad mohou české sankce mít a zda se není třeba více soustředit na zpřísňování sankcí Evropské unie.

„Ale příklady táhnou,“ reagoval Lipavský. Podle něj Česko stejně bude nejprve navrhovat sankce v EU. Lipavský i Petříček se shodli na tom, že české předsednictví udělalo pro přitvrzení evropských sankcí vůči Rusku maximum. Opatření by ale mohla být důslednější. Podle bývalého ministra by například bylo možné více hlídat exporty do Ruska přes třetí státy nebo diskutovat o tom, zda sankce nepomáhají obcházet Írán či Turecko.

Perebyjnis: Ukrajina bude potřebovat dalších pět miliard dolarů měsíčně

Státy EU také ve čtvrtek schválily kompromis ohledně finanční podpory osmnáct miliard eur pro Ukrajinu v příštím roce. „Nyní se politicky rozhodlo a vyřešilo pokrytí té velké makrofinanční pomoci, která tvoří zhruba polovinu toho, co Ukrajina potřebuje na provoz státu. Tu druhou polovinu velice zhruba dávají Spojené státy americké,“ okomentoval Lipavský. Další kroky se podle něj budou odvíjet podle situace. 

Podle Petříčka je možné, že se bude další debata o finanční pomoci Ukrajině odehrávat za mnohem nepříznivějších podmínek. Ve Spojených státech podle něj zaznívají hlasy, že by se EU měla na podpoře podílet více.

Ukrajina považuje dle Perebyjnise schválení půjčky za velmi důležité. Země očekává kvůli ruskému ostřelování energetických zdrojů další propad ekonomiky. „Podle předběžných údajů v roce 2023 budeme potřebovat dodatečných pět miliard amerických dolarů měsíčně, abychom mohli udržet chod naší ekonomiky,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoLetní počasí láká do skal. Přibývá ale i vážných nehod

Ve skalách v Adršpachu na Náchodsku se v neděli zranil horolezec, spadl z asi patnácti metrů a poranil si záda a pánev. Vrtulník ho transportoval do hradecké nemocnice. Záchranáři už letos museli vyrazit k několika takovým pádům z vysokých skal nebo srázů. Někdy se jednalo o lezce, v jiných případech uklouzli chodci. A podobných případů bude s lepším počasím přibývat. Lidé by hlavně neměli přeceňovat svoje síly. Riziko na skalách hrozí i běžným turistům.
před 6 hhodinami

VideoZachránce dětí Winton se v roce 1991 vrátil do Prahy, děkoval mu i Havel

Přesně před 35 lety Československo navštívil Nicholas Winton. Více než půlstoletí tehdy uplynulo od jeho hrdinné akce, kterou zachránil skoro sedm set převážně židovských dětí. Bez jeho pomoci by se s největší pravděpodobností staly oběťmi holocaustu jako 1,5 milionu dalších dětí. Winton, který o svých činech skoro padesát let mlčel, se stal v roce 1991 čestným občanem Prahy. Na Hradě mu tehdy poděkoval i prezident Václav Havel. Výjimečný muž zemřel v roce 2015 ve 106 letech.
před 6 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

Minulost nesmí být překážkou dobrých vztahů, shodli se Söder s Pavlem

Český prezident Petr Pavel a bavorský premiér Markus Söder se na svém dnešním setkání na Hradě shodli mimo jiné na tom, že česko-německé vztahy stojí na vzájemném respektu a společném pohledu do budoucna. Shodli se také, že minulost nesmí být překážkou dobrých sousedských vztahů. Pavel to v podvečer uvedl na síti X. Söder již předtím na síti X napsal, že Bavorsko a Česko jsou přátelé a partneři a chtějí dál prohlubovat vzájemné vztahy, mimo jiné v oblasti školství či dopravy. Jejich setkání trvalo asi půl hodiny. Söder se předtím zúčastnil sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně, který označil za slavnost míru.
před 8 hhodinami

V centru Prahy protestovaly tisíce lidí na podporu ČT a ČRo

Na Staroměstském náměstí v Praze se v neděli odpoledne sešly tisíce lidí na podporu České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Krátce po 16:30 vyrazili účastníci protestu před Úřad vlády ČR, kam dorazili zhruba po hodině a půl. Lidé protestovali proti zákonu, který mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Demonstrovali i proti dalším krokům ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy), žádají jeho rezignaci či odvolání.
před 8 hhodinami

Hasiči čtyři hodiny zachraňovali pět uvázlých jeskyňářů v Moravském krasu

Hasiči zhruba čtyři hodiny zachraňovali pět amatérských jeskyňářů, kteří uvázli pod zemí poblíž Holštejna na Blanensku v Moravském krasu. Ocitli se zhruba 100 metrů od východu, nebyli zranění, ale za prostorem, který byl naplněný vyšší hladinou oxidu uhličitého. Tuto takzvanou kapsu bylo potřeba překonat v dýchací technice, uvedli hasiči na síti X. Na místě bylo 80 zasahujících a mluvčí záchranářů Michaela Bothová řekla, že všichni jsou v pořádku.
před 10 hhodinami

Sjezd sudetských Němců v Brně otevřel staré rány i debatu o budoucnosti

Sudetoněmecký sjezd v Brně a ostré politické debaty, které mu předcházely, znovu otevřely otázky historické paměti, česko-německých vztahů i současné role nacionalismu v politice. Ve druhé části Nedělní debaty ČT o tom diskutovali bývalý premiér a někdejší eurokomisař Vladimír Špidla a sociolog Daniel Prokop. Debatu moderovala Jana Peroutková.
před 10 hhodinami

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
před 12 hhodinami
Načítání...